Jak se hasila žízeň před rokem 1989. Žlutá limonáda, hry s šumákem a jazyk kyselý od Vitacitu

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia.cz

Sodovka, červená limonáda, žlutá limonáda, šumáky, Vitacit a od roku 1960 Kofola. Tak se hasila žízeň nealkoholickými nápoji před rokem 1989. Některé druhy pití dokonce přežily přechod k tržnímu hospodářství a v obchodech pořád mají své místo.

Velkým hitem pro děti před rokem 1989 byly nápoje v prášku. Vitacit, který podle původní receptury obsahoval cukr, kyselinu citronovou, vitamin C a aroma, přišel na svět v Zemědělském podniku Kaznějov u Plzně. Na trhu se objevil v 70. letech minulého století v citronové variantě, pak se přidaly malinová a pomerančová příchuť. Děti lízaly Vitacit přímo z dlaně a vyrobilo se ho tisíc tun ročně. Vitacit přežil i revoluční časy a pořád se vyrábí, jen už nestojí korunu a padesát haléřů.

Velkou dávku legrace zažívaly děti, když si do pusy nasypaly tzv. šumák. Šuměnky se mohou pochlubit prvorepublikovou tradicí. Základem šumáku je směs kyseliny citronové a jedlé sody. Tato směs při rozpuštění ve vodě uvolňuje oxid uhličitý a díky tomu vzniká perlivý nápoj. Před rokem 1989 frčely varianty žlutá a červená - citron a pomeranč. Také šumák přežil do dnešních dnů.

Kdo nepil pivo, tak pil limo. Limonády se před rokem 1989 nedělily podle výrobce, ale podle barvy - tedy na červenou a žlutou. Vyráběly je sodovkárny, lihovary a konzervárny a nesly značky Rekord, Kord či Fruta. Oblíbené byly také malinkovky a citronády.

Pamatujete tu chuť?

Zveřejnil(a) Vzpomínky na socialismus dne Úterý 16. února 2021

Revoluci (ještě před tou skutečnou revolucí v roce 1989) znamenal příchod Kofoly. Ta se začala prodávat v roce 1960. Soudruzi ve straně řešili, jak zužitkovat přebytečný kofein vznikající při pražení kávy. Požadavek byl, aby z lokálních surovin vznikl nápoj kolového typu. Doktor Zdeněk Blažek z Výzkumného ústavu léčivých rostlin namíchal sladkokyselý vícesložkový sirup Kofo. S výrobou začal farmaceutický podnik Galena n.p. Opava-Komárov. U zrodu Kofoly stejně jako v případě americké příbuzné Coca-Coly stojí lékárníci. V 60. letech dvacátého století bylo složení popisováno takto: cukr, skořice, koriandr, oplodí citroníku, anýz, malinové listí, malinový sirup, lékořicový extrakt, kyselina citronová, sůl, kardamon, karamel a kofein. Přesné složení receptury je tajné.

Coca-Cola do Československa pronikla v roce 1968. Kdo ji pil, tak dával najevo společenský status - 250 ml stálo 4,50 KČS. Podle americké licence se vyráběla v závodě brněnské Fruty v Modřicích. Na konci 80. let se v závodech Becherovky začala vyrábět také Cherry Cola.

Ostrou zelenou barvu měla limonáda Amara, která obsahovala chinin, stála 90 haléřů. Vinařské závody v Pezinku pod vedením Jána Farkaše uvedly na trh v roce 1973 Vineu, která si díky skvělé chuti rychle získala fanoušky. Pivovar v slovenském městě Hurbanovo stál za zrodem limonády Lívia. V roce 1987 byl na trh uveden nápoj Top Topic, který se vyráběl v sodovkárně v Rychnově nad Kněžnou.

Pamatujete? :)

Zveřejnil(a) Vzpomínky na socialismus dne Sobota 15. srpna 2020

Kdo si za socialismu chtěl namíchat vlastní nápoj doma, tak použil sifonové bombičky z děčínského družstva Kovočas. Domácí sodovku pak mohl míchat se sirupy řady Ovocit - prim hrála Lesní směs a Zahradní směs.

Za dveřmi je silvestrovská noc a v mnoha domácnostech se finišuje alkoholová příprava. Něk...

Napište nám do diskuze, co se pilo u vás. Pamatujete si, kdy jste poprvé ochutnali skutečnou Coca-Colu? Jaký to byl pocit?

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.