Tvrdá slova Aleny Schillerové ke schodku rozpočtu: Na šampaňské to není
Komentář: Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly příjmy z rozpočtu Evropské unie a inkaso korporátní daně, uvedlo dnes ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotila současná data bývalá šéfka financí Alena Schillerová.
Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta, uvedl to resort financí na svém oficiálním webu.
Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, tak se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.
"Rozhodně výsledek není ani na bouchání šampaňského, ani na žádné oslavy. Státnímu rozpočtu pomohly peníze z EU z Národního plánu obnovy. Peníze nicméně přichází pomalu a pozdě. My jsme mohli mít už v rozpočtu peníze z minulého porovnávacího období, kde zůstává asi 75 miliard, na jejichž vyčerpání zbývá už jen polovina roku. A již v tuto chvíli vzniká riziko, že se peníze nepodaří vyčerpat," upozornila pro ŽivotvČesku.cz šéfka opozičních poslanců ANO.
K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.
"Jde o nejhorší výsledek, kdy v pololetí je vyčerpáno již 73 procent schodku, a když se podívám na výběr daní, tak jsme na 46 procentech celoročního plánu. Běžně touto dobou to bylo 48 až 52 procent. To znamená, že kdybychom vzali průměr 50 procent, tak stát mohl mít v rozpočtu o dvacet až třicet miliard navíc. Není to vůbec na žádné slavení, státu pomohly peníze z EU, ale ve skutečnosti jsme tam těch peněz mohli mít už daleko více," doplnila pro ŽivotvČesku.cz Alena Schillerová.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil celkem 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.
Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.
Hospodaření státu v milionech korun:
Leden až červen:
2020: -195.240
2021: -265.050
2022: -182.960
2023: -215.350
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
