O vir tu dávno nejde. Došlo k hlubokému rozdělení společnosti, říká Jan Tománek ze spolku Zdravé fórum

Covid - Ilustrační snímek
Covid – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 3. 10. 2021

Spisovatele a filmového režiséra Jana Tománka (43) většina veřejnosti zná jako autora animovaného filmu Kozí příběh – pověsti staré Prahy (2008). V posledních měsících na sebe Jan Tománek upozornil jako hlasitý odpůrce toho, jakým způsobem česká vláda bojuje s koronavirem. "Jedná se o hluboké rozdělení společnosti na lidi, kteří chtějí svobodu a na ty, kteří jsou pasivní a chtějí, aby za ně někdo rozhodoval," řekl pro ŽivotvČesku.cz muž, který založil občanskou platformu Zdravé fórum.

Pane Tománku, vy dlouhodobě dáváte najevo, že nejste spokojen s tím, jakým způsobem v Česku probíhá boj s epidemií. V jakém bodě celé krize se podle vás nyní nacházíme?

Myslím si, že se nacházíme v roce 1948, kdy ohromné množství lidí po válce slepě věřilo v komunismus a tím nemyslím běžné lidi, tím myslím bohužel i intelektuální a kulturní elitu. A pak tu jsou samozřejmě tací, kterým nesvoboda vyhovuje, nebo z ní mají osobní či finanční prospěch. Dokážete si představit, že by někdo těm lidem v roce 48 říkal, že na tom Západě se nemají zase tak špatně, a že Stalin není tak úplně prima chlapík? V lepším případě byste získali nálepku kulaka, zpátečníka a kontrarevolucionáře a v tom horším rozvraceče republiky a skončili byste v některým z jáchymovských dolů. Bohužel přesně toto se děje nyní, ale naneštěstí v doslova planetárním měřítku. Protože o nějaký banální vir tu už samozřejmě dávno nejde. Jedná se opravdu o hluboké rozdělení společnosti na lidi, kteří chtějí svobodu, tedy možnost rozhodovat si sami o svém životě a případně i smrti a na lidi, kteří jsou pasivní a chtějí, aby za ně někdo rozhodoval a vodil je za ručičku, chránil je a oni na něho pak mohli nadávat v hospodě. Protože, kdyby tito lidé přijali odpovědnost za sebe, tak by pak mohli v té hospodě nadávat jen sami na sebe

Co vy osobně očekáváte od podzimu a zimy? Část expertů varuje před nástupem další covidové vlny, další odborníci jsou přesvědčení, že to nejhorší máme ze sebou. Jak podle vás bude situace v následujících týdnech vypadat?

Jak jsem mluvil s některými našimi lékaři, tak se opravdu obávám toho, před čím oni už rok varují. Tím, jak byla společnost nesmyslně uzavřena, neřádila v loňském roce téměř vůbec chřipka a ta může letos udeřit o to silněji. A samozřejmě budou na chřipku, ale i na koronavirus umírat lidé. Kolik jich bude, se uvidí, to si netroufnu ani odhadovat, ale co si odhadnout troufnu je, že se vše samozřejmě »hodí« na neočkované lidi a mohou začít v tomto směru opravdu pogromy pod taktovkou a povzbuzováním vlády. Na někoho se přeci musí hodit všechny ty nepříjemné pravdy, které vylézají pomalu na povrch, tedy to, že vakcína nefunguje na zabránění přenosu viru, jak se slibovalo. Že není tou tečkou, jak se slibovalo a hlavně, že není kouzlem, které zabrání úmrtí. Bohužel, jak znám lidskou povahu a obecnou hloupost, jakmile se do veřejného prostoru začnou dostávat zprávy, že v nemocnicích umírají i očkovaní lidé, přijdou se zcela scestným narativem, tedy že za to, že zemře očkovaný, může přeci ten nezodpovědný neočkovaný… Na druhou stranu ten nesmyslný a stále větší a větší nápor na lidi, může být katalyzátor, aby všechen ten nahromaděný tlak v lidech bouchl a něco se začalo konečně dít.

