Americké volby jsou slabý odvar proti českému souboji. Babiš s Fialou rozpálí kampaň do ruda
Komentář: Sledovat volební kampaň k volbám prezidenta USA je dobrý adrenalin. Příznivci Donalda Trumpa šílí z Kamaly Harrisové, prý je to komunistka, zastánci energické kandidátky zase lomí rukama, že je americký miliardář starý fašista. Je to dramatické a emocionální. Ale stále je to nic proti kampani, která čeká Česko. Historicky máme sklony vidět u každé události hrozící konec světa, nejinak tomu bude u souboje Andreje Babiše s Petrem Fialou o premiérský post. Na tenhle mač se podíváme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz.
Češi samozřejmě řeší americké volební klání a mnozí už rozhodli. Výhra Donalda/Kamaly nás přivede ke katastrofě/ráji na zemi. Sice našinec o prezidentovi USA nerozhoduje, ale pohádat se o to umíme příkladně. A tak je to v Česku se vším. Věděl to třeba Josef Lada, jeho obraz »Rvačka v hospodě« naprosto perfektně vystihuje jakoukoliv debatu v našich luzích a hájích. Jenže klání o Bílý dům je přece jenom geograficky daleko, a tak nemá ten absolutně správný náboj životně důležité a světodějné události.
Jistojistě ale tomu tak bude na podzim roku 2025, kdy se plánují parlamentní volby. A ty určí vládu na další čtyři roky. Bude to střet mimořádný, kdy se o hlasy voličů chystají ucházet dvě silné osobnosti. Bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš a současný předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala. První jmenovaný má naději na návrat a určitou satisfakci za prohru s Petrem Fialou, možnost dokončit to, co přerušily volby roku 2021. Petr Fiala má pak šanci pokračovat ve svém díle pomalých, rozvážných a trpělivých kroků, u kterých věří, že v součtu přinesou pozitivní výsledek pro republiku.
Není ale většího kontrastu než mezi osobnostmi Andreje Babiše a Petra Fialy. Miliardář má za sebou léta úspěšného velkopodnikání, obří firmy, které postupně vybudoval, dávají práci desítkám tisíc lidí. Byznysové prostředí, které Andreje Babiše formovalo už od počátků v podniku zahraničního obchodu, má ovšem jiné způsoby uvažování a jednání než to klasicky politické. A to některé dráždí. Když Andrej Babiš říkal, že chce řídit stát jako firmu, vyvolalo to rozruch. Jsou to způsoby rychlého rozhodování, náhlých změn a odvážných proměn strategií. Je to tedy někdy jízda dosti divoká, ale může přinést významný efekt.
Petr Fiala je bezesporu vzdělaným člověkem, jako politolog je sečtělý, na svět se dívá s určitým odstupem, který umožňuje kroky promýšlet. Současný český premiér je tedy pravý opak Andreje Babiše. Postupuje pomaleji, v dlouhodobých plánech, když se dílo chvilkově nedaří, neohlíží se, ale jde dál za svým cílem. Věří, že kroky, které se nyní zdají velmi nepopulární, se projeví jako zlaté období za několik let. Proto Petr Fiala tolik touží po druhém funkčním období. Politicky je předseda vlády inspirován anglickým prostředím, tedy étosem, který nepodléhá chaosu a náhlým impulsivním rozhodnutím. Nezdařilo se nyní? Nu což, jdeme pracovat dál a pozitivní výsledek pro občany se dostaví.
Popis emočního naladění soupeřů o premiérský post je ale málo. Do hry vstupuje již zmíněná ladovská »Rvačka v hospodě«. Češi totiž vždy do svého rozhodování vkládají osudovou kartu. Mají pocit, že když vyhraje ten druhý, nastává absolutní konec světa, nebe se zhroutí k zemi a dým vše udusí. Odpovídá tomu i míra vzájemného napadání se ve veřejném prostoru, nyní hlavně na sociálních sítích. Rok 2025 se tak jistojistě propadne do patetických řečí o proruském miliardáři a fialovém totalitáři, vlastizrádcích a velezrádcích, komouších a fašounech. Volební programy už nebudou znamenat nic. Volby rozhodnou emoce. A ty nebývají dobrým rádcem, nezbývá než závěrem konstatovat.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
