V tuto chvíli nevidím žádnou možnost, že by Rusko a Ukrajina zasedly a vážně hovořily o míru, uvedl Andor Šándor
Za pár dnů si válka na východě Evropy připíše pět měsíců bojů, při kterých přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie s agenturou RIA Novosti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (64), zda by se obě strany v současnosti mohly dohodnout na složení zbraní, a to i přesto, že se v současnosti ukrajinským vojenským silám daří poměrně úspěšně zasahovat ruské cíle.
Lavrov v rozhovoru uvedl, že další mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou za současné situace nedávají smysl. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu »denacifikovat a demilitarizovat« Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Co se týče územních cílů, Moskva podle něj vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i »bezmocný vztek« Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému (44) nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území DNR a LNR.
"Výsledek nasazení dalekonosných střel a raketometů bych nepřeceňoval. Výsledek to nějaký samozřejmě má. Pořád si musíme uvědomit, že Rusko je velká země s velkým potenciálem, schopností obnovovat svoje zásoby zbraní a munice i z jiných zdrojů než jen vlastních. Prohlášení Dmitrije Medveděva o tom, že to bude Rusko, kdo bude diktovat podmínky, a prohlášení Sergeje Lavrova, že Rusko už chce více než Donbas, tak tím Rusko ukazuje jen na to, že není připraveno ustoupit a vyjednávat. Pokud jde o dodávky plynu a dalších komodit, to bude hrát velkou roli a Rusové to čtou. To znamená, že pro ně to bude hrát roli příznivou, s tím oni kalkulují," uvedl pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor.
Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky - Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou »genocidou« Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.
Další vyjednávání o míru podle Lavrova »za současné situace nedávají žádný smysl«. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala »nedostatek vůle vážně jednat« o podmínkách ze strany Ukrajiny.
"V tuto chvíli osobně nevidím žádnou možnost, že by Rusko a Ukrajina zasedly a vážně hovořily o nějakých mírových dohodách. Rusko nepochybně bude čekat nějaké ústupky. Bez ústupků, ke kterým nevidím zatím politickou vůli, do toho Rusové nepůjdou. Co to může změnit, tak to bude počasí, které dva až tři měsíce bude nahrávat konfliktu, a máme tu nějakou malou možnost, že by se Ukrajině dařilo výrazně zasahovat ruské cíle, tady se ale obávám, že by mohlo ze strany Ruska dojít k nasazení brutální síly, kterou Rusové zatím naštěstí nepoužili," dodal pro ŽivotvČesku.cz Andor Šándor.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin (69) tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou »demilitarizace a denacifikace«. Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