Patříte mezi zakladatele platformy Zdravé fórum, která sdružuje odborníky, kteří mají na řešení covidové krize jiný názor, než prezentuje ministerstvo zdravotnictví. Co vás k tomuto projektu, který řada lidí považuje až za hraniční, vedlo?

Od podzimu 2020 jsem psal články na svém blogu, popisoval jsem covidovou realitu kolem sebe, ale reakce od lidí v mém okolí začala být zvláštní. Lidé, které jsem znal dvacet let, mi najednou začali psát, že jsem dezinformátor, že mám na rukou krev lidí a že se vyjadřuji k něčemu, co mi nepřísluší. Lidé kolem mě začali z nějakého důvodu vykládat zcela banální data a čísla způsobem, nad kterým zůstával rozum stát, to už mi začalo blikat »červené světýlko« v hlavě. Nálada a jeden názor v celé společnosti zkrátka v té době byl, že dva a dva už nejsou čtyři a co bylo horší, všichni se tvářili, že to tak bylo vždycky a že jsem hlupák, pokud to nevidím. Ale na druhou stranu se mi začali ozývat zcela cizí lidé, že děkují, že někdo konečně řekl pravdu a že to cítí také tak. Mezi nimi začali být lékaři a odborníci na epidemie a viry, třeba jako profesor Jiří Beran, nebo doktorka Hanka Zelená. A tak jsme připravili petici »Zdravé fórum – vraťte děti do škol«, kterou kromě řady osobností, odborníků a stovek lékařů k dnešnímu dni podepsalo více jak 19.000 dalších lidí. Přidávalo se k nám stále více a více lidí a my záhy pochopili, že petice nikam nevedou a založili jsme spolek Zdravé fórum, který se snaží hlavně sdružovat stejně smýšlející lidi a šířit osvětu a pravdu, která je stále více a více i v některých médiích pošlapávána.

Vidím, že vy hlavní nebezpeční celé covidové krize nespatřujete v přímých zdravotních následcích, ale spíše v tom, jak většina společnosti reaguje. Často říkáte, že dochází k umlčování názorů, které se nehodí...

Podle mě cenzura jede na plné obrátky. Za naprosto nesmyslné zástupné důvody, jako je například sdílení fotky Jana Hnízdila nebo textu a videa z CNN Prima News, nám zablokovali účet na Youtube, nebo začínají blokovat naše facebookové stránky. Rosteme a pro někoho začínáme být jednoznačně hrozbou, že nemlčíme a říkáme naplno nepříjemnou pravdu. Kromě cenzury za největší problém samozřejmě považuji omezovaní lidských práv, svobod a nástup totality. Stačí se podívat na svědectví toho, co se děje například v Austrálii či na brutalitu tamější policie. Myslím si, že je opravdu nejvyšší čas, aby lidé u nás prohlédli, co se na ně pod slibem blaha a zdravotní ochrany, která jednak není potřeba a hlavně nikdy nepřijde, ve skutečnosti valí. Bojím se, že tato doslova fašistická totalita, může být nakonec ještě daleko temnější, než ty, které známe z minulosti.

Kdo je Jan Tománek:

V roce 1996 dokončil střední uměleckoprůmyslovou školu Václava Hollara. Od roku 1999 do roku 2005 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Michaela Bielického a Veroniky Bromové obor Nová média. Kromě režijní a výtvarné práce v Art And Animation studiu a činnosti v občanské iniciativě Zdravé fórum, se věnuje převážně psaní knih. V roce 2018 vydal svůj první román Motýlí křik– konspirační thriller z českého prostředí. Druhá kniha - Lustr pro papeže - syrově drsný příběh z pekla normalizačních lágrů, vyšla na podzim roku 2019. Se svou ženou žije na okraji Prahy a je otcem dvou dětí.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.