Vendula Pizingerová: Vánoce nemusí být jen magické. Plno lidí bohužel řeší, zda se za svým starým příbuzným podívat
Jedna z nejvlivnějších žen v Česku Vendula Pizingerová (49) Vánoce vnímá jako možnost obdarovat své blízké, ale také jako čas k zastavení a připomenutí si skutečnosti, že svět je plný lidí, kteří i během svátečního času zažívají obavy a bolest. "Opuštěnost nikdy není dobrá a hlavně není dobrá v této době," řekla pro ŽivotvČesku.cz prezidentka nadačního fondu Kapka naděje.
Vendula Pizingerová jako oddaná manželka a milující maminka ročního Josífka se každý rok snaží vytvořit magickou vánoční pohodu pro svou rodinu. Plno žen jí zřejmě bude závidět, že dokáže vymyslet dárky i pro svého manžela Josefa.
"Chlapi říkají, že k Vánocům nic nechtějí, ale víme, že to není pravda. Myslím, že jsem nikdy neměla problém najít dárek, můj muž má hodně koníčků, nakupuje se pro něj dobře. On moc rád sportuje, chodí rád po horách, je myslivec, tak se vymyslet vždy něco dá. Rádi si dáváme cestování, což v této době je trochu složité, protože to dopadne tak, že si zase budeme muset kupovat letenky ze dne na den," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz Vendula Pizingerová s úsměvem a zavzpomínala, že jako malá milovala hledání dárků po celém domě a ráda trávila zimní čas u pohádek Tři veteráni a Tři oříšky pro Popelku.
"Jako malá jsem chtěla digitálky (digitální hodinky pozn. red.), to už možná dnes plno lidí nepochopí. Byla jsem vždy hledač dárků a bavilo mě prohledávat celý dům. Tak jsem všude hledala a byla naštvaná, že mi moje vysněné digitálky nikdo nekoupil. Jenže babička je zabalila do vánoční koule. Bylo mi tehdy takových deset let, ale na tento dárek si pořád pamatuji," přiznala s úsměvem a dodala, že hitem byly také barbíny a mončičáci, po kterých také vždy toužila, ale nikdy se pod rozsvíceným stromečkem tyto hračky neobjevily.
"Já jsem pořád v pohybu a v klidu nebudu ani na Vánoce. Myslím, že o svátcích s ročním dítětem budeme hlavně hlídat stromeček (usmívá se). Jsem ráda, že jsme vždy pohromadě jako rodina, ale radost mi dělají i dárky. Když se mě zeptáte, co bych chtěla k Vánocům, tak to vlastně nevím. Asi bych ráda jela někam daleko k moři, ideální by bylo, aby tam byly hory i moře, mám sen, že bych se ještě někdy chtěla podívat na Seychely. Jinak opravdu nevím, co z hmotných věcí bych chtěla," řekla pro ŽivotvČesku.cz otevřeně žena, která po předčasném úmrtí své čtyřleté dcery Klárky založila nadační fond Kapka naděje a snaží se přinášet světlo do životů lidí, kterým osud rozdal špatné karty.
Vendula Svobodová si uvědomuje, že Vánoce jsou bohužel také časem, kdy na velký počet lidí dolehne opuštěnost, smutek a obavy. Česko čekají druhé »covidové« Vánoce, což pro některé lidi bude znamenat těžké dilema, zda se vypravit během epidemie za svými příbuznými.
"Plno lidí bohužel v této době řeší, zda se za svým starým příbuzným podívat... Já nemám už mámu ani tátu, takže tyto úvahy se mě netýkají. Mám ještě část rodiny v Plzni, za nimi určitě pojedu. Souhlasím ale, že pro staré lidi je samota to nejhorší. I když jako lidi jsme se narodili sami a sami umřeme, sami děláme velká rozhodnutí a nikdo nám s tím nemůže pomoci, protože plno věcí si člověk musí v životě odstát sám... Ale toto je jiná samota, to je opuštěnost. Opuštěnost nikdy není dobrá a hlavně není dobrá v této době. Už jsou to druhé Vánoce, kdy tuto situaci zažíváme naplno. Já chápu, že od listopadu tady máme obchodně přemrštěnou vánoční atmosféru, ta ale nebere v potaz, že všichni lidé nejsou v pohodě. Je třeba si uvědomit, že i takoví lidé tady jsou," sdělila pro ŽivotvČesku.cz žena, která si moc dobře uvědomuje, že Vánoce nejsou časem, kdy dárky přijímáme, ale hlavně časem, kdy by se lidé měli umět rozdat. Kdo nemá chladné srdce a bude ho chtít letos otevřít pro druhé, jistě najde řadu charitativních programů, které ani nemusí být spojené s nadačním fondem Venduly Pizingerové. Kdo pomáhá druhým, obohacuje hlavně sám sebe.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
