Aktivita jedovatých zmijí je v květnu vysoká. Odborník popsal, kde na ně narazíte a co dělat po uštknutí

Zmije obecná
Zmije obecná
Foto: Pixabay.com
Eliška Reiglová | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 13. 5. 2021

V České republice se to jedovatými tvory nehemží, přeci jen na našem území ale žije jeden tvor, jehož kousnutí a následků po něm se lidé oprávněně bojí. Zmije obecná má obecně zlou pověst, s uštknutím člověka se ale setkáváme v řádu pouhých desítek případů ročně. "Naše zmije má dost prudký jed, má ho ale poměrně málo a ještě míň se ho dostane do rány. Často vpravení jedu do rány skončí pouze lokálními příznaky," uvedl v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz herpetolog Lukáš Kratochvíl.

Lidé mají ze zmijí často obavy, a musím přiznat, že představa, že se s ní »tváří v tvář« setkám, ani pro mě není příjemná. Prozraďte, v jakých podmínkách se jim nejlépe daří a kde na našem území je evidován jejich největší výskyt.

Je to tak, že zmije obecná má ze všech suchozemských hadů největší rozšíření, v rozsahu západ-východ od Velké Británie po Sachalin, v rozsahu sever-jih od severního Řecka po severní Švédsko. To dokládá schopnost osidlovat různá prostředí. V České republice se v nížinách vyskytuje spíše vzácně a na vlhčích místech, výskyt ve středních a vyšších nadmořských výškách je typičtější (Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Krušné hory, Brdy, Vysočina a podobně). Ideální jsou pro ni místa, která poskytují mozaiku prostředí pro její různé potřeby - místa s dostatečnou nabídkou potravy, nutností jsou místa pro zimování, například sklepy, zídky a skalky, kde v zimě teplota dlouhodoběji neklesá pod pod mrazu, otevřená místa pro slunění i vlhčí místa poskytující v části roku vhodné mikroklima.

Chápu tedy správně, že vyhledává prostředí, které jí zajišťuje dostatek příjmu potravy, zároveň se chce pohybovat v prostředí, které jí poskytuje ochranu? Čtenáře určitě bude zajímat, zda je spíše denní lovec či večerní, pokud jde o potravu?

Je to tak. Pokud jde o lov, zmije obecná má denní až večerní aktivitu, u nás je zpravidla aktivní od března do října, stejně jako u jiných plazů ale její sezónní i denní aktivita velmi záleží na počasí a reprodukčních cyklech. Například samci vylézají dříve než samice a mláďata, během slunění se snaží dokončit tvorbu spermií a připravit se na páření. To u nás probíhá v květnu, v té době zmije bývají nejaktivnější. K porodům dochází v srpnu či září, to můžeme díky množství mláďat potkat zmije nejspíš.

Když se vrátím k jejímu přirozenému prostředí, řada lidí na ni narazí třeba na zahradě... Co vlastně mají dělat v případě, že na zmiji narazí u svého obydlí?

Chápu, že ne každý je nadšený přítomností jedovatého hada na zahradě, zvláště pokud po ní běhají děti a psi. Pokud člověk o přítomnosti zmijí ví, chová se jistě opatrně a je malá pravděpodobnost, že dojde k nějakému kousnutí. Pokud zmiji na zahradě nechcete, pokuste se ji odradit úklidem a údržbou zahrady, například zrušením úkrytů typu skládky prken a kamenů a sekáním trávy na krátko. Pozor, ne každý had na zahradě je zmije, lidé nám často do České herpetologické společnosti posílají fotky hadů, které jsme jim v naprosté většině případů schopni určit, nejčastěji si pletou zmiji s užovkou hladkou, ale docela často i s užovkou obojkovou či podplamatou.

Když se ale budeme držet toho, že ji na zahradě člověk potká a nevšimne si jí. Za jakých okolností může dojít k tomu, že uštkne?

Na tak velkého tvora, jakým je pro zmiji člověk, reaguje zpravidla útěkem, pokud to není možné, zastrašováním. K útoku dochází, pokud má zvíře pocit, že nemůže utéct, či že už je přímo napadeno, například při přišlápnutí či doteku rukou.

Dobře. Pokud by ke kontaktu došlo, jak se má člověk zachovat?

Obecně lékaři radí uštknutí zmijí obecnou nepodceňovat, rizikovými skupinami jsou především děti, staří lidé a alergici. Naše zmije má dost prudký jed, má ho ale poměrně málo a ještě míň se ho dostane do rány. Často vpravení jedu do rány skončí pouze lokálními příznaky, jako jsou otoky, u nemalé části kousnutých lidí se ale začnou projevovat systémové příznaky, konkrétně nevolnost, zvracení, průjem a jiné. Jako první pomoc se doporučuje znehybnění kousnuté končetiny bandáží k tělu (ne zaškrcení), samozřejmě uklidnění postiženého a jeho dopravení do nemocnice. Místo kousnutí není vhodné nijak ošetřovat, dávné rady jako doporučované vysávání rány, její rozříznutí či dokonce vypalování už neplatí. Léčba, která může trvat až týdny, se většinou soustředí na jednotlivé symptomy, podávání protilátky se aplikuje jen je-li nutné a vhodné. Zájemcům o perfektně zpracované informace o naší zmiji i dalších plazech vřele doporučuji knihu Jiřího Moravce a kolektivu Fauna ČR s názvem Plazi/Reptilia.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.