Bezpečnostní expert Josef Kraus popsal, jak horká bude hranice mezi Ukrajinou a Ruskem odtrženou částí země

Válka na Ukrajině - Ilustrační snímek
Válka na Ukrajině – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 1. 6. 2022

Variant, jak dopadne válka na Ukrajině, zaznělo za téměř sto dní konfliktu mnoho. Pádem režimu v jedné či druhé zemi počínaje po totální vítězství Ukrajinců konče. Jedna z těch realističtějších počítá se zabráním východní části země Ruskem, které to označí za své vítězství, a vytyčením hranice. Bezpečnostní expert Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz popsal, co se na ní bude dít.

Krom naprosté podpory Ukrajiny zaznívají ze Západu i hlasy, které vyzývají k mírovým jednáním a kompromisu. Ten často představuje uznání toho, že východní část státu připadne Rusku, které následně stáhne své vojáky ze zbytku země.

Hranice mezi těmito dvěma územími by se přitom s velkou pravděpodobností stala nejproblematičtějším místem v Evropě.

"Dokázal bych si představit, že to bude velice horká hranice, bude se hodně hlídat, dají se čekat provokace, přestřelky, přelety vojenských letadel. Vše samozřejmě za předpokladu, že k nějakému záboru části Ukrajiny Ruskem skutečně dojde," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus.

Etnické napětí známé z obdobných míst na světě ale neočekává. "Nemyslím si, že by bylo nějak dramaticky velké. Ty oblasti už jsou v podstatě vyčištěné, jinými slovy, kdo chtěl být součástí Ruské federace, ten zmizel v těch okupovaných územích, a kdo se cítil být Ukrajincem, tak odešel buď do vnitrozemí, nebo ještě dál do Evropy," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

K naplnění scénáře vzniku takové hranice by se ale v první řadě musela obnovit mírová jednání. Tuto variantu v sobotu nevyloučil Vladimir Putin v osmdesátiminutovém telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Posledně jmenovaný už dříve uvedl, že Ukrajina si o svém území bude rozhodovat sama a nikdo ji k tomu nemůže nutit. "Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne," zdůraznil kancléř na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

"Ať už by to navrhoval kdokoli, tak obětovávat cizí území je vždycky mnohem jednodušší než to vlastní. Zvenčí se Ukrajincům dobře radí, vzdejte se východu, když jste ale sám Ukrajinec, tak to cítíte jinak," nastínil Josef Kraus.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti opakovaně uvedl, že v otázce dohody o míru dává smysl jen přímé jednání s Putinem. To zopakoval i v rozhovoru poskytnutém v pátek nizozemské stanici NOS, které řekl, že nemá smysl hovořit s nikým jiným než s Putinem, protože ruský prezident vytvořil stát, ve kterém důležitá rozhodnutí přijímá pouze on.

V případě nastíněného konce války se dá přitom podle Josefa Krause předpokládat, že Ukrajina bude chtít svou další bezpečnost posílit. "Po tom konfliktu bude muset dojít i na nějakou postkonfliktní obnovu, což znamená, že do Ukrajiny se bude muset nasypat ohromné množství peněz na budování infrastruktury, na obnovení toho, co bylo válkou zničeno, a to nejen v té hospodářské oblasti, ale i vojenské. Po té současné situaci si Ukrajinci budou dávat sakra pozor a budou chtít i nadále zbrojit a udržovat, případně i posilovat své ozbrojené síly," dodal pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.