"Kauza" Fremr pokračuje. Do věci se vložili senátoři a napsali Petru Pavlovi dopis. Odsoudil více než 100 lidí za emigraci, zní důvod
Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Bývalý prezident Miloš Zeman pro ŽivotvČesku.cz minulý týden připomněl s důrazem v hlase, že odmítl Fremra navrhnout na funkci ústavního soudce, a to zejména kvůli tomu, že jeho osoba je spojena s řadou kontroverzních kroků.
Ohledně historických záznamů jako první informoval server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, napsal Hilšer na sociální síti X, dříve Twitteru.
Nominaci bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Fremra na ústavního soudce ve středu schválil Senát. Pavel při projednávání jím navržených ústavních soudců v Senátu uvedl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokazovala, že Fremr jako soudce či člověk selhal. Senátoři dosud poukazovali na kauzu Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by ve věci rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Odmítl i to, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Hilšer v neděli na sociální síti X uvedl, že Fremr nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. "V době mezi lety 1983–85 odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Mnozí přišli o majetek a rodiny byly postiženy perzekucí. Neměl by být jmenován," doplnil.
Pro Echo24 Hilšer uvedl, že novou informaci o Fremrovi dostal od tří různých zdrojů, které považuje za důvěryhodné. "Dozvěděl jsem se ji v pátek. Společně se senátorkou Marvanovou Kordovou jsme napsali osobní dopis prezidentu republiky s touto informací včera (v sobotu) večer," dodal. Fremr podle Hilšera rozsudky nad československými občany za odcestování do zahraničí podepisoval. "Lidé, kteří se tímto způsobem podíleli na komunistické nespravedlnosti, nemají být povyšováni do nejvyšších justičních funkcí. Uškodí to vnímání spravedlnosti v naší zemi," podotkl.
Kordová Marvanová uvedla, že informaci získala od historika Petra Blažka a dodatečně si ji ověřila v Archivu hlavního města Prahy. "(Prezident) prezentoval v Senátu, že kdyby se objevily nové skutečnosti, tak by samozřejmě třeba tu nominaci zvážil. Dle našeho názoru to jsou nové skutečnosti, pro mě to jsou zásadní skutečnosti," uvedla pro Echo24.cz. "Respektuji, že jmenování ústavních soudců je pravomocí prezidenta, rozhodný krok činí prezident. Senát jenom vyslovuje souhlas," upozornila senátorka. Nechce tuto prezidentovu moc zpochybňovat, dodala.
V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida. Právě jejich místa by měli obsadit Fremr, místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, jejichž nominaci Senát ve středu schválil.
Soudce Fremr přitom nevstoupil do hry o Ústavní soud poprvé. Za éry prezidenta Miloše Zemana ale zcela neuspěl. "Pana Fremra jsem odmítl navrhnout Senátu na ústavního soudce," řekl pro ŽivotvČesku.cz exprezident Miloš Zeman.
Tehdejším důvodem byly Fremrovy postoje v pozici soudce Mezinárodního trestního soudu, kdy hlava státu nelibě nesla snahy stíhat izraelské státní příslušníky. A pokud jde o Izrael, je Miloš Zeman jeho letitým nekompromisním podporovatelem.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
