Šikana, občané dvou kategorií. Tohle je, vládo, Tečka za koronavirem? Právník Ondřej Dostál obnažil realitu opatření

Právník Ondřej Dostál
Právník Ondřej Dostál
Foto: Se svolením Ondřeje Dostála
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 22. 11. 2021

Právnické eso Ondřej Dostál v loňském roce napadl čtyři opatření rezortu zdravotnictví a soudní senát mu dal za pravdu. Není proto překvapivé, že se muž, jemuž se mezi lidmi přezdívá »Anděl svobody a spravedlnosti«, chystá napadnout aktuální opatření platné od pondělí. Podle něj jeho zavedením dochází k některým právním »křivárnám«. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vše rozebral a nabídl pohled na to, co se v demokratické zemi aktuálně děje.

Pane doktore, kvůli prudce se zhoršující epidemické situaci se od pondělí přestaly uznávat testy na covid-19 jako covidový certifikát. Nedá mi se nezeptat, jestli to v boji s epidemií pomůže?

(Usmívá se). To dává smysl, viďte? Epidemie se zhoršuje, tak lidem sebereme nejdřív úhradu testů a pak i asi ten největší důvod se otestovat, že?

Přiznám se, že to na mě působí podobně jako na vás. Znamená to tedy, že lidé se při vstupu do restaurací, hotelů, provozoven služeb či na hromadné akce budou muset prokázat už jen kompletním očkováním nebo dokladem o prodělání covidu v posledních šesti měsících. Ale stýkat se mohou v zaměstnání a podobně, což na mě působí, že to smysl nedává. Na toto opatření, které má přimět neočkované k vakcinaci, se právo dívá jakým pohledem?

Asi vás nepřekvapím, ale bude to k ničemu věcně i právně. Pokud chce vláda nutit lidi k očkování, měla použít nástroj, kterému se říká povinné očkování. Ten je brutálně nepopulární, v několika okolních zemích se kvůli němu už demonstruje. V naší zemi by byl ale paradoxně zlepšením, protože před provedením povinných očkování se podle zákona zjišťuje imunita a u koho se prokáže, ten je ve výjimce. Takže zavedením očkování jako povinného by vláda odbourala ten největší nesmysl, kterým je donucování lidí, aby se očkovali do existující přirozené imunity.

Statisíce, možná miliony lidí už covid dostaly a náš organismus si s ním poradil, vytvořil ochranu, která je dle nejnovějších studií dlouhodobější než ta, která vzniká očkováním a chrání dobře před reinfekcemi i těžkými průběhy. Od státu tedy oprávněně očekáváme, že nám dá konečně pokoj s veškerou šikanou a lockdowny. Místo toho ale budeme od pondělka řešit, zda se necháme naočkovat bez ohledu na poměr rizika/přínos, nebo zda se staneme občany druhé kategorie.

To vše kvůli tomu, že se členové odcházející vlády rozhodli šikanovat každého neočkovaného, včetně imunních, dokud se nenechá »dobrovolně« naočkovat, a asi si připadají strašně chytří, že se tak vyhnuli nepopulárnímu povinnému očkování. Jenže to není chytré, ale křivé a věřím, že takovému postupu soudy nepřiznají právní ochranu.

Přesně jak říkáte, vzniká tady dělba občanů na dvě kategorie, čímž to směřuje k nějaké formě utlačování. Možná bych to vystihl lépe a s nadsázkou, že v tom vidím nějaký námět na antiutopický román, kterého by se skvěle zhostil George Orwell, kdyby žil, byl očkovaný a nevzniklo by nějaké protiepidemické opatření na zákaz psaní. Ale teď vážně, něco vám povím, konzultoval jsem toto opatření s epidemiologem Romanem Prymulou, a když to řeknu lidově, to opatření je vůči zpomalení nárůstu případů, hospitalizací a úmrtí děravé jako cedník a já nerozumím jeho smyslu...

(Pousměje se). A teď se zkuste na to podívat tak, že kdyby se opatření platná od pondělka dodržovala, skutečně by se neočkovaní ocitli v nezáviděníhodné pozici černošského obyvatelstva za apartheidu.

To máte naprostou pravdu. Pak už by stačilo jen nějaké označení, třeba místo dávné žluté hvězdy by to dnes mohlo být kolečko s injekční stříkačkou ve znaku...

