Epidemie koronaviru měla vliv na srdeční choroby. Někteří lidé zanedbali péči o sebe. Lékařka řekla, co to znamená
Lékaři očekávají, že pandemie koronaviru bude mít dopady na zdravotní stav obyvatel ještě v dalších letech. Kromě zemřelých přímo na covid-19 se už v roce 2020 potvrdilo i více úmrtí na nemoci srdce a cév, část souvisí přímo s epidemií. "Mnoho pacientů se s problémy k lékaři nedostavilo, tak paradoxně oficiální výskyt některých kardiálních onemocnění poklesl," uvedla pro ŽivotvČesku.cz specialistka na kardiovaskulární systém Eliška Sovová.
Data o příčinách úmrtí v prvním pandemickém roce 2020 podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta ukázala, že umřelo o 15 procent lidí víc. Podle Linharta zemřelo více lidí na nemoci spojené s onemocněním srdce a cév. Pravděpodobně to samé se odehrálo v roce 2021.
V nadúmrtích hraje roli jak vyšší riziko úmrtí pacientů s kardiovaskulárními problémy při nákaze koronavirem, tak onemocnění, která vznikla navíc. V roce 2020 podle předsedy České kardiologické společnosti ve statistikách přibylo pacientů se srdečním selháním a opticky ubylo pacientů s akutním infarktem myokardu. Ukázalo se, že řada nemocných lidí k lékaři nešla.
To pro ŽivotvČesku.cz potvrdila specialistka na kardiovaskulární systém Eliška Sovová. "V rámci pandemie nemoci covid-19 se změnila celá struktura zdravotní péče, v některých obdobích neprobíhaly plánované operace včetně kardiochirurgických. Někde se zastavila i ambulantní péče a akutní péče byla přesměrována na urgentní příjmy nemocnic. Mnoho pacientů se tak se svými problémy k lékaři nedostavilo, a tak paradoxně dokonce oficiální výskyt některých kardiálních onemocnění poklesl, jak ukazuje například studie z dánského registru, kde za dobu lockdownu autoři popsali snížení nového výskytu fibrilace síní o 47 procent. Někteří pacienti byli více než rok a půl bez adekvátních lékařských kontrol, někdy z důvodu nefungování ordinace a někdy z důvodu strachu opustit své domovy při pandemii. Někteří pacienti přestali užívat své léky, někteří neřešili své problémy a přicházeli až ve stavu těžké dekompenzace chronických onemocnění," uvedla lékařka pro ŽivotvČesku.cz.
Zejména od března 2020 lékaři v ČR vyzývali pacienty, aby nechodili zbytečně do ordinace. Většina už se vrátila do běžného režimu, u některých ale neochota přijít na kontrolu zůstává.
Jedním z důsledků infarktu, který lékaři včas neošetří, je právě srdeční selhání. Při této nemoci srdce není schopno dostatečně přečerpávat krev tak, jak potřebuje lidské tělo. Chronickou variantou takového onemocnění trpí jedno až dvě procenta populace.
"Život v lockdownu vedl k omezení pohybové aktivity, ke zhoršení stravovacích návyků, k vyšší míře chronického stresu, což bude mít v budoucnu dalekosáhlé zdravotní následky. Průměrný nárůst hmotnosti u našich pacientů je 3 až 5 kg, máme rekordmana, který za půl roku přibral 40 kg. Snížila se tělesná zdatnost, i u asi třetiny sportovců vidíme zhoršení jejich výkonů. Zvýšil se počet psychiatrických diagnóz, v okolí jsme viděli několik dokonaných i nedokonaných sebevražd. Zvýšila se doba, kterou děti i dospělí tráví u elektronických zařízení," popsala Eliška Sovová pro ŽivotvČesku.cz, jak epidemie změnila chování lidí v České republice.
Lékaři předpokládají, že v příštích letech vzroste také statistika kolem onemocnění spojených s činností plic. Je předpoklad, že jedním z důsledků omezené péče v době pandemie mohou být třeba případy rakoviny plic odhalené v pozdějším stadiu. Za pár let se podle lékařů projeví také zvýšená statistika astmatu nebo případy chronické plicní obstrukční nemoci.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
