Epidemiolog a plukovník Roman Prymula promluvil o rizicích infekčních onemocnění, která se mohou šířit migrací osob před válkou. Vyjmenoval tuberkulózu a HIV

Roman Prymula v roce 2002
Roman Prymula v roce 2002
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 1. 5. 2022

V letošním prvním čtvrtletí bylo v Česku diagnostikováno 57 nových pacientů s HIV, meziročně o šest víc a o čtyři více než ve stejném období předloňského roku. Z nich 24 případů, tedy 40 procent, byli cizinci. V březnu přišlo do HIV center 89 osob z Ukrajiny, z nich 85 se již léčilo v zemi původu. V komentáři to uvedla Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizik v souvislosti s infekčními nemocemi v rámci migrujících osob před válkou promluvil epidemiolog a vojenský lékař s hodností plukovník Roman Prymula (58).

Z 57 nových případů bylo 13 v lednu, 21 v únoru a 23 v březnu. Mužů mezi nimi bylo 86 procent, ti mající sex s muži tvořili téměř 60 procent z celkem 57 případů. U deseti osob se virus vyvinul v nemoc AIDS a jedna HIV pozitivní osoba zemřela. "Data za jednotlivá čtvrtletí vykazují v důsledku malých počtů poměrně velkou variabilitu, ucelenější hodnocení vývoje bude možné až na základě celoročních dat," uvedli zástupci SZÚ.

Od 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, přišlo do Česka více než 316.000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří si požádali o vízum strpění. Část pokračovala do dalších evropských zemí nebo se i vrátila na Ukrajinu. Prchají většinou ženy nebo starší muži, protože na většinu mužů v produktivním věku se vztahuje branná povinnost. Třetina uprchlíků jsou děti do 15 let.

Ohledně rizik v souvislosti s infekčními nemocemi na dotaz redakce promluvil epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. "Záleží v jaké lokalitě migrace probíhá. Pokud jde o migraci osob ze sousedních zemí, tak se nedá očekávat, že by došlo k přenosu exotických nemocí. Pokud se ale bavíme konkrétně o Ukrajině, tak riziko tuberkulózy či HIV existuje. U dětských nemocí si myslím, že to riziko není tak vysoké. Pokud by ale konflikt dále pokračoval, tak je určité riziko z hlediska dětské obrny, která se na Ukrajině historicky vyskytoval,a a veškerá opatření v tuto chvíli jdou vniveč. Riziko tu určité je, ale není dramatické, zatím se neukazuje, že by nás to nějak postihovalo z těch běžných nemocí, ani tady v současnosti nevidíme vlnu covidu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz respektovaný odborník.

Na Ukrajině je více než šestnáctkrát vyšší incidence HIV než v České republice, v roce 2020 byla asi 37 případů na 100.000 obyvatel. Organizace pomáhající lidem s AIDS upozorňovaly, že v březnu mohou do statistiky NRL přibýt HIV pozitivní z Ukrajiny, kteří o své diagnóze vědí a už se už doma léčili. Do HIV center jich v březnu přišlo 89.

"Je snahou zdravotního systému ČR umožnit všem uprchlíkům z Ukrajiny, kteří vědí o své HIV pozitivitě, pokračovat v antiretrovirové terapii nebo ji zahájit. Cílem je předejít zdravotním i epidemiologickým rizikům z případného přerušení léčby," uvedla NRL.

Od začátku shromažďování dat v roce 1985 bylo v ČR podle dat Státního zdravotního ústavu zaznamenáno 4100 lidí nakažených HIV a 783, u kterých propuklo onemocnění AIDS. Cizinců bylo mezi nimi 509, z oblasti východní Evropy 170 z nich.

Vir HIV napadá lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.