I takový pohled se na to nabízí, protože vláda si myslí, že když bude šikana dost tvrdá, nakonec se většina »dobrovolně« naočkuje, aby mohla normálně žít, jako zkraje 50. let spousta sedláků »dobrovolně« dala statek do JZD. Čímž nastane kolektivní imunita a společenský ráj. Ale ani tentokrát to fungovat nebude.

Ano, pár dodatečných procent lidí se doočkuje, jsou na to teď i fronty. Ale také se ještě víc zapouzdří »tvrdé jádro«, odhadem tak pětina populace, která se očkovat prostě nebude, opět přesune pípy z hospod do pergol, posilovací stroje z tělocvičen do garáží, už nikdy se neotestuje, odinstaluje Tečku z mobilu a zmizí z radaru zdravotní správy státu. Jiní začnou vymýšlet, jak si vyrobit certifikát o očkování bez očkování, nebo jak »koupit« nákazu na inzerát, aby měli na 180 dní pokoj; v lepším případě si nechají od nakaženého naplivat do PCR testu, ti prostší se nechají skutečně nakazit. Každý takový případ samozřejmě vytvoří chybu v datech o epidemii.

Právně-politické peklo vypukne, až se zkrátí platnost očkovacích certifikátů. Z vědeckých studií se bohužel jeví, že ochrana z očkování před nákazou časem vyprchává. V zahraničí se proto zvažuje zkrácení COVIDpasů na 270 dní po očkování, někteří doporučují krátit dokonce na půlrok, pokud nebyla podána třetí dávka. Ti z nás, kteří se naočkovali pro slib »Tečky za koronavirem«, kolektivní imunity a svobody od opatření, budou velmi zklamáni. Násilné protesty, ke kterým došlo o víkendu v Belgii či v Nizozemí proti dalším restrikcím navzdory solidní proočkovanosti, mohou být obrázkem toho, co pak přijde.

To nejhorší ale je, že vyplýtváme kapacity hygieniků, peníze i důvěru občanů na nefunkční opatření a ani jednoho nám pak nezbude dost na to, co je potřeba: individuální ochranu ohrožených skupin, jejich vyhledání, vytvoření podmínek pro omezení jejich rizikových kontaktů a jejich všestrannou lékařskou i sociální podporu.

Když vás poslouchám, člověku přechází mráz po zádech. Pojďme se teď, pane doktore, podívat na konkrétní omezení. Je pravda, že neočkovaní rodiče nemohou se svými dětmi třeba do zoologické zahrady?

Pojďme se podívat a lidem určitě je dobré sdělit, že opatření jsou rozsáhlá a visí na webu vlády, kde je mohou nalézt. Doporučuji každému, aby si přečetl ty body, které se ho týkají, možná bude překvapen. Je tam spousta výjimek, které dílem zařídili různí lobbisté, dílem neschopnost úředního šimla zformulovat větu.

Zoologické zahrady jsou třeba neočkovaným povolené, pokud nepůjdou do vnitřních pavilonů ve skupině větší než 20 osob. Akorát kopec v pražské ZOO si dají hezky pěšky, protože tu lanovku budou mít přísně zakázanou, stejně jako lyžařské vleky, nehledě na to, že jde o naprosto bezpečnou venkovní aktivitu. Takže opět budeme děti tahat do svahu na hůlce jak za »krále Klacka«. Tedy ti z nás, kteří nedisponují ochotnou manželkou, která bude pendlovat autem mezi dolní a horní stanicí a vozit děti místo vleku, velmi ekologické...

Zajímavě to dopadlo se sportem. Neočkovaní si nezaposilují ve fitku, nevezmou děti do bazénu, ani s členem vlastní domácnosti si nezajdou na squash nebo na tenis do haly, protože co kdyby se tam navzájem nakazili, že. Ale pozor, pokud je neočkovaný organizován v profesionálních či aspoň v amatérských svazech, má výjimku: může sehrát utkání nebo se účastnit sportovní přípravy (tedy třeba si jít zaposilovat či zaplavat), pokud nebude současně přítomno více než 20 účastníků. Takže díkybohu že ještě pořád hraju pralesní ligu ve volejbalu a v pingpongu, jen bude potřeba vyřídit registračky i zbytku rodiny. Jen chudáci neočkovaní fotbalisti, ti asi budou hrát zápasy zas bez brankářů, jak svého času radil nešťastník Arenberger.

