13. den bojů: Ukrajinská vůle začíná dávat ruské aroganci na zadek. Jak se po válce změní život v EU, nastínili europoslanci Gregorová a Peksa

Válka na Ukrajině - Ilustrační snímek
Válka na Ukrajině – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 9. 3. 2022

Celý svět s napětím sleduje krvavý válečný konflikt ve východní Evropě, který každý den přepisuje statistiku o raněných, mrtvých a ze země prchajících lidí. Poslední hodiny bojů čím dál více ukazují realitu, ve které ruská agrese vedena arogancí z Kremlu naráží na nezlomnou vůli obránců Ukrajiny. V očích světa je Putinova válka jeho prohrou. Dříve nebo později nakonec dojde ke klidu zbraní a státy EU budou muset přejít k řešení problémů, které jim ničivý střet obou zemí odhalil a přivodil. Zcela v úvodu půjde dominantně o uprchlickou krizi a zajištění dostatečné a efektivní obrany. Pro ŽivotvČesku.cz obě těžká témata okomentovali redakcí oslovení europoslanci Markéta Gregorová (29) a Mikuláš Peksa (35).

Docílit mírového obratu se snaží uvalené sankce na agresivní metodikou řízený režim prezidenta Vadimira Putina (69). Sebevědomí ruského agresora pak mohutně sráží odhodlání Ukrajinců bránit své území. Že po dvanácti dnech bojů toho mají všichni plné zuby, se dá vyvodit i z jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů, které má za sebou už třetí kolo. V pondělí se konalo opět v Bělorusku, zásadní posun ale bohužel nepřineslo.

Svět naléhá, aby došlo k ukončení války a situace se začala řešit na diplomatické úrovni. Minulost ukázala, že jednoho dne by k řešení situace racionálnější cestou s nádechem míru mělo dojít, tedy pokud se vše neodehraje podle nukleárního scénáře, který by vymazal problém na Ukrajině zcela jistě, ale s ním přinejmenším také evropský kontinent z mapy. Ve značně přijatelnější variantě dohoří válečný plamen, utichne strach nahánějící zvuk vojenské techniky a zbraní, vojáci se rozejdou, Evropa začne řešit, co dál. V první řadě se o slovo přihlásí uprchlická krize a zbrojení.

Redakci ŽivotvČesku.cz poskytla své vyjádření poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová (Piráti) v rámci dotazu, jaké je chytré a efektivní řešení masivní migrace lidí prchajících před válkou. Konkrétně v ČR je podle ministerstva vnitra více než 100 tisíc lidí z Ukrajiny. Pomalé řešení problému zcela jistě ekonomicky zasáhne miliony českých domácností.

"Chytré řešení uprchlické krize je dlouhodobé řešení uprchlické krize. I to nás bude čekat při předsednictví ČR v Radě EU, jelikož budeme mít mj. na starost revizi migračního a azylového paktu. Věřím, že teď, když si některé státy zažívají to, co předtím zbytek Evropy, budeme skutečně jako EU schopni nastavit rozumná přijímací pravidla i efektivní procesy. Musíme se předně vyhnout humanitární krizi kvůli množství lidí prchajících z Ukrajiny; jakmile však budou dobudovány dostatečné kapacity jejich integrace, budeme lépe zvládat i jakékoli migrační vlny v budoucnosti. Berme to tedy jako výzvu," nastínila politička pro ŽivotvČesku.cz, jak se lze s těžkou situací vypořádat. Především ji pak nevnímat jako neřešitelnou, ale vycházet z ní do budoucna.

Rusko-ukrajinský konflikt pak někteří politici vnímají jako nutnost posílení vojenské obranyschopnosti NATO. Třeba Německo plánuje razantní navýšení armádního rozpočtu o 100 miliard eur i další posilování východního křídla Severoatlantické aliance, uvedl to německý kancléř Olaf Scholz (63). Předpokládat se dá, že Německo budou následovat další země a EU se zanedlouho stane vojenskou velmocí. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) musí mít případné astronomické investice k zajištění obrany evropského kontinentu především vnitřní logiku opírající se primárně o efektivitu a jednotu.

"My v první řadě musíme zajistit, aby evropské výdaje na obranu byly vynakládány účelně. V danou chvíli sice EU vydává na obranu v absolutních číslech 3x víc než Rusko, ale naše úsilí je neuvěřitelně chaotické. Tam, kde mají Američané 3 až 4, my máme přes 20 různých typů obrněných vozidel. Kdybychom měli někde válčit, nedokázali bychom dodávat náhradní díly popř. zacvičovat vojáky k používání všech těch možných typů zbraní. Evropa potřebuje v první řadě reorganizaci svých ozbrojených sil, aby dokázaly fungovat pospolu," vysvětlil politik pro ŽivotvČesku.cz, co bude rozhodující a bude mít v rámci zbrojení Evropy nepostradatelný význam.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.