Tajemství, které vyšlo po letech najevo. Role Markýtky v pohádce Z pekla štěstí mohla Michaele Kuklové poškodit pověst
U diváků je nejlépe známá z rolí krásných pohádkových bytostí a princezen. Herečka Michaela Kuklová (53) zůstane nezapomenutelná zejména jako něžná Markýtka z dvoudílné pohádky Z pekla štěstí režiséra Zdeňka Trošky (68). Ale právě postavu vesnické dívky museli tvůrci filmů na její popud přepisovat. "Bylo by to pro mě nesnesitelné, nebyla by žádná hrdinka a dobrá postava jako vzor pro děti. Herec může mít významné slovo, pokud jsou jeho argumenty pádné," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz důvod, proč došlo k zásahům ve scénáři.
Na konci devadesátých let režisér Zdeněk Troška natočil první díl pohádky Z pekla štěstí na motivy povídky Český Honza z knihy České pohádky od spisovatele Jana Drdy. Svou televizní premiéru měla 4. února roku 2000 na nejúspěšnější tuzemské komerční stanici, kdy ji sledovaly neuvěřitelné 4 200 000 diváků.
Příběh plný lidových tradic a prvků patří dodnes k nejoblíbenějším a svůj podíl na tom nese nepochybně i hlavní ženská hrdinka, představitelka dobrosrdečné a půvabné Markýtky - Michaela Kuklová.
"Když jsem natáčela druhý díl Z pekla štěstí, tak se kvůli mně role Markýtky přepisovala. Bylo to napsáno v duchu, že přišla o dítě a jenom se zhroutí. Už jsem si říkala, že v takové situaci by musela přeci zabojovat a jako matka by se nechovala odevzdaně a probudil by se v ní její mateřský instinkt. Například scéna, kdy jede do skal s Dorou, se přepisovala opravdu na můj popud, protože by to pro mě už bylo nesnesitelné a odmítla jsem to. Pokud by se Markýtka zhroutila a jen sténala: »Najděte mi moje dítě«, nebyla by žádná hrdinka a dobrá postava jako vzor pro děti. Byla jsem ráda, že na mě vůbec někdo dal, ale herec může mít významné slovo, pokud jsou jeho argumenty pádné a dokáže je předat. Tvůrci to cítí a dokáží ho vyslyšet. Kdyby Zdeněk (režisér pohádky Zdeněk Troška, pozn. red.) neuznal, že mám pravdu, nechal by to být, natočí to po svém a já s tím nic neudělám," řekla pro ŽivotvČesku.cz, jak zasáhla do scénáře kvůli přehnanému a nepřirozenému charakteru své postavy a tím i ovlivnila, jak veřejnost přijme výsledek filmu a jednání postav. Mnohdy totiž někteří diváci hrané situace vnímají jako skutečné zosobnění povah daných umělců.
Filmografie Michaely Kuklové za dosavadní kariérou je bohatá, přesto je spojována především s kladnými charaktery postav jakožto laskavá, něžná a vznešená žena v nesnázích. Maminka dospívajícího syna Romana, který ve středu 24. listopadu oslavil třinácté narozeniny, neměla překvapivě nikdy zásadní potřebu na tom něco měnit a pociťuje velký vděk.
"Že jsem takto vnímána, je pro mě samozřejmě příjemné, i když jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, že herec chce různorodost. Svoji profesi bere zodpovědně a chce dokázat, že zvládne zahrát mnoho podob a rolí. Popasovat se s čímkoli, co se mu nabídne a popravdě... negativní postavy jsou vždycky lépe napsané. Jsou hodně barevné a zkrátka je na nich co hrát. V seriálu jsem hrála například Leu (primářku Leu Vágnerovou v Ordinaci v růžové zahradě, pozn. red.), která patří mezi negativní a přesto, že mě diváci neskutečně oceňovali a dostávala jsem od nich úžasné zprávy a reakce, stejně vím, že mě v té roli nepřijali. Přirovnala bych to k tomu, jako by někdo chtěl obsadit Libušku Šafránkovou do role nějaké potvory, což je holý nesmysl. Už myslím spíše na diváka než na sebe," dodala pro ŽivotvČesku.cz Michaela Kuklová, která kvůli aktuálnímu nouzovému stavu a rušení divadelních představení přesměrovala svou pozornost zpátky k malování. To se stalo její druhou výdělečnou profesí a tvoří umělecká díla na zakázku.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