Kdo má široké příbuzenstvo čítající přes 30 lidí, mezi nimiž jsou neočkovaní, neměl by si plánovat svatbu. Stejný limit účastníků uvalili i na pohřby. Velmi bezcitné.

A podobně vypadá dalších devět stránek zákazů psaných úřednickým ptydepe.

Jak vás poslouchám, ironicky poznamenám, že vláda má zkrátka návod, jak si zvednout u lidí popularitu přes noc. Teď mě napadá, je vlastně možné takové opatření polarizující společnost nařídit, když nejsou nikde zveřejněná data či prognózy, jestli opravdu k proočkování dojde. Nebo je to prostě střílení od boku? Imunolog Jiří Šinkora mi o víkendu sdělil, že to nepomůže, protože vir se bude kumulovat, očkovaní ho budou šířit a stejně 10 až 20 procent lidí seniorského věku zemře i přes očkování.

Dat o účinnosti jednotlivých druhů vakcín i o efektu přirozené imunity má ministerstvo dostatek, ale nedá je. Obávám se, že kolektivní imunity bude obtížné dosáhnout. Ani očkovaní nejsou chráněni tak, aby bylo nákaze spolehlivě zabráněno, naopak objevuje se ve velkém množství průlomových infekcí, tedy nákaz u plně vakcinovaných, zejména pokud od očkování uplynul víc než půlrok. Růst počtu nakažených nadále potrvá, tomu toto opatření nezabrání.

To ale neznamená, že by museli senioři umírat. Jen se musejí, oni i jejich blízcí, přestat spoléhat na stát. U každého, kdo nemoc neprodělal a je riziková skupina, je dobrý nápad jít se naočkovat, zde se poměr přínosů vůči rizikům z vakcinace jeví být příznivý, to platí i pro třetí dávky. Je potřeba mít přímý kontakt na někoho, kdo zajistí v případě příznaků lékařskou pomoc, typicky na registrujícího praktika. Osoby v riziku by měly v mezích možností omezit kontakty, nechodit do míst s koncentrací cizích lidí, využít například donášky potravin místo cesty MHD do supermarketu. Ke každému včetně blízkých je potřeba přistupovat jako k potenciálně nakaženému, určitou vyšší jistotu lze snad získat provedením samotestu, který není drahý. Prostě přemýšlet, jak co možná zvýšit svoje šance, přičemž hlavy rodiny by takto měly přemýšlet i za své svěřence, u opatrovníků je to dokonce zákonná povinnost.

Opatření platná od pondělí ale v tomto lidem nepomáhají, neboť nevhodným způsobem cílí na nevhodné skupiny obyvatel. Současná situace vyžaduje ochranu starých a rizikových, nikoliv šikanu mladých a imunních. Takto postavená opatření zabíjejí zdraví, bohatství, vzdělanost a soudržnost národa.

Naprosto s vámi souhlasím. Ale jedna věc je epidemie, druhá byznys. Věřím, že jde přijmout opatření tak, aby nedělila lidi na dvě kategorie a měla smysl. Jak je to s očkováním, někde jsem zaslechl a nemám to ověřené, je to zkrátka jen jeden z mnoha názorů, že existují nevýhodné smlouvy pro stát ohledně vakcín. Může to být nějaká konspirace, ale jde se podívat na smlouvy na dodávky vakcín, protože je stát kupuje za naše peníze?

Asi vás nepotěším, ale smlouvy mezi výrobci léčiv a státy jsou přísně tajné. Viděl jsem ale zčásti začerněné smlouvy s evropskými státy, které unikly, a mohu konstatovat, že byly enormně nevyvážené ve prospěch farmafirem. Na státy byla přenesena rizika a odpovědnost, výrobci maximalizovali zisky, slabě se jevila i vymahatelnost včasných dodávek a odpovědnost za výpadky. V současnosti, kdy již vakcín není nedostatek, by měly veškeré další nákupy v této oblasti podléhat veřejnému dohledu.

Máte v plánu aktuální opatření napadnout, je to tak?

Ano, soudu předložím několik právních bodů. Napadnu křivý postup, kterým vláda donucuje lidi k »dobrovolné« vakcinaci, ale svou povahou jde o povinnost vakcinace.

Zákazy využívat služby, chodit za kulturou, sportem, do restaurací budu napadat jako diskriminační, zejména pokud jde o osoby s imunitou po prodělání, které se dle dostupných dat jeví být výrazně méně rizikové než ti očkovaní, kteří nemoc neprodělali.

