Cílem Západu je vytlačení ruských vojsk a naprostá potupa režimu, uvedl analytik Lukáš Visingr. Dodal i možné následky

Ukrajina, Rusko, válka - Ilustrační snímek
Ukrajina, Rusko, válka – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 17. 5. 2022

Válka na Ukrajině trvá už 82 dní a tamní ministerstvo obrany přišlo s informací, že jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly a dosáhla státní hranice s Ruskem. Pokud by se podobné akce Ukrajincům dařily ve velkém měřítku, byla by to podle vojenského analytika Lukáše Visingra brutální ostuda. "Mohlo by dojít i ke změně režimu v Rusku," prohlásil pro ŽivotvČesku.cz.

"Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl demarkační linie se zemí okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích," oznamuje jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému (44) na videu, které zveřejnil web listu Ukrajinska pravda s odkazem na ministerstvo obrany. U Charkova navíc ukrajinské jednotky přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí.

V neděli podle štábu jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely. V Doněcké a Luhanské oblasti měli Ukrajinci odrazit celkem 17 útoků a zničit tři ruské tanky. Informace o ztrátách ale nelze dlouhodobě nezávisle ověřit.

Pokud by v podobném duchu válka pokračovala a Ukrajincům se podařilo vytlačit okupační vojáky za své hranice, byla by to podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra pro Rusko »brutální« ostuda. "Jsem přesvědčen, že to je teď i cílem Západu, aby Ukrajina vyhrála takovým způsobem a uštědřila protivníkovi vojenskou porážku takového kalibru, kterou ruský režim neustojí, protože to bude pro celou společnost i politiku obrovský otřes," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Ukrajinský generální štáb v pondělní ranní zprávě uvedl, že ruské jednotky nyní své hlavní úsilí soustředí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice. U Avdijivky se pak Rusové údajně kvůli ztrátám stáhli na dříve obsazené pozice.

Ke změně režimu v Rusku by podle analytika mohl vést podobný šok, jaký znamenala rusko-japonská válka, zimní válka proti Finsku, případně ruský neúspěch v Afghánistánu. "Po prohraných válkách se to děje, a to nejen v Rusku. V dubnu bylo 40 let výročí od falklandské války, kdy Argentinci obsadili Falklandské ostrovy a mysleli si, že to Britové buď nechají být, nebo že proběhne nějaká malá symbolická bitva. Vycházeli přitom z myšlenky, že britský lid nedovolí Margaret Thatcherové posílat umírat vojáky na druhý konec světa kvůli bránění nějakých ostrovů, které většina Britů ani nenašla na mapě. To se ukázalo jako fatální omyl, Argentinci tu válku drtivě prohráli a znamenalo to konec jejich vojenské diktatury," popsal s tím, že situace v Rusku by se mohla vyvinout podobně.

"Ostatně i ta zmiňovaná rusko-japonská válka znamenala začátek konce carského režimu," dodal pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr.   

Rusko nicméně pokračuje v těžkém ostřelování mariupolských oceláren Azovstal s cílem způsobit co největší ztráty uvězněným obráncům závodu, uvádí Kyjev.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.