Konec světa v roce 2022: Odborník vysvětlil, proč lidé fascinovaně očekávají zánik planety Země

Konec světa – ilustrační foto
Konec světa – ilustrační foto
Foto: Pixabay
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 12. 1. 2022

Ničivá sluneční erupce, tajemná planeta Nibiru i Nostradamovo proroctví, které se váže k roku 2022. To všechno jsou výzvy, kterým by planeta Země podle věštců a mystiků měla čelit v tomto roce. Přijde konec světa? To je otázka, která lidi doslova magnetizuje. Sociální psycholog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, proč jsou lidé fascinováni tím, co ohrožuje jejich existenci.

V roce 2022 má podle některých »hledačů a vykladačů tajemna« dojít ke konci světa. Očekávat konec světa není žádný nový myšlenkový koncept, podobné úvahy a spekulace se vázaly k roku 2000, 2010, 2021, 2021... Rok 2022 není výjimkou, konec světa lidstvo fascinuje od nepaměti a poslední dny lidé očekávali i v dobách starověku.

Podle některých lidí se v roce 2022 k Zemi přiblíží planeta Nibiru, dojde ke srážce a na Zemi život zanikne. I když NASA teorii o temné planetě Nibiru vyvrátila, tak řada lidí je přesvědčená, že vědci lidem lžou a něco určitě tají.

Podobné je to s proroctvím francouzského lékaře Nostradama. Neexistuje žádný dochovaný záznam, ve kterém by prorok předpověděl, že ke konci světa dojde v roce 2022, přesto se dají dohledat stovky internetových odkazů, kde vykladači jeho veršů tvrdí, že právě letos dojde k mohutné nukleární explozi, která smete lidstvo z povrchu zemského.

Sociální psycholog Vojtěch Bednář uvedl, že téma konce světa lidi děsí. Lidská psychika je nastavená tak, že vše, co lidi ohrožuje, také poutá jejich pozornost.

"Pro lidský mozek je představa konce nepříjemná. Lidé ví, že něco končí, ale neví, co bude pak dál, ať už se jedná o náš individuální život, existenci naší planety či trvání vesmíru. Hinduisté i buddhisté mají poměrně jednoduché vysvětlení kruhu, ale na západě to tak nemáme. My se toho konce obáváme, ale to, z že čeho mají lidé strach, je současně přitahuje. Když se člověk něčeho bojí, tak na to automaticky zaměřuje pozornost, je jedno, zda se jedná o věc či o člověka. Fixujeme se na to, konzumujeme to, vnímáme to. Na tom principu jsou zaměřené katastrofické filmy, stále dokola se díváme na filmy, kde voda zaplaví velké město. Jsme zaměřeni se dívat na to, co nás může ohrozit a díky tomu vzniká celý průmysl, který nám dodává uspokojení této potřeby, to jsou všechny ty vědmy, proroctví, katastrofické scénáře, vysvětlení odborníků, televizních expertů i kartářů... Ve všech těch případech se jedná o uspokojení potřeby vidět na věc, která nás ohrožuje. Jsme fascinováni koncem, protože nevíme, co je za ním, kolem toho pak vyrůstá celý lunapark služeb," vysvětil Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz s tím, že vědmy a kartářky se »rojí« hlavně v dobách krize, protože lidé se upínají k »vyšší moci«, aby dostali naději, aby se dozvěděli, kdy jejich trápení skončí.

Katolická církev mívá vždy problémy, když se v jejích řadách objeví lidé, kteří mají dar v...

Je rozdíl mezi člověkem na západě a člověkem na východě. Východní filosofie jsou založené na cyklu, ať už se jedná o buddhismus, hinduismus či šintoismus, západní člověk vnímá lineární koncept dějin. "Východní filosofie přináší koncept kruhu, něco někde začíná, někde to končí, ale pořád se to celé dokola opakuje. Kdežto evropská kultura je postavena na tom, že vše má začátek a konec, tedy je tu alfa i omega, jdeme od prvního bodu ke koncovému bodu," dodal pro ŽivotvČesku.cz sociální psycholog s tím, že západní člověk si svou cestu uvědomuje a konečného bodu se obává, i když jím je zároveň přitahován.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu