Drahota se urvala ze řetězu. Poradce premiéra vyjmenoval, co způsobuje, že lidem z výlaty zbývá čím dál méně peněz
Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé unii. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce premiéra v ekonomické oblasti Štěpána Křečka, který odpověděl na dotaz, co způsobuje drahotu v ČR.
Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Podle uznávaného ekonoma Štěpána Křečka v současnosti nejvíce zdražují potraviny a bydlení, pokud jde o ČR.
"Bohužel v současnosti je největší problém inflace, která se naprosto urvala ze řetězu. Nejvíce zdražují nezbytné položky z našeho spotřebního koše z kategorie bydlení a potravin, a to způsobuje, že z výplaty nám zbývá méně, než jsme byli zvyklí. A to vlastně vede i ke špatné náladě, že lidé cítí obavy, že se jim tenčí úspory a že mají větší problém vyjít se svou výplatou, ale ta situace by se měla otočit již v příštím roce," uvedl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný ekonom.
Inflace se přes postupné snižování stále pohybuje výrazně nad průměrem posledních let. Loni v únoru činila v EU 6,2 procenta a v eurozóně 5,9 procenta.
"My jsme dlouhodobě vytvářeli podhoubí pro inflaci. Byla to populistická politika v době pandemie koronaviru v podobě toho, že se do politiky dalo na dluh hodně peněz, které tam neměly co dělat. Byl to samozřejmě důsledek pandemie, kdy se snížila ekonomická produkce, takže některého zboží na trhu je méně, než by bylo potřeba. A pak tu rozbušku odpálil Putin, když provedl vojenskou invazi na Ukrajinu, což vyvolalo energetickou krizi a další negativní jevy, které inflaci ještě popohnaly. A v současnosti se nás to dotýká," dodal pro ŽivotvČesku.cz Štěpán Křeček s tím, že nic ale netrvá věčně a Česko se zanedlouho dostane do lepších ekonomických hodnot, pokud jde o inflaci.
Výrazně nejrychleji rostly letos v únoru ceny stejně jako v předchozích měsících v Maďarsku, přestože se tam inflace mírně snížila na 25,8 procenta. Po Lotyšsku (20,1 procenta) následovalo Česko, kde meziroční růst cen zpomalil z lednových 19,1 na 18,4 procenta. Na druhém konci žebříčku figurují Lucembursko (4,8 procenta), Belgie (5,4 procenta) a Španělsko se šesti procenty.
V porovnání s lednem klesla meziroční inflace v 15 členských zemích, stoupla v deseti a ve dvou zůstala beze změny.
V únoru dál sílil vliv zdražování potravin na celkovou inflaci v eurozóně, kterou loni tlačily vzhůru především ceny energií. Ve druhém měsíci letošního roku se na inflaci nejvíce podepsaly ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků podílem 3,10 procentního bodu. Podíl energií výrazně klesl, a to na 1,64 procentního bodu. Dostaly se tak před ně i služby (2,02 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (1,74 bodu).
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
