Kalousek to ukázal černé na bílém. Tyhle dva odstavce jsou tvrdou obžalobou vládní rozpočtové politiky
Bývalý ministr financí a nyní komentátor Miroslav Kalousek ostře zkritizoval vládní hospodaření po zveřejnění stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k závěrečnému účtu státu za rok 2024. Podle Kalouska text úřadu ukazuje dva zásadní problémy: dluh vůči HDP v Česku dál roste rychleji než ve většině EU a vláda použila část mimořádných peněz určených na povodně na jiné účely. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil k »budoucnosti v kontextu veřejných financí«.
"NKÚ vydal stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu loňského rozpočtu. Tyhle dva odstavce jsou tvrdou obžalobou vládní rozpočtové politiky. Veřejný dluh vůči HDP na rozdíl od většiny zemí v EU stále roste. Peníze, které si vláda vyprosila navíc na povodně, použila na něco jiného," uvedl Kalousek na síti X.
NKÚ vydal stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu loňského rozpočtu. Tyhle dva odstavce jsou tvrdou obžalobou vládní rozpočtové politiky. Veřejný dluh vůči HDP na rozdíl od většiny zemí v EU stále roste. Peníze, které si vláda vyprosila navíc na povodně, použila na něco jiného.🙈 pic.twitter.com/lM0otEWJtd
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) September 3, 2025
NKÚ ve stanovisku konstatuje, že ačkoliv se v roce 2024 některé ukazatele na první pohled zlepšily (inflace kolem 2,4 procenta, nejnižší nezaměstnanost v EU, schodek o 10,6 miliardy nižší než plán 282 miliard), výsledek do značné míry stojí na jednorázových vlivech. Bez kladného salda peněz z EU a finančních mechanismů ve výši 17,5 miliardy korun by státní rozpočet plánovaný schodek naopak překročil zhruba o sedm miliard.
Terčem kritiky je i nakládání s prostředky na povodně. Vláda po zářijových záplavách navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun. Na odstraňování škod šlo 15,6 miliardy, reálně se ale do konce roku vyčerpalo jen 3,5 miliardy. Zbytek kabinet využil na jiné výdaje, a to například sociální služby, dávky a podporu obnovitelných zdrojů.
Příjmovou stranu v roce 2024 podpořila daň z neočekávaných zisků, která přinesla 36,7 miliardy. NKÚ však připomíná, že jde o dočasný nástroj končící s rokem 2025 a část výnosu nešla na původně avizované kompenzace drahých energií. Konsolidační balíček měl podle vládních plánů přinést zlepšení salda o zhruba 98,8 miliardy, faktické meziroční zlepšení státního rozpočtu však úřad vyčíslil jen na 17,1 miliardy mimo jiné kvůli novým výdajům, včetně obrany.
Podle NKÚ dál roste podíl veřejného dluhu na HDP. V roce 2024 dosáhl 43,6 procenta (téměř 3,5 bilionu korun). Náklady na obsluhu dluhu vzrostly meziročně přibližně o třetinu na 88,5 miliardy. To podle úřadu snižuje prostor pro běžné výdaje i investice.
Vláda může poukazovat na pokles inflace, nízkou nezaměstnanost a formálně lepší výsledek proti plánu. Klíčové sdělení NKÚ ale zní, že značná část loňského »zlepšení« je jednorázová a udržitelnost veřejných financí zůstává problémem. Právě to Kalousek označuje za největší slabinu současné rozpočtové politiky.
Kalousek: Bez tvrdých kroků bude rok 2027 katastrofou
Na rizika ohledně veřejných financí Kalousek dlouhodobě upozorňuje. "Každá vláda, která bude chtít v roce 2027 dodržet pravidla rozpočtové odpovědnosti, bude muset už v roce 2026 přijmout výrazná opatření, pravděpodobně v ještě větším rozsahu než konsolidační balíček z roku 2023," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Podle Kalouska i Národní rozpočtové rady bude bez těchto kroků prakticky nemožné snížit strukturální schodek pod 1,25 procenta HDP, což vyžaduje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Problémem je podle něj i politická rétorika před volbami. "Míra podlézání voličským očekáváním je obrovská. Každý slib znamená budoucí schodek, ale málokdo je ochoten přiznat, že se to bez škrtů a nepříjemných kroků neobejde," dodal.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
