Miroslav Kalousek i Andrej Babiš na Hrad projdou stěží. Odborník řekl, co je v cestě do prezidentského křesla bude brzdit

Petr Hloušek / Právo / Profimedia
Andrej Babiš a Miroslav Kalousek
Foto: Petr Hloušek / Právo / Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 7. 1. 2022

Na začátku roku 2023 bude Česká republika vybírat prezidenta, Miloši Zemanovi (77) skončí druhý mandát 8. března. Mezi největší favority na vítězství patří nejen podle sázkových kanceláří šéf hnutí ANO Andrej Babiš (67) a generál ve výslužbě Petr Pavel (60). Expert na politický marketing Karel Komínek pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, proč lidem jako je Andrej Babiš či Miroslav Kalousek (61) hrozí, že volby pro ně mohou dopadnout propadákem.

Velká očekávání, velké naděje, velká prohra. Tak by se dala stručně shrnout snaha Mirka Topolánka (65) se v roce 2018 dostat na Hrad. Muž, který byl od srpna 2006 do května 2009 předsedou vlády, získal v prvním kole prezidentských voleb jen 4,31 % a skončil hluboko v poli poražených. Tehdy mu dalo hlas jen něco málo přes 221 tisíc voličů, i když si rozhodně nemohl stěžovat, že by ho voliči neznali. Naopak ho znali, možná až moc.

Odborník na politický marketing Karel Komínek je přesvědčen, že Andrej Babiš a Miroslav Kalousek by se měli podívat, jak dopadl Mirek Topolánek. To, že je drtivá většina veřejnosti zná, nemusí nakonec představovat výhodu.

"Prezidentské volby jsou jediné volby, kdy se celá instituce soustředí do jediného člověka. To znamená, ten člověk musí už z logiky věci být přípustný pro velikou část společnosti. Osoby jako Andrej Babiš, Miroslav Kalousek či Mirek Topolánek patří k lidem, kteří mají možná poměrně vysokou skupinu zastánců, ale mají výrazně větší skupinu odpůrců či skupiny lidí, kterým jsou jedno. Tyto typy osobností jejich politická minulost limituje, lidé si na základě minulosti s nimi spojí konkrétní věci, navíc tito lidé kvůli tomu stylu politiky, jaký prezentovali v minulosti, mají automaticky hendikep ve formě dvoukolového většinového systému," vysvětlil Karel Komínek pro ŽivotvČesku.cz.

Veřejnost se s Janou Fialovou (49) začala intenzivně seznamovat, když se její manžel Petr Fiala (57) stal předsedou vlády. Bioložku a proděkanku brněnské lékařské fakulty nyní hodnotí veřejnost i experti. Pro ŽivotvČesku.cz její styl okomentovala módní návrhářka Anna Tejklová. "Na premiérský pár je moc příjemný pohled," sdělila odbornice na módu.

Miroslav Kalousek i Andrej Babiš oznámili, že se při možném boji o Hrad chtějí opírat o vůli lidu, bývalý předseda vlády tak začal sbírat podpisy nutné k tomu, aby mohl kandidovat. Babiš tím už nyní testuje, jak velkou voličskou základnu by mohl mít k dispozici.

Také Miroslav Kalousek nepočítá s tím, že by ho do boje o Hrad nominovala některá z koalic či stran, které tvoří vládu Petra Fialy. V případě Miroslava Kalouska, který by se mohl stát členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), by v případě jeho kandidatury také hrozilo, že bude tříštit voliče a ubírat hlasy člověku, kterého do prezidentských voleb chce vyslat koalice SPOLU.

"Koalice SPOLU ho za kandidáta chtít nebude, vždyť odešel ze Sněmovny a z politiky právě kvůli tomu, aby koalici SPOLU před volbami nezatěžoval. Kdyby se chtěl vrátit a šel do prezidentské volby, tak by musel asi kandidovat jako nezávislý nebo za TOP 09, pokud koalice SPOLU bude uvažovat o společném kandidátovi, tak jeho určitě nevyberou. Navíc by mohl i tříštit hlasy. Pokud bude kandidovat Andrej Babiš, tak kolice SPOLU zaujme postoj, že je nutné se domluvit na nějakém společném kandidátovi a to Kalousek nebude," vyslovil v minulosti pro ŽivotvČesku.cz svůj pohled na Kalouskovu kandidaturu politolog Josef Mlejnek.

Ministr vnitra Vít Rakušan (43) je přesvědčen, že všichni policisté i hasiči by měli být naočkováni proti koronaviru. Proti povinnému očkování vznikla deklarace, kterou podepsalo více než 3 200 hasičů policistů, vojáků a dalších příslušníků Integrovaného záchranného systému a ozbrojených sil ČR. Proti povinné vakcinaci je také policista David Pejřil. "Domnívám se, že pokud povinné očkování projde přes nás jako složky IZS, tak už to pak bude jen krůček k tomu, aby se udělalo celoplošné očkování pro všechny," uvedl pro ŽivotvČesku.cz policista, který je připraven službu opustit.

Expert na politický marketing se také domnívá, že kandidát, který chce v boji o Hrad uspět, nemusí být všemi voliči »milován«, ale musí být akceptován většinou. Voliči zejména ve dvoukolovém systému se dostávají do fáze, že ze dvou kandidátů vybírají »menší zlo«.

"Kdyby Kalousek a Babiš kandidovali do Senátu či na prezidenta, tak je minulost bude také trestat, akorát v Senátu si mohou vybrat obvod, kde to pro ně bude rozumnější a bude jednoduší vyhrát, v prezidentských volbách se ale volí na úrovni celé republiky," doplnil pro ŽivotvČesku.cz svůj názor Karel Komínek.

Prezidentské volby proběhnou v roce 2023 před 8. březnem, kdy uplyne druhé funkční období úřadujícího prezidenta Miloše Zemana. Přesný termín vyhlásí předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejich začátkem. Kromě generála Petra Pavla již odhodlání bojovat o Hrad projevil senátor Marek Hilšer (46), advokátka Klára Long Slámová (44) či senátor Pavel Fischer (56). Je možné, že během ledna kandidaturu oznámí také podnikatel a matematik Karel Janeček (48). Předpokládá se, že boj o Hrad bude chtít zkusit také ekonomka Danuše Nerudová (43).

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu