Kateřina Brožová promluvila o tom, jak si hlídá křivky a o své celoživotní libůstce

Herečka Kateřina Brožová ráda rybaří.
Herečka Kateřina Brožová ráda rybaří.
Foto: Se svolením Kateřiny Brožové
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 19. 8. 2021

Herečka a moderátorka Kateřina Brožová (53) patří mezi ženy, které se i po padesátce mohou pochlubit dokonalou figurou. Ona sama říká, že její postava určitě dokonalá není, a je třeba se trochu hlídat. "Nejsem určitě maniak, co by musel každý den být v tělocvičně či na běžícím pásu, pohybu mám ale dost," řekla pro ŽivotvČesku.cz herečka, jejíž velkou vášní je rybaření.

Kateřino, o vás se ví, že jste vášnivá rybářka. Předpokládám, že k vodě vás přivedl dědeček či tatínek, je to tak?

Začínala jsem opravdu jako dítě, k rybám mě přivedl tatínek, který byl vášnivým rybářem, já ho na ryby doprovázela tak od dvou let a už jako malá holka jsem dostala bambusový proutek. Později jsem si udělala rybářský lístek, který mám dodnes. Tatínek byl dost vytížený umělec, ale když to šlo, tak jsme jeli do přírody. Každé léto jsme trávili v Týně nad Vltavou, tam bylo rekreační středisko pro umělce, moje maminka tančila jako sólistka v Národním divadle. Hodně jsme také jezdili na Jizeru, do západních Čech na potoky a do jižních Čech k rybníkům. Moc ráda na tu dobu vzpomínám.

Rybáře, kteří rozhovor budou číst, určitě zajímají vaše úlovky. Pochlubíte se nějakou životní rybou?

Jsem sváteční rybářka a nikdy jsem rybu u vody nezabila, vše, co chytím, také pouštím. Vyhledávám pobyt u vody a mám ráda to překvapení, co vlastně chytím. Nepoužívám ani nejnovější trendy, vychutnávám hlavně chvíle v přírodě, ale mám nachytané nějaké kapříky, candáty, štičky, úhoře, lína... Nedávno jsem chytla docela pěkného sumečka. Letos se dařilo, kvůli covidovým měsícům jsem trávila dost času u vody, práce nebylo moc, tak bylo hodně možností užívat si relax v přírodě. Já na ryby beru i své psy, je to pro mě vždy velký odpočinek. Mám ten luxus, že mohu žít v domku za Prahou obklopená zelení, vlastně nejsem moc městský člověk, i když ve městě také trávím samozřejmě hodně času.

Říkala jste, že rybám dáváte svobodu. Znamená to tedy, že rybí maso vůbec nejíte?

Já mám ryby na talíři ráda, ale nikdy bych nesnědla něco, co sama ulovím, je to asi zvláštní, ale je mi to takové žinantní. Tak to prostě mám. Jinak si ale myslím, že nejlepší ryba je jednoduše připravená na másle a na kmínu.

O vás se traduje, že jste gurmánka. Co máte na talíři nejraději?

Já jsem strašný mlsoun (srdečně se směje). Já si opravdu dokážu užívat dobrého jídla, jsem prostě labužnice a všežravec, jediné, co nejím, jsou šneci. Pochutnám si na kaviáru stejně jako na buřtu na ohni u táboráku, opravdu jím všechno. Mám ráda lehká jídla, ale sním i dobrou svíčkovou či guláš. Dávám si sushi, ryby, mořské plody, miluji zeleninu... Musím přiznat, že mám moc ráda sladké, už od dětství třeba kremrole a miluji vánoční cukroví.

Vyjmenovala jste tady různé kalorické bomby a nikdo by určitě podle Vaší figury netipoval, že máte ráda kremrole a cukroví. Máte dobrý genetický základ, nebo se v životosprávě hlídáte?

Já vždy měla štěstí, že nějak zásadně nepřibírám, i když tedy s věkem si už musím dávat pozor. Určitě se nepřejídám, spíše se snažím si jídlo vychutnat. Na svůj věk se snad držím. Co se týče váhy, tak se čísla zásadně nemění, i když covid mi dal zabrat (usmívá se). Mám dobrý genetický základ a také hodně pohybu, i když v té covidové době práce bylo méně... Samozřejmě, když jsme byli zavření všichni v lockdownu, tak člověk rád jedl, nějaké to prosecco taky bylo (lehce se usmívá). Když člověk vypadl z rytmu, tak si to uvědomoval, ale jinak musím říct, že jsem nikdy žádné problémy s váhou neměla. Mám štěstí, že metabolismus funguje, i když je logické, že po padesátce se už trochu hlídá každá žena. Nejsem určitě maniak, co by musel každý den být v tělocvičně či na běžícím pásu, pohybu mám ale dost, nosím těžké tašky, starám se o domácnost, uklízím, pořád něco dělám.

Zejména čtenářky bude zajímat, kolik vážíte. Přiznáte číslo, jaké ukazuje Vaše váha?

Vážím zhruba 66 kilogramů a je to asi o kilo více, než mívám obvykle. Nemám to tak, že bych každý den sledovala kalorie a nějak se tím trápila, důležité je mít dobrý pocit. Je jedno, zda má žena 60 nebo 70 kilo, důležité je, aby se každý ve svém těle cítil dobře.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.