Turek po výsměchu od Nerudové reagoval. Svou angličtinu vysvětlil extrémní únavou
Výsměch kvůli angličtině, který v úterý rozpoutala europoslankyně Danuše Nerudová zveřejněním sestřihu z bruselského vystoupení Filipa Turka, dostal ještě téhož dne další pokračování. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal se ke kritice vyjádřil na sociálních sítích omluvou. Uvedl, že se omlouvá za svou angličtinu a že za jeho výkonem stála extrémní únava, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz. Reagoval tak ve chvíli, kdy v Bruselu zastupoval Českou republiku na jednání unijních ministrů životního prostředí.
Nerudová předtím na síti X zveřejnila krátké video z Turkovy angličtiny a doplnila ho ironickou poznámkou, že »nechybělo málo a došlo i na zkusit šůšn«. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala článek. Narážela tím na známý výrok běžce na lyžích Stanislava Řezáče, který se před lety proslavil originálním rozhovorem, v němž mísil angličtinu, němčinu i češtinu. Turek následně podle zveřejněného snímku na svém instagramovém účtu napsal: »PS: omlouvám se za anglinu – extrémní únavou jsem téměř půl roku mimo bruselské lingvistické velikány«.
— Netopýr (@netopyr2024) March 17, 2026
Vedle jazykové roviny ale měla Turkovova bruselská cesta především politický obsah. Česká vláda podle jeho vystoupení znovu odmítá nastavení, které by po roce 2035 fakticky ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory. Turek v Bruselu uvedl, že cíle pro rok 2035 považuje Praha za příliš ambiciózní a neodpovídající ani nízké poptávce po elektromobilech, ani současné geopolitické situaci.
Ve svém vystoupení zdůraznil, že dobrá kondice evropského automobilového průmyslu je pro Česko klíčovou ekonomickou prioritou. Současně uvedl, že česká strana prosazuje »realistickou regulaci«, která bude vyvažovat klimatické ambice s technologickou a sociálně-ekonomickou realitou trhu. Právě revize emisních pravidel pro osobní auta a lehká užitková vozidla byla jedním z hlavních témat úterního jednání v Bruselu.
Evropská komise původně navrhla, aby se emise CO2 u nových automobilů do roku 2035 snížily o 100 procent oproti úrovni roku 2021. Tento cíl by v praxi znamenal konec prodeje nových osobních a lehkých užitkových vozidel se spalovacími motory. Později ale komise přišla se zmírněním návrhu, když nově mluví o 90procentním snížení a možnosti část zbytku kompenzovat prostřednictvím kreditního systému navázaného na CO2 neutrální paliva a zelenou ocel.
Ani tento posun však česká vláda nepovažuje za dostačující. Premiér Andrej Babiš už dříve prohlásil, že Česko bude v Evropské unii usilovat o úplné zrušení zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Podle Turka je nynější revize příležitostí k zásadnější úpravě příliš ambiciózního rámce. Současně avizoval, že Česká republika chce vystupovat i proti systému sankcí, který by podle ní mohl výrobce automobilů vystavit nepřiměřeně vysokým pokutám.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.