Vácha krotil Jakla, Zlatohlávková se kryla časopisem. Události, komentáře týdne nabídly bizarní podívanou

Netradičně v pondělí, protože neděle letos připadla na sváteční den. Tak uvedla moderátorka Jana Fabiánová velikonoční vydání pořadu Události, komentáře týdne na ČT24. Ačkoli složení hostů na první pohled neslibovalo vyhrocenou debatu, hodinