Vojenský analytik vyřkl datum, kdy dojde ke konci války na Ukrajině. Konec nastane ztrátou bojeschopnosti ruské armády

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 18. 5. 2022

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině trvá už 84 dní, podle některých expertů se ale dá s určitou mírou pravděpodobnosti předpovědět, kdy by mohla skončit. Vycházet se přitom dá z hranice, při které armády obecně ztrácí svou bojeschopnost.

Relativně velmi přesné datum v této souvislosti uvedl vojenský analytik Lukáš Visingr. "Válka skončí pravděpodobně někdy na konci června nebo začátkem července, protože při tomto tempu ztrát ruská armáda někdy v tu dobu zkolabuje a nebude dále schopná existovat jako bojeschopná síla," uvedl pro ŽivotvČesku.cz a přidal i výpočet, podle kterého tak usuzuje.  

"Na počátku války poslali Rusové na Ukrajinu zhruba polovinu svých reálných pozemních bojových kapacit, které postupně doplňovali na celkem nějakých 75 procent. Z toho tam ale už o třetinu přišli," popsal ve shodě s britským ministerstvem obrany, které s odkazem na tajné služby uvedlo, že zabita či zraněna byla třetina nasazených ruských vojáků.

"Přepočteno na celkové stavy tak ruská armáda ztratila něco mezi pětinou a čtvrtinou kapacity, což už je blízko faktické ztrátě bojeschopnosti. Většinou se totiž uvádí, že ta hranice je kolem třiceti procent. O to přišli na bojišti, také to tam podle toho vypadá, v tom celku se tomu blíží. Kolaps už tedy moc dlouho trvat nemůže a Rusové skončí podobně jako wehrmacht na jaře 1945. To znamená, že samostatné jednotky budou stále zvládat někde lokálně bojovat, jako celek ale ruská armáda nebude schopna provádět žádné větší koordinované operace," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Lukáš Visingr.

Vladimir Putin se přitom v posledních dnech natolik osobně zapojil do válečného dění, že podle západních vojenských zdrojů činí rozhodnutí na úrovni plukovníka nebo brigádního generála, uvedly britské listy The Times a The Guardian. Nakolik je to z pohledu Ruska ku prospěchu věci a nakolik si tím ruský prezident naopak škodí, je těžké posoudit. Vojenský neúspěch by totiž podle Lukáše Visingra mohl v konečném důsledku znamenat i změnu režimu v Rusku.

"Je to jeden ze scénářů, na který podle mě Západ sází. Ukrajinský odhad, že Rusové skončí do srpna, už myslím neplatí, protože v srpnu už by z ruské armády nezbylo prakticky nic. Jinými slovy se do této situace nestihnou dostat, protože už se do té doby něco stane. Nevěřím tomu, že by dál slepě postupovali proti připravené ukrajinské obraně a nechali se masakrovat, zároveň mezitím něco podniknou i Ukrajinci," uzavřel pro ŽivotvČesku.cz analytik.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.