Inflace dál znehodnocuje úspory českých domácností, říká ekonom
Komentář: Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta. Inflace tak pokračovala v sestupném trendu, když v červenci činila 8,8 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta, zdražily zejména pohonné hmoty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční inflace klesá vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Analýza investiční platformy Portu ukázala, že Česko mělo v srpnu stejně jako o měsíc dřív devátou nejvyšší inflaci ze sledovaných 41 evropských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček uvedl, že inflace má stále vliv na úspory českých domácností.
"Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musí sledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů," uvedl pro ŽivotvČesku.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
"Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava," uvedl ČSÚ. Meziročně ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 procenta a ceny služeb o 7,1 procenta.
Srpnová inflace byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB), lišila se ale struktura jednotlivých složek. Potraviny zdražily méně, než ČNB předpokládala, slabší byla i jádrová inflace, která činila šest procent. "V jejím postupném poklesu, který trvá již od října loňského roku, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Ceny pohonných hmot se meziročně snížily o 13,1 procenta, ČNB přitom předpokládala pokles o 18,1 procenta. Meziroční snížení je podle centrální banky dáno mimořádnou situací z loňska, kdy pohonné hmoty extrémně zdražily v důsledku konfliktu na Ukrajině. ČNB upozornila, že proti červenci se ceny pohonných hmot meziměsíčně zvýšily.
Podle analytiků inflace sice klesá, hlavní zásluhu na tom ale má vysoká srovnávací základna loňského roku. "Na druhou stranu stále platí, že jde jen o zpomalování tempa růstu cen, za nímž stojí především statistické důvody. O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá," řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že vývoj cen v oddílech rekreace, kultury, stravování či oděvů a obuvi ukazuje, že poptávková inflace ještě nebyla poražena. "Českou národní banku aktuální data patrně přimějí k dalšímu vyčkávání a na zářijovém zasedání bankovní rady tak zřejmě ke změně úrokových sazeb nedojde. Pokud poté nedojde k výraznějším překvapením, lze první snížení očekávat v listopadu," uvedl.
Česko mělo v srpnu stejně jako v červenci devátou nejvyšší inflaci v Evropě, vyplývá z analýzy Portu. Nejvyšší inflace byla v Maďarsku, kde činila 16,4 procenta, nejnižší v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, kde byla shodně 1,6 procenta. Ze sousedních zemí rostly ceny rychleji v Polsku, kde inflace byla 10,1 procenta, a na Slovensku, kde činila 9,68 procenta. V Rakousku byla srpnová inflace 7,5 procenta, v Německu 6,1 procenta.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
