Mám slabé kyčle, připadám si jako dědoušek a na partnerce oceňuji trpělivost, říká o účasti ve StarDance Mirai Navrátil
Zpěvák a kytarista Mirai Navrátil (29) na první dojem působí jako člověk, který má pohyb »v malíčku« a jakmile obuje taneční polobotky, předvede na parketu i to nejnáročnější číslo. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz ale přiznal, že ve skutečnosti je pro něj tanec španělskou vesnicí a své taneční partnerce Lence Noře Návorkové (30) vděčí za trpělivost i rozšíření obzorů. "Je krásné, když člověk ve svém životě pozná nové odvětví umění a naučí se nové věci. O to více, když si k něčemu novému vytvoří vztah," popsal své pocity z účasti ve StarDance pro ŽivotvČesku.cz charismatický hudebník.
Miraii, na pódiu při koncertech působíte sebejistým a zároveň uvolněným dojmem. Na tanečním parketu jste ale nováčkem. Jak se s rolí tanečníka, jehož výkon sleduje porota a diváci, sžíváte a co je vám v tanci nejméně příjemné?
Myslím, že nejtěžší pro mě je udržet správný postoj a držet taneční rám, který se drží při standardním postavení. To je ten taneční rozměr. Co se týče mentálně psychologické roviny, tak je pro mě nejtěžší se při přímém přenosu zbavit trémy a čistě si to užít bez tíhy okamžiku.
Počkejte, opravdu cítíte při přímém přenose nervozitu? Vždyť na publikum musíte být zvyklý...
Když jdu na pódium jako muzikant, tak jsem si mnohem jistější, mnohem více vím, co mohu očekávat a co se bude dít. Připadám si jako dirigent toho, co se stane. Ve StarDance dělám disciplínu, které úplně nerozumím a dělám ji jen pár měsíců, takže je to pro mě daleko větší »vzrůšo« a španělská vesnice zároveň. Ale s každým dalším tréninkem se do toho snažím dostávat a věřím, že se mi to daří a že o tom budu moct ještě pár sobotních večerů diváky i porotu přesvědčovat.
Máte vedle sebe půvabnou taneční partnerku, která je jistě trpělivou a zároveň přísnou učitelkou. Čeho si na Lence nejvíce ceníte?
(Usmívá se) Jak jste odhadl, je to určitě trpělivost. A také je to výdrž. Já mám totiž takovou celoživotní vlastnost, že věci odkládám na poslední chvíli. Nemyslím si, že bychom trénovali málo, ale intenzita tréninku v posledních dnech, potažmo týdnech je teď ještě větší, nyní se snažíme trénovat i dvakrát denně, když je na to čas a prostor. To musí být pro Lenku opravdu vyčerpávající, zejména když ona se mnou tráví čas tím, že všechny ty prvky dávno brilantně umí a má zažité a odzávoděné a učí to člověka, který je o několik tříd úplně někde jinde... Je to podle mě, jako bychom se dívali na film, ona by se dívala už podesáté a dokonale ho znala a já ho viděl poprvé. Pro mě je to asi zábavnější než pro ni, ale snad jsem pro ni milým společníkem (popisuje s úsměvem na tváři).
Říká se, že když člověk s tancem začíná, že ho bolí »celý člověk« a zjistí, že má na těle svaly, o kterých vůbec netušil. Kde to nejvíce pálí a tahá vás?
Cítím samozřejmě ruce, ale také mám slabinu v tom, že jsem celý svalově zkrácený. Opravdu hodně mě bolí zadní stehenní svaly. Když při »jivu« nebo »cha che« vystřeluji nohu, tak to pocítím. Také přiznám, že mám slabé kyčle, připadám si v tom trošku jako takový dědoušek (směje se).
Do StarDance jste se přišel pobavit a zúčastnit, nebo přiznáte, že jste prostě přišel vyhrát?
Tu ambici rozhodně nemám, jsem přesvědčený, že ve StarDance jsou naprosto brilantní tanečnice a tanečníci, kteří jsou o kategorii jinde než já. Ale s Lenkou určitě budeme rádi, když se dostaneme co nejdál.
A poslední dotaz položím přímo na tělo. Co vám tanec prozradil o vás? Objevil jste v sobě něco, o čem jste před StarDance nevěděl?
Je krásné, když člověk ve svém životě pozná nové odvětví umění a naučí se nové věci. O to více, když si k něčemu novému vytvoří vztah. Já bych se asi jinak k tanci takto intenzivně nedostal a teď vím, že až příště půjdu někam na diskotéku, že to tam pořádně rozbalím (propuká v smích).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
