Šok, nejistota, adaptace. Lela je už téměř týden bez Vémoly, odborník nastínil, co manželka zápasníka prožívá
Už téměř týden je zápasník MMA Karlos Vémola ve vazbě poté, co ho policie zadržela při rozsáhlé akci Národní protidrogové centrály. Zatímco veřejnost řeší detaily kauzy, zásadní otázkou zůstává, jak celou situaci zvládá jeho nejbližší rodina – manželka Lela a tři děti. Redakce ŽivotvČesku.cz proto oslovila psychologa Jeronýma Klimeše, který popsal, co rodina v takových chvílích obvykle prožívá a co je pro děti klíčové.
Zadržení Karlose Vémoly při policejní razii před necelým týdnem vyvolalo silnou mediální bouři. Známý zápasník byl obviněn a následně vzat do vazby v souvislosti s podezřením na mezinárodní drogovou činnost. Vémola v posledních letech výrazně investoval do nemovitostí a vybudoval si rozsáhlé finanční závazky, což celé situaci dodává další rozměr nejistoty.
Zatímco právníci řeší další kroky v kauze, v soukromí rodiny se odehrává úplně jiný boj. Podle psychologa Jeronýma Klimeše se to, jak celou situaci budou prožívat děti, zásadně odvíjí od psychického nastavení jejich matky.
"To, jak to budou celé prožívat děti, se do velké míry odvíjí od toho, jak situaci unese jejich máma. Děti se totiž ladí podle emocí dospělých – když je matka klidná, věcná a drží režim, mají tendenci zůstat v klidu i ony," uvedl Klimeš pro ŽivotvČesku.cz.
Podle něj je klíčové, aby děti nebyly zahlceny dramatickými emocemi a nejistotou. Situaci jim lze vysvětlit jednoduchým způsobem, přiměřeným jejich věku, aniž by se z ní stalo každodenní téma plné úzkosti.
"Může jim situaci podat třeba tak, že táta je teď delší dobu pryč kvůli práci. Hlavně z toho před nimi nedělat každodenní drama," vysvětlil psycholog.
Velkým rizikem je podle Klimeše atmosféra v domácnosti. Pokud se doma neustále probírá, co se stalo, chodí návštěvy, pláče se a vytváří se emotivní scény, děti tuto atmosféru přebírají.
"Rozhodující je, kolik úzkosti a napětí se doma bude vysílat. Děti pak reagují podle toho," upozornil.
Zásadní roli hraje také širší rodinné zázemí. Pokud se do fungování domácnosti zapojí prarodiče nebo další blízcí, může to dětem výrazně pomoci zvládnout nepřítomnost otce.
"Když nepřítomného otce funkčně zastoupí babička, děda nebo další příbuzní a pomůžou nejen prakticky, ale i tím, že udrží doma stabilitu, děti to snášejí výrazně lépe," doplnil Klimeš.
Psycholog zároveň připomněl, že nejtěžší bývá první fáze odloučení.
"Nejtěžší jsou zhruba tři měsíce, kdy probíhá takzvaná porucha přizpůsobení – lidově řečeno šok. Rodina si zvyká na nový režim, nejistotu a změnu každodenních návyků," uvedl. Významnou roli podle něj hraje i to, jak rodina fungovala dříve. Pokud byl otec často mimo domov a domácnost byla zvyklá fungovat samostatně, nemusí být změna pro děti tak drastická.
Jeroným Klimeš, který má zkušenosti i z policejní psychologie, na závěr zdůrazňuje, že nejdůležitější je ochránit děti před emočními výkyvy dospělých. Stabilita, klid a zachování běžného režimu jsou podle něj v podobných krizových situacích klíčem k tomu, aby dopady na děti byly co nejmenší.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
