Tropické noci a nepříjemná vedra. Letošní léto patřilo v ČR k nejteplejším. Odborník se obává, že to je jen začátek
Letošní léto patřilo v Česku k nejteplejším, odchylka od průměru za léta 1961 až 2000 byla tři stupně Celsia. Podle klimatologa z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Pavla Zahradníčka bylo charakteristické tím, že se téměř nevyskytovaly extrémně vysoké teploty nad 35 stupňů, ale také se objevilo jen velmi málo chladných epizod. Tedy dnů, kdy se teplota dostala pod průměrné hodnoty, uvedl na svém blogu. Velmi netypický byl konec léta s velmi teplými, na řadě míst tropickými nocemi. Meteorolog Martin Štros pro ŽivotvČesku.cz poskytl vyjádření v kontextu globálního oteplování – lépe řečeno toho, jak se týká českých občanů.
O tom, že se chladné epizody prakticky nevyskytly, svědčí například údaje z amatérské stanice v Brně-Židenicích. Dny s maximální teplotou pod 20 stupňů Celsia zaznamenala pouze dvakrát v červnu. V červenci a srpnu zaznamenala pouhých pět dnů, kdy denní maximum nevystoupilo nad 25 stupňů. Podle měření ČHMÚ bylo letošní léto v Brně druhé nejteplejší od roku 1800.
Odchylka od průměru rostla od západu na východ a také s klesající nadmořskou výškou, největší rozdíly tak byly v nížinách. Ve Zlínském a Jihomoravském kraji činila odchylka 3,3 stupně, v Karlovarském 2,6. Zahradníček to přičítá výraznějším projevům kontinentálního počasí směrem na východ.
Srážkově bylo léto jen mírně podprůměrné, spadlo 94 procent obvyklého množství. Jak bývá v létě zvykem, projevily se výrazné prostorové rozdíly. Obecně se dá říct, že nejvíce pršelo na Moravě a v Královéhradeckém kraji, nejméně ve středních a západních Čechách. "Zajímavý byl rozdíl podle nadmořských výšek, kde byl citelný deficit ve vyšších a horských oblastech," poznamenal Zahradníček. Výrazně suché zůstaly proti průměru Krkonoše, Jizerské hory, Krušné hory, Jeseníky, z velké části i Šumava. Srážky byly nerovnoměrně rozložené i v čase. Zdaleka nejvíce pršelo v červnu ve čtyřech moravských krajích, v červenci spadlo nadprůměrné množství deště v některých českých krajích, nejvíce v Královéhradeckém, kde napršelo relativně nejvíce i v sprnu.
V letošním létě se potvrdil dlouhodobý trend, že léto patří k ročním obdobím, které se otepluje ze všech nejrychleji, což přináší jak vyšší počet tropických dnů, tak tropických nocí, ale i jevů, jako jsou horké vlny. V případě nedostatku srážek se v krajině velmi rychle projevuje sucho.
Klimatické změny
Dopady klimatických změn se již projevují častějšími a intenzivnějšími výkyvy počasí. Nejvíce se to týká letních veder a sucha, kdy horké období způsobuje problémy nejen v zemědělství, ale i v oblasti vodních zdrojů.
"V souvislosti s globálním oteplováním existují tři základní otázky, na které se hledají odpovědi. »Mění se klima na Zemi? – Pokud ano, co je příčinou těchto změn? – Je-li příčinou lidská činnost, je v našem zájmu a vyplatí se pokusit změny zastavit?«," uvedl v úvodu pro ŽivotvČesku.cz věhlasný meteorolog Martin Štros.
"S teplejším počasím se pojí větší množství extrémních projevů počasí. V posledních letech tak zažíváme silnější bouřky s větší četností, než na co jsme byli zvyklí v minulosti. Silné bouřky mohou být výjimečně doprovázené například i tornádem. Tornáda se ale na našem území vyskytovala podle historických záznamů i v dávné minulosti – je zmíněno například i v Kosmově kronice. Každopádně takovéto extrémy, jako jsme před třemi lety zažili na jihu Moravy, u nás nadále zůstanou vzácným jevem. Výskyt tornád je dán spíše geografií krajiny. A ta se nemění. Na vyšší teploty a četnější silné bouřky si ovšem budeme muset zvyknout," dodal uznávaný specialista Martin Štros pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
