Uprchlíci vždy přinesou to dobré i špatné, řekl Roman Šmucler. Ukrajinci jsou vyhlášení tím, že prakticky neuznávají jakoukoli vládu, dodal

Profimedia
Lékař Roman Šmucler
Foto: Profimedia
Michal Brož, ČTK | Hlavní editor
michal.broz@zivotvcesku.cz
Publikováno: 23. 6. 2022

V Česku už dostalo víza téměř 381 tisíc Ukrajinců. Kolik jich ale zůstává, nelze přesně říct, protože někteří z nich buď pokračují do dalších zemí, nebo se případně vrací domů. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. "V poměru na počet obyvatel je v Česku vůbec největší migrační krize v Evropě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz lékař a pedagog Roman Šmucler (52).

Ukrajinských uprchlíků je v Česku asi 280 až 300 tisíc. Rozdíl mezi tímto počtem a množstvím vydaných víz je dán tím, že někteří se vracejí domů, případně přes Českou republiku pokračují dál do Evropy, uvedlo na sociální síti Twitter ministerstvo vnitra. Podle jeho šéfa Víta Rakušana (44) si už téměř 77 tisíc Ukrajinců našlo v Česku práci. To podle něj svědčí o tom, že nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít. Žádný exodus se tak nekoná.

Podobně to vidí i lékař, pedagog a komentátor Roman Šmucler. "Jestli má někdo pocit, že se tady Ukrajincům nechce být, tak to není pravda. V poměru na počet obyvatel je v Česku vůbec největší migrační krize v Evropě. Takto počítáno - přijali jsme mnohem více migrantů než třeba Němci," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Na cizinecké policii se podle zveřejněných údajů vnitra přihlásilo 312 931 běženců, ve středu jich bylo 1955. Ohlašovat se přitom nemusí děti mladší 15 let, kterých je podle ministerstva mezi uprchlíky téměř 30 procent. Mladistvých od 15 do 18 let je mezi uprchlíky 6,6 procenta, seniorů nad 65 let pak 3,5 procenta. Z dospělých Ukrajinců je více než 70 procent žen, tvrdí ministerstvo.

"Uvidíme, kolik jich tu zůstane, ale vždy, když někam přijdou migranti, tak přináší něco dobrého a něco špatného," uvedl Roman Šmucler. "Ukrajinci snad přinesou to, že budou chtít víc pracovat, rychle zbohatnout a vydělat si na baráky, takže by mohli být, stejně jako Mexičani ve Spojených státech, tahouny ekonomiky. Na druhou stranu jsou vyhlášení tím, že neuznávají žádnou vládu a prakticky každou, která tam byla, svrhli. Moc u nich nefunguje identifikace se státem, každý je tam spíš sám za sebe. Podobné to bylo v České republice a může to být ještě silnější, takže nečekám, že se lidé budou víc hlásit do politických stran a v uličním výboru se snažit zlepšit svoji obec," dodal pro ŽivotvČesku.cz.  

Na tvrdou kritiku z řad opozice je vláda zvyklá, pokud ale přijde od Miroslava Kalouska (61), zakladatele TOP 09, která je součástí kabinetu Petra Fialy (57), je to minimálně nečekané. Současná předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová (37) se proto pustila do výměny názorů se svým dřívějším předchůdcem. Miroslav Kalousek, který z politiky odešel v roce 2019, pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že jde čistě o věcný problém a nebere ho osobně.

Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle kterého už ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku.

Ministerstvo financí ve středu informovalo, že stát, obce a kraje vydaly ke konci května na zvládání uprchlické krize 7,2 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 6,1 miliardy korun, přičemž největší položkou byly sociální dávky. Za ně stát vyplatil čtyři miliardy korun.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu