Na podzim uvidíme, kolik závislých dětí vyrobila epidemie, říká protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová
Ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR a výkonná místopředsedkyně Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Jarmila Vedralová (45) je přesvědčená, že epidemie a sociální izolace, kterou koronavirus nejen pro české děti přinesl, fungovaly jako spouštěč rizikového chování. Kolik dětí se dostalo do osidel závislostí, je ale nyní těžké určit. "Děti se během pandemie na počítačích učily distančně, tudíž trávily na počítači delší dobu než předtím, ale samotný fakt delšího času stráveného na počítači nutně neznamená vznik závislosti. Myslím, že ještě na podzim a příští rok uvidíme, jaký je skutečný počet dětí a dospívajících, u kterých se projevila závislost a bylo a je nutné řešit problém komplexně a s odborníky," řekla Jarmila Vedralová pro ŽivotvČesku.cz.
Podle adiktologů došlo kvůli distanční výuce k nárůstu počtu dětí, které jsou závislé na elektronice. Jak tuto situaci vnímáte vy a jak Úřad vlády?
Zatím ještě nemáme kompletní data, ale podle lékařů a adiktologů skutečně vzrostl počet dětí a mladých lidí, kteří tráví dlouhý čas na mobilních telefonech, počítačích a na internetu. Je ale důležité brát v úvahu, že nejde o nový fenomén, mládež trávila značný čas u elektroniky i před pandemií. Nicméně lockdown a problémy spojené s pandemií včetně omezeného kontaktu s vrstevníky u některých dospívajících skutečně fungovaly jako jeden ze spouštěčů rizikového chování, co se týče nelátkových i látkových závislostí.
To je bohužel situace, která může do budoucna přinést velké problémy. Úřad vlády k situaci českých dětí přijal nějaké opatření?
Už v začátcích pandemie úřad svolal platformu primární prevence složenou z odborníků, zástupců adiktologických služeb a ministerstev a organizací, kterých se problematika týká. Apeloval na ně, ať se začnou využívat online nástroje primární prevence u dětí a mládeže během období karantény – některé programy samozřejmě online neexistovaly, tak je bylo potřeba převést a vytvořit, což se, myslím, docela dobře povedlo.
Děti kvůli distanční výuce mnoho hodin trávily u počítače. Pak školní výuka skončila a ony na počítači dělaly domácí úkoly. Večer znovu byly na počítači, protože hrály hry, nebo komunikovaly se spolužáky, se kterými se nemohly vidět osobně. Prohloubila podle vás epidemie rizikové chování dětí?
Co se týče užívání technologií a internetu, někdy bylo a je podle adiktologů těžké posoudit, co už byla/je závislost, a co ještě nutnost fungovat v rychle se měnícím světě, který je čím dál tím víc digitalizovaný. Děti se během pandemie na počítačích učily distančně, tudíž trávily na počítači delší dobu než předtím, ale samotný fakt delšího času stráveného na počítači nutně neznamená vznik závislosti. Myslím, že ještě na podzim a příští rok uvidíme, jaký je skutečný počet dětí a dospívajících, u kterých se projevila závislost a bylo a je nutné řešit problém komplexně a s odborníky.
Panují obavy, aby nový školí rok proběhl již standardně a koronavirus znovu české školy neuzavřel. Co nyní dělat, aby se podařilo děti znovu zapojit do normální sociálních vazeb?
Obecně je důležité podtrhnout u vzniku dětských závislostí právě problematiku prevence, na kterou v minulosti nebyl dáván podle mého názoru dostatečný důraz. Její výsledky totiž nejsou vidět hned, což z ní někdy činí opomíjený nástroj. Tuto oblast se snažíme dlouhodobě podporovat a financovat, výsledky se ale projeví vždy až za delší čas.
Jak podle vás děti ochránit v situaci, kdy na ně rodiče nemají čas, protože tráví hodně denní doby v práci a dítě mnoho času tráví doma a vlastně si samo určuje, kdy počítač zapne a jak dlouho bude na mobilu?
Dlouhodobě také pracujeme s dětskými lékaři, kteří mají již několik let k dispozici výborně napsaný Manuál krátké intervence v oblasti návykových látek v praxi praktického lékaře pro děti a dorost, aby s dětmi v tomto směru pracovali intenzivněji. Je nutné samozřejmě znovu vyzdvihnout nesmírnou důležitost rodiny a zázemí, které dítěti poskytuje. Když rodiče u dětí pozorují změny, resp. mají podezření na vznik závislosti, je důležité posílit komunikaci s dětmi, zajímat se o to, jak tráví čas, bavit se s nimi o tom a reagovat na situaci – zejména nabídnutím alternativy k času strávenému na internetu/technologiích společným trávením času, poskytnutím emocionální podpory dítěti atd. Platí, že děti mohou snáze sklouznout k závislostem, když je v rodině nějaký výrazně nefunkční prvek, třeba nedostatečná komunikace a citová odezva. A někdy také bývá třeba, aby sami rodiče upravili své návyky – to u platí jak například u kouření, konzumace alkoholu nebo trávení časů s elektronikou. Samozřejmě když přijde situace, že rodiče už nevědí, jak svým dětem pomoci, je vhodný čas obrátit se na odborníky. A často pak jde o terapii nejen dítěte, ale celé rodiny.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
