Roman Prymula v rozhovoru promluvil o "jízdním řádu" covidu pro další roky. Přenos SARS-CoV-2 na člověka přisoudil laboratorní nehodě
Ve vzorcích koronaviru v ČR odebraných v únoru, které laboratoře podrobně vyšetřily, dominuje varianta omikronu XBB.1.5, která je zvaná kraken. Nejčastější je i celosvětově, v Číně pak varianty odvozené od BA.5.2. Pro řadu lidí ale v současnosti nový typ koronaviru, jenž je odborně označený jako SARS-CoV-2, už není obavou. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa resortu zdravotnictví a mezinárodně uznávaného epidemiologa Romana Prymulu (59), který v poskytnutém rozhovoru promluvil nejen o budoucnosti onemocnění covid-19, ale ohlédl se i na úplný začátek - konkrétně do nechvalně proslulého Wuchanského institutu virologie, kde v roce 2015 vědci adaptovali netopýří virus na lidské buňky, čímž vznikl SARS-CoV-2. V prosinci roku 2019 se pak světu »představil«.
Pane profesore, v současnosti v ČR, alespoň pokud se podíváme na aktuální zprávu NRL (Národní referenční laboratoř), dominuje varianta omikronu XBB.1.5 zvaná kraken. V pracovní dny uplynulého týdne lékaři evidovali 900 až 1800 případů za 24 hodin. To znamená, že ve srovnání s předchozími roky covid nyní nepředstavuje tak významnou hrozbu. Nepředpokládám však, že by zcela zmizel...
Sezónnost u covidu bude nepochybně pokračovat. V současnosti klinický obraz je však natolik příznivý, že covid přestal být vnímán jako nebezpečné onemocnění, sžíváme se s ním tedy stejně jako s dalšími respiračními chorobami.
Souhlasím, že intenzita obav ohledně covidu alespoň českou populaci postupně opouští. Riziko, že ještě v budoucnu lidově řečeno vystrčí růžky, existuje?
U každé z respiračních nákaz, pokud bychom se podívali na křivku incidence a počty hospitalizovaných, tak čas od času vznikne varianta, která je klinicky závažnější než její varianty předchozí. Covid se zatím chová poněkud jinak, kdy každá další mutace je klinicky méně závažnější, byť se rychle šíří. Asi se ale nedá zatím stoprocentně vyloučit, že by se v současnosti dominantní varianta omikron mohla změnit nějakou mutací na rizikovější co do klinického průběhu. Ale je to podle současných dat méně pravděpodobné.
Když se ohlédneme do chvíle, kdy covid zaskočil a dočasně paralyzoval svět, až po současnost - co vás vlastně na covidu nejvíce překvapilo?
(Krátce se zamyslí) Nejvíce mě překvapil a stále překvapuje klinický průběh, který je velmi variabilní a svým průběhem neukazuje klasické respirační onemocnění, ale je to záležitost multiorgánového poškození. To, co je vůbec pozoruhodné, že pozitivní jedinec může prodělat v první fázi relativně mírné onemocnění, ale přesto se v druhé fázi nemoc může rozvinout až do takzvaného »dlouhého covidu« (známý také jako postcovidový syndrom, postakutní následky covidu-19 (PASC) nebo chronický covid syndrom (CCS)), případně může daný jedinec mít závažné zdravotní komplikace následně.
Rozumím. Když se vrátíme v čase, tak se mluvilo o tom, že nový typ koronaviru je původně zvířecí virus, který se v ideální podmínce - tedy evolucí - vyvinul do svého současného patogenního stavu, a to přirozenou selekcí ve zvířecím hostiteli, poté byl přenesen na člověka. Budeme tak v budoucnosti zažívat více podobných případů?
V současnosti se nejvíce bojíme různých chřipek označených jako ptačí, které mají vysokou smrtnost, ale šíří se pouze mezi zvířaty, a proto dochází k vybíjení velkých drůbežích chovů.
Děje se tak tedy kvůli případné ideální podmínce, kdy by se virus adaptoval na lidský organismus?
Ano, snažíme se tím minimalizovat možnost, že by se takový virus přenesl na člověka. Když se vrátím k vaší otázce, tak u SARS-CoV-2 mám poměrně významné pochybnosti, že to ale takto ohledně přenosu bylo.
To mě zajímá. Jako příčinu přenosu a adaptace na člověka vidíte jakou variantu?
Pravděpodobnější variantou je, že došlo k laboratorní nehodě v zařízení (Wuchanský institut virologie v Číně), kde se s tímto virem pracovalo. Jedna z teorií je, že tamní vědci se zabývali patogenicitou netopýřích koronavirů a v rámci výzkumu vytvořili jejich různé umělé varianty.
Takže je to tak, že se v laboratořích uměle připravují různé viry, které mají zvířecí původ, a teď nechci, aby to působilo konspiračně, a upravují se tak, zda by se mohly »kamarádit« s člověkem - tím se rovnou zeptám, zda se tímto pohledem do budoucna dá očekávat, že podobné nepříjemnosti, jako připravil covid, se třeba ještě stanou?
(Usměje se) Může to být tak, že v rámci výzkumu, kde se cílí na nějakou podobnou vlastnost viru v rámci přenosu, dojde k nehodě, která se nepředpokládá, a následně může dojít k jeho šíření. Může také dojít čistě náhodně k záměně vzorků, jejich smíchání a podobně, jako se to již před časem stalo v jedné renomované laboratoři v Evropě. To se vyloučit nedá. Zkrátka dojde na lidskou chybu, a tudíž k šíření nákazy následně dojde.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
