Dekriminalizace marihuany je krok správným směrem. Pravidla je ale potřeba ještě doladit, říká Mikuláš Halás z ODS
S příchodem roku 2026 čeká Česko zásadní trestněprávní změna. Od ledna totiž vstoupí v účinnost novela trestního zákoníku, která je prvním významným krokem na cestě k liberalizaci konopné legislativy. Zavádí dekriminalizaci držení i pěstování marihuany, a otevírá tak nejen odbornou, ale i celospolečenskou debatu. Kolik rostlin má být ještě legálních? Je logické neumožnit sdílení v rámci domácnosti? A jak se vyrovnat s černým trhem? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Mikulášem Halásem, zastupitelem Prahy 2 za ODS, právníkem a koncipientem v renomované pražské advokátní kanceláři.
Novela trestního zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku, přinese první větší krok k liberalizaci konopí. Vnímáte tuto změnu jako přínosnou?
Určitě ano. Je třeba zdůraznit, že jde o dekriminalizaci, nikoli legalizaci, ale i tak je to důležitý krok. O téma se zajímám už delší dobu. Poprvé jsem téma představil v rámci expertní skupiny ODS, kde jsem se setkal spíše s pozitivními reakcemi. Následně proběhla menší ideová konference této expertní skupiny a posléze bylo téma prezentováno i na ideové konferenci ODS. Nevím, zda novela přímo navazuje na tento podnět, ale časově by to odpovídalo.
Jsem rád, že prošly i pozměňovací návrhy, které pravidla ještě více rozvolnily oproti původnímu textu. Nevnímám to tak, že bych měl výhrady, spíš návrhy, jak by se dalo jít ještě o krok dál.
Smíšené reakce vyvolává například počet povolených rostlin. Je současné nastavení podle vás logické?
Problém je, že zákon pracuje s počtem rostlin, ale neřeší jejich skutečný výnos. Průměrná rostlina nese 200–300 gramů, ale existují i takové, u kterých to je kilo a více. Při třech rostlinách se pak člověk snadno dostane nad limit. Chápu, že šlo o jakýsi kompromis, ale logičtější by mohlo být nastavit menší počet rostlin nebo hranici podle reálně sklizeného množství.
Dokážu si představit i model, kdy by člověk mohl nadlimitní část beztrestně odevzdat – podobně jako při zbraňových amnestiích, kdy lidé mohli vracet nelegálně držené zbraně. Dávalo by to smysl i prakticky. Pokud někdo pěstuje tři rostliny, neměl by se dostat do potíží jen proto, že mu jedna vyrostla víc, než čekal.
V novele je také stanovena věková hranice pro beztrestné pěstování na 21 let. Jak tento limit hodnotíte vy?
Překvapilo mě to, ale zřejmě jde o koaliční kompromis. Jsem zastáncem dekriminalizace, respektive legalizace, ale beru v potaz, že konopí je stále droga, byť „měkká“. Zákonodárci asi předpokládají, že ve 21 letech je člověk vyspělejší než v osmnácti. Z mého pohledu to úplně logické není – u alkoholu je hranice 18 let a v některých evropských zemích je to u piva a vína dokonce 16 let. Přesto to nepovažuji za zásadní problém. Ale i osmnáct let by mi dávalo smysl.
Kritizoval jste také definici vlastní spotřeby. V čem je podle vás problematická a jak by měla být upravena, aby lépe odpovídala realitě?
Zákon říká, že pěstitel může pěstovat jen pro svou osobní potřebu. V praxi to znamená, že pokud třeba ze své rostliny vytvořím léčivou mast, nemohu ji poskytnout třeba partnerce nebo dědečkovi. Na tyto situace novela nepamatuje. Pokud by si chtěli společně vypěstovat rostlinu například studenti ve sdíleném bytě, mohli by být navíc vyhodnoceni jako organizovaná skupina.
Bylo by mnohem logičtější, kdyby zákon umožnil bezúplatné předání v rámci domácnosti nebo osobám blízkým. Jinak hrozí, že soudy budou posuzovat stejné případy rozdílně – někde mírně, jinde velmi přísně. A to už se v praxi děje. Znám případ tří mladíků, kteří měli na políčku pár rostlin a tvrdili, že každý z nich má vymezenou část. Přesto byli souzeni jako organizovaná skupina a dostali osm let. To je podle mě nepřiměřené.
Novela se soustředí primárně na samopěstitele. Nehrozí, že lidé, kteří pěstovat nechtějí nebo nemohou, budou dál odkázáni na černý trh?
Tohle je určitě jedna ze slabin, kterou novela má. Nedá se předpokládat, že by všichni současní uživatelé, kteří se k marihuaně dostávají skrz černý trh, přešli na pěstitelství pro vlastní potřebu. Proto bych podpořil i licencovaný prodej. Musel by samozřejmě být za konkurenceschopné ceny a pod dohledem státu. Zákazník by měl jistotu, co kupuje, a stát by získal příjmy i kontrolu nad kvalitou. Inspirací může být Amsterdam, kde jsou ceny v coffeeshopech podobné jako na černém trhu, ale lidé mají tu jistotu. Stát dnes vydává obrovské peníze na represi a potírání drogové kriminality. Naopak prostředky na prevenci by bylo možné alokovat ze zisků licencovaného trhu. Licencovaný trh by náklady snížil a uvolnil kapacity policie pro závažnější trestnou činnost.
V některých zemích, například Německu, vznikají tzv. konopné kluby. Jak na tento model nahlížíte vy a může být pro Českou republiku inspirací?
Já upřímně nejsem jejich zastáncem. Princip je takový, že spolek pěstuje povolené množství násobené všemi svými členy. Takový spolek by teoreticky mohl řešit problém s překupováním na černém trhu, prakticky v tom ale vidím riziko zneužití, a to v podobě fiktivních členů, což by mohlo krýt velkovýrobu. Proto si myslím, že je lepší kombinace samopěstování a licencovaného prodeje. To by pokrylo potřeby většiny spotřebitelů.
Pokud by k zavedení licencovaného prodeje mělo opravdu dojít, jak by podle vás měl být nastaven a kdo by měl mít odpovědnost za jeho regulaci?
Nabízí se například ministerstvo zemědělství, možná ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Licencí by ale podle mě nemělo být mnoho, spíše omezený počet větších subjektů. Prodej by teoreticky mohl probíhat v lékárnách nebo specializovaných prodejnách. Bylo by důležité, aby stát nastavil jasné standardy a zamezil nekontrolovanému množení licencí.
ODS je historicky spíše konzervativní stranou. Jak do jejího programu zapadá liberalizace konopí?
Je pravda, že ještě před pár lety by to v ODS nejspíš neprošlo. Proto jsme toto téma v roce 2021 otevřeli dekriminalizací – legalizace by byla nereálná. Za čtyři roky se ale debata posunula. To, že je strana konzervativní, ještě nutně neznamená, že by měla odmítat vše, co je nové. Myslím si, že současný přístup je racionální. Koneckonců, kdyby byl proti tomuto tématu ve straně zásadní odpor, tak si myslím, že by se dekriminalizace do této novely vůbec nedostala.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.