Vláda si také protiřečí, pokud neuznává testy a tvrdí najednou, že nejsou zárukou bezpečnosti – což je kuriózní poté, co se za desetimiliony provedených testů vyhodilo ke třiceti miliardám korun a vláda nařizuje testování těmi samými testy ve školách a v zaměstnání.

A zazní též argumenty o nepoctivém přístupu vlády k odůvodnění opatření, kdy vláda důsledně ignoruje všechny vědecké studie, které jí nesvědčí, vůbec nevyhodnotila zkušenost ze zemí, které od restrikcí ustoupily, a naopak se řídí jen příklady těch největších evropských »zavíračů«.

Vláda prostě ohýbá některá pravidla, ale po lidech chce, aby se řídili dle pravidel. Přijde mi, že ti lidé to snad nemohou myslet vážně... Existuje v právu něco, že až bude po epidemii a budou se sčítat ztráty, že někdo za špatná rozhodnutí ponese zodpovědnost? 

Bohužel, obávám se, že odpovídat nebude nikdo. Opatření reálně nevymýšlejí úředníci na ministerstvu, kteří za ně po úřední linii odpovídají, ale nejrůznější nátlakové skupiny a iniciativy, kterými se obklopili premiér a ministři. Členy těchto skupin nikdo nikam nevolil, nenesou žádnou odpovědnost. U žádného soudu by neobstáli ani jako znalci, dílem pro zjevné vazby na covidový byznys, dílem pro irelevantní kvalifikaci. Loni nás krmili matematickými modely, kterými dokládali nezbytnost zavírání škol, kdo se proti tomu ozval, byl dehonestován. Ale nyní už víme, že loňské zavření škol nás bude stát 1,25 bilionu korun na budoucích šancích dětí, o něž přišly kvůli omezení výuky, a současně z vědeckých studií víme, že zavření škol nemělo přínos proti šíření epidemie. Dětem to ale už nikdo nikdy neproplatí, nevrátí jim zážitky ze školních tříd, kontakt s kamarády, možnost poznávat svět. Stejně tak nikdo nevrátí životy lidem, kteří zemřeli pro chybné kroky v organizaci péče, nebo se nakazili v důsledku matoucí vládní kampaně slibující bezinfekčnost tam, kde dána není.

Co můžeme ale udělat, je poučit se z této zkušenosti, po budoucí vládě žádat naprostou informační otevřenost, odstranění podjatých osob z poradních funkcí, striktní dodržování zákona a respekt k našim svobodám i penězům z daní, sami pak nespoléhat na stát, nevěřit falešným prorokům, nepanikařit a rozumným přístupem chránit sebe i své blízké.

Kdo je Ondřej Dostál:

JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. je absolventem Právnické fakulty UK v Praze, studoval též v Rakousku a díky Fulbrightově stipendiu též postgraduálně v USA. Autor četných publikací z oboru zdravotnického práva v ČR a v zahraničí. Vysokoškolský učitel, od roku 2003 činný na Univerzitě Karlově a na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Odborně se zaměřuje především na regulaci systému zdravotního pojištění, úhrad za zdravotní péči, organizací zdravotnických zařízení a práva pojištěnců.

Očkování dětí proti koronaviru vyvolává ve společnosti emoce a nejednotný názor panuje i m...

  • Akademická a profesní ocenění:
  • PRÁVNÍK ROKU 2006, cena udělená Českou advokátní komorou v kategorii Talent roku.
  • Bolzanova cena rektora UK za diplomovou práci »Lékař, pacient a trestní právo«, 2003, Ocenění České advokátní komory za publikaci »Pactum de quota litis jako způsob odměny českého advokáta«, 2004, Cena Dr. Paula Janssena v oboru Farmakoekonomika a zdravotní politika za práci »Práva pacientů v Evropě a české zdravotnictví«, 2005 Cena Association de Recherche et de Formation en Droit Médical za prezentaci »Direct Supplementary Payments for Services Already Covered By a Public Health Plan« udělená u příležitosti XVI. Světového kongresu medicínského práva, Toulouse 2006.
  • Ocenění pro bono (tým PwC Legal 2018) od nakladatelství Economia, za pomoc pacientům ve sporech se zdravotními pojišťovnami o přístup k hrazené péči.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu