Rozhovor: Dostal jsem pohlavek, který jsem si zasloužil, říká Středula k náhlému konci v čele odborů. Chystá návrat a řešení vážných témat
Rozhovor: Josef Středula stál dlouhá léta v čele Českomoravské konfederace odborových svazů. A pak přišel náhlý konec, který mnohé překvapil. Kvůli nezaplacení členských příspěvků. Není ale všem dnům konec. Josef Středula v rozhovoru pro portál ŽivotvČesku.cz přirovnává vzniklou situaci k pohlavku, po kterém ale nehází flintu do žita, znovu se totiž pokusí o post lídra odborářů zabojovat. Vyznává se také, že mu na české politické scéně chybí tradiční levicová strana, považuje to za velkou škodu.
Co se vlastně stalo v případu se členskými příspěvky? A proč takový náhlý konec v čele odborů? Je to administrativní chyba? Nebo politické tahy, nespokojenost, intriky?
První věc na počátku byla moje chyba. Třicet let platím individuální příspěvky do mé odborové organizace v nepravidelných časových intervalech, které byly ze strany odborové organizace akceptovány. Poprvé za 30 let jsem však pochybil. Začátkem prosince jsem je poslal jako obvykle, ale vrátily se mi nazpět. Říkal jsem si, co se děje. Teprve poté přišel dopis o ukončení členství v odborech. Byl jsem překvapený, obratem jsem komunikoval s předsedou, abych situaci řešil, vyřešili jsme ji, což mi předseda písemně potvrdil, výsledkem bylo, že jsem se ke konci února dozvěděl, že jsem po určité období přišel o své členství. O situaci, která se stala v prosinci, jsem informoval své spolupracovníky v ČMKOS, své pochybení jsem jim oznámil. A i to, že jsem předsedou ujištěn, že je vše v pořádku. S informací týkající se přerušení mého členství jsem je seznámil, když jsem se o ní dozvěděl, a následně jsem ji sdělil i členům Rady ČMKOS. Výsledkem je, že jsem přestal být předsedou, respektuji to a přijímám. Je také pravdou, že mne nikdo neupozornil, přestože se ve veřejném prostoru říká něco jiného.
Bývá vskutku dobrým zvykem ve slušné společnosti, že je v poklidu dotyčný upozorněn, příspěvek doplacen a vše je vyřešeno. Nepřekvapila vás ta náhlá byrokratická razance?
Žádnou razanci jsem nezpůsobil. Neumím číst jakýkoliv motiv kohokoliv. Ani si to netroufám, chci se dívat do budoucna. Myslím si, že je to zcela lidské, chyby se stát mohou, nejsem robot. Současně respektuji pravidla daná vnitřními předpisy. A ta platí pro všechny bez výjimky. Věřím, že situace na Sněmu ČMKOS bude vyřešena.
Konkrétně se hovořilo o tom, že za celou kauzou je vaše prezidentská kandidatura a následná podpora Danuše Nerudové v klání o Pražský hrad.
Není žádné tajemství, že jsem za tento krok kritizován. Nemohl jsem ale podpořit prezidentské kandidáty s nějakým typem profilu, nebyla to pro mne cesta. Ze třech možností jsem volil jedinou pro mne možnou. Slyšel jsem už mnohé. Od toho, že jsem členem Aspen Institut, až po to, že paní Nerudovou skoro adoruji. Ne, to bylo moje rozhodnutí spojené s prezidentskou volbou. Jsou to tedy zbytečné spekulace.
Platí vaše veřejné oznámení, že budete na březnovém sněmu znovu kandidovat na funkci předsedy odborů?
Rozhodl jsem se, řekl jsem to okamžitě na jednání Rady ČMKOS a nevidím důvod to jakkoliv měnit.
Cítíte podporu členské základny v návratu do čela odborové centrály?
Možná spíš než návrat, tak pohlavek, který jsem si zasloužil. Věřím, že podpora je a příběh bude ukončen.
Ještě se vrátím k možným motivům »případu příspěvky«. Nehrála roli touha některých odborářů po větším radikalismu směrem k vládě, tedy ve francouzském stylu?
Myslím, že to motiv určitě není. V odborech k závěrům docházíme cestou konsenzu nebo hlasováním. Názor předsedy je tedy společným vyjádřením. Už jsem také slyšel, že bráním generální stávce. Nikdy jsem to nedělal a nikdy to dělat nebudu. Je to o náladě ve společnosti, je to o tom, jestli lidé takto protestovat chtějí. To, že jsme odbory, které se snaží vyjednávat, je správné. Neurčujeme, kdo je v dané chvíli ve vládě. Musíme vyjednávat se všemi v zájmu těch, které zastupujeme. Snažíme se jednat, ale nevyhýbáme se i protestním akcím. Je to také o voličích, rozhodují o tom, jaký bude směr politiky. Proto by se lidé měli podrobněji zajímat o volební programy a osobnosti, které kandidují. Příležitost bude u voleb do Evropského parlamentu. Přál bych si moc, aby zvítězily politické subjekty, které budou myslet na lidi, na sociální Evropu, na snížení rozdílu mezi zeměmi.
Zajímalo by mě, jestli takovou politickou stranu vidíte v českém parlamentu.
V této chvíli z vládních stran rozhodně ne. Pokud jde o opozici, tak si myslím, že tam je daleko silnější příklon k sociálním tématům. Otázkou ovšem je, jak zní rétorika, když je politická strana v opozici, a jaká bude reálná, pokud bude vládnout. Moc bych si přál, aby se to od sebe příliš nelišilo.
Když poslouchám vaši odpověď, nabízí se mi otázka, nechybí vám v Poslanecké sněmovně něco, čemu se říká tradiční levice?
Mně rozhodně. Jsem tím, kdo se netají svým příklonem k levici, a mrzí mě, že není vůbec zastoupena v Poslanecké sněmovně, v Senátu jsou to jednotlivci. Je to opravdu velká škoda. Česká republika rozhodně potřebuje politický subjekt, který má velmi silné tradiční sociální cítění. Ne jako heslo do programu, ale jako reálnou skutečnost. Byl bych rád, aby se toto vyrovnalo, protože tato disbalance není dobrá pro politickou scénu i celou zemi.
Nyní nejste předsedou odborů. Vzal jste si pauzu, odpočíváte? Mimochodem, musel jste vyklízet kancelář?
Člověk, který je v takovém záběru, v jakém jsem byl, tak pokud bych přestal úplně pracovat, tak bych se necítil komfortně. Využívám situace, abych dodělal, co jsem nestíhal, a samozřejmě se soustřeďuji na 25. března, kdy máme Sněm ČMKOS. Kancelář jsem vyklízet nemusel, jsem stále zaměstnancem a mám do zmíněného 25. března dovolenou. Kancelář bych vyklízel, pokud bych na sněmu neobhájil pozici předsedy ČMKOS.
V případě, že uspějete a znovu budete lídrem největší odborové centrály v zemi, pojedete podle starých map? Nebo chystáte nějaké nové odborářské strategie?
Předseda ČMKOS opravdu není generální ředitel, stojí v čele kolektivního orgánu. My máme před sebou hodně vážná témata, jako jsou důchodová reforma, předčasné odchody do penze pro těžké profese, minimální mzda, začíná se připravovat státní rozpočet, jsou velké problémy v ekonomice, ve firmách. Nezapomínáme na tyto problémy. Je spuštěna petice proti možnosti výpovědi bez udání důvodu, což je věc, která ohrožuje demokracii, lidé by totiž mohli být propuštěni třeba pro svůj názor. A to je absolutně nepřijatelné.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
