Analytik nastínil nečekaný vývoj války. Svrhnutí se může dočkat i Volodymyr Zelenskyj, a to za velkého potlesku evropských mocností

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 26. 5. 2022

Jedním z často diskutovaných momentů, který by mohl ukončit válku na Ukrajině, je svržení Vladimira Putina a změna režimu v Rusku. Stejná situace ale může nastat i v Kyjevě, kde by se moci mohl ujmout někdo ochotný dohodnout se s Ruskem na kompromisu. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause to přitom není nereálný vývoj, jak by se na první pohled mohlo zdát. "I na Ukrajině je silný vnitropolitický tlak, který zvyšuje snaha Západu přimět vedení země k mírovým jednáním," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Severodoněcku a Avdijivky v téže oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném ranním přehledu o bojích. Pro většinu Evropanů představují obdobné informace po více jak třech měsících konfliktu prosté potvrzení faktu, že se na Ukrajině stále něco děje, nic ale pochopitelně neříkají o možném konci války.  

"Aktuální stav na Ukrajině může trvat ještě několik měsíců, jde prakticky o to, kdo co dřív vyčerpá. Rusové mají pořád navrch ve smyslu, že je jich tam víc, mají techniku a můžou krůček po krůčku postupovat, což se i reálně děje. Z některých oblastí se sice stahují, v jiných ale tlačí a postupují. Ukrajinský odpor je nicméně stále velice tuhý, nemůže to ale trvat donekonečna. Dřív nebo později se jedna nebo druhá strana, případně obě zároveň, začnou tak oslabovat, že už to nebude únosné, a pak přijde prostor pro to jednání. Problém je ale ta neslučitelnost zájmů, která je velká," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Josef Kraus.

Zároveň přidal i možné okolnosti, které by současný stav dokázaly změnit. Není přitom překvapivé, že jednou z cest je změna politické reprezentace. Zatímco se ale dosud v této souvislosti mluvilo především o svržení Vladimira Putina, Josef Kraus nevylučuje obdobnou změnu ani na Ukrajinské straně.

"V Rusku by muselo pod tíhou té zpackané operace dojít k převratu, kdy někdo odstaví Putina, sám se ujme vlády a bude chtít vyjednávat, což se ale na druhou stranu může stát i Zelenskému. I na Ukrajině bude ten vnitřní ekonomický i politický tlak obrovský, navíc se zvyšuje i ten vnější ze Západu požadující mírová jednání. Nakonec se tak může najít někdo, kdo svrhne Zelenského a ukáže se jako kompromisní kandidát, který obětuje část území, Luhansk a Doněck, a celou situaci za velkého potlesku některých evropských mocností vyřeší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz expert z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně.

I na české společnosti je podle něj vidět, jak se prvotní nadšení z podpory Ukrajiny pomalu ale jistě ztenčuje. "To je tak vždycky a čím déle tam ten konflikt bude trvat, tím menší ta ochota dělat nějaké ústupky tady bude. Tím větší naopak budou problémy třeba v důsledku krize energetické bezpečnosti evropských zemí, ve kterých bude sílit i tlak opozice do té míry, že už nebudou chtít tak moc Ukrajince podporovat," vysvětlil. "Ti to budou samozřejmě vnímat a nakonec to rozhodne, jestli v tom boji budou nadále pokračovat. Evropa není jednotná, velká část společnosti není přesvědčena o tom, že se má Ukrajina takto masivně podporovat i za cenu velkých hospodářských a ekonomických škod," dodal pro ŽivotvČesku.cz.

Před dopady invaze ruských vojsk, jako je růst cen potravin a energií či dostupnost hnojiv, v podobě globální recese ostatně varuje i prezident Světové banky David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.

"Když se podíváme na globální hrubý domácí produkt, je těžké si nyní představit, jak se vyhneme recesi," prohlásil Malpass na schůzce s podnikateli pořádané Americkou obchodní komorou. Konkrétní prognózu však neposkytl a nenaznačil ani, kdy by recese mohla začít.

I to může část Evropy od další pomoci Ukrajině odrazovat. "Jsou tu samozřejmě tahouni jako Polsko, Velká Británie nebo i Česko, kteří jsou velmi rozhodní v podpoře Ukrajiny. Zbytek těch států to tak ale úplně nevnímá, spíš vnímá řadu problémů, kterým musí čelit. Celé to bude záležet na tom, jak dlouho ten konflikt potrvá a jaké dopady to bude mít na pohodlí Evropanů. Snadno se totiž podporuje Ukrajina, dokud nás to stojí nějaké peníze navíc a obětování staré vojenské techniky s tím, že si hned z druhé ruky koupíme novou. Dopady třeba v té energetické bezpečnosti, které u řady těch zemí přijdou, ale můžou zvrátit celou tu hru," dodal Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.