Komplikace se jménem pro miminko. Monika Leová prozradila, co výběr dělá značně těžší
Moderátorka Monika Leová (29) a její partner Martin Košín (35) za pár týdnů přivítají na světě dceru. Nastávající maminka si uvědomuje, že svět se kvůli nemoci covid-19 hodně změnil. Sama vlastně neví, jaký svět tu na jejich miminko čeká. "Doufám, že dcera nebude znát příbuzné a kamarády jen přes telefon, ale že uvidí i tváře bez roušek," řekla Monika Leová pro ŽivotvČesku.cz.
Doba je složitá a některé nemocnice nechtějí tatínky u porodu, váš manžel se k porodu chystá?
Já budu rodit v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí a tam je přítomnost tatínků u porodu možná, za což jsem ráda. Všechny kamarádky, které tam v poslední době rodily, tak byly s péčí naprosto spokojené. Manželé a tatínkové mohli být u porodu, pak mohli být i na pokojích, tak se na to těším a doufám, že vláda nevydá nějaké opatření, které by to omezilo. Martin s tím počítá a moc se těší. Komplikace s tatínkem u porodu by možná mohly nastat, kdybych se chystala na císaře. Ale císařský porod se mě týkat snad nebude, nechystám se na něj, malá je natočena správným směrem, takže bych měla rodit přirozenou cestou.
To jsou dobré zprávy. S výběrem jména máte jasno, nebo ho pořád řešíte?
My bychom byli rádi, kdyby to třeba babičky a dědečkové už věděli, ale jméno jsme zatím nerozhodli. Máme v záloze nějaké tipy, ale ještě nás žádné jméno zcela neohromilo. Myslím, že to třeba přijde těsně před porodem a nebo až po porodu. Možná jméno vybereme až podle toho, jak se nám maličká namíchá. Pokud třeba bude více do Asie, tak by možná bylo hezké, aby měla exotické jméno. Kdyby to byla náhodou modrooká blondýnka, tak si budu říkat, zda není něco špatně, ale pak by to klidně mohla být Boženka (směje se).
Počítáte s tím, že po porodu se vrátíte na televizní obrazovky?
Je to daleko o tom uvažovat, ale na televizní obrazovky bych se vrátila ráda. Uvidíme, jaké jednou budu mít pracovní nabídky, zda se budu moci vrátit k moderování společenských akcí, zda se zase nějak nastartuje společenský život... Kdo ví, jak to celé bude. Stěhujeme se navíc 150 kilometrů od Prahy, tak uvidíme, jak to bude třeba s cestováním.
Odcházíte z Prahy kvůli práci? Nebo jde o nějakou cestu ke zklidnění?
Praha je pro nás vlastně nyní malinká. V pronajatém bytě jsme si zkusili trávit koronu a s Martinem nám došlo, že jak jsme oba vyrostli na vesnici, tak že potřebujeme prostor. Stěhujeme se do mého rodiště do Východních Čech a budeme zkoušet život mimo Prahu. Přijde mi, že na vesnicích je nyní daleko větší volnost než ve městech. Na podzim zemřel můj dědeček, takže babička je na celý dům sama, tak nyní sama nebude. Miminko pro ni bude vzpruha a my zase budeme mít hlídání a navzájem se o sebe všichni budeme starat. Manžel pochází ze stejného kraje, má rodinu také mimo Prahu, tak nám to přišlo jako správný krok.
Čas s koronavirem lidem hodně bere, ale něco i dává. Jak vnímáte tuto krizi vy?
Korona nám vzala společenský život. Člověk měl pořád nějaký program, mohl být s přáteli. Sociální kontakty mi hodně chybí, člověk se musel naučit žít sám se sebou. Ale na druhou stranu hodně času trávím s partnerem, vztah se rozvíjí, hodně čteme, nejsme tolik rozlítaní. Doufám ale, že ta omezení už nějak rozvolní, už je to opravdu moc dlouhé. Všem se po té době před koronou stýská, ale alespoň jsme si uvědomili, co jsme v té době měli. Jen doufám, že dcera nebude znát příbuzné a naše kamarády jen přes telefon, ale že bude vidět i skutečné úsměvy na lidských tváří a nikoliv jen roušky. Pro mě a Martina ten rok ale byl úspěšný. Konečně jsme se rozhoupali k založení rodiny a také jsme přestavěli dodávku na obytný domeček a chceme cestovat a malé ukázat svět. Nebo alespoň Evropu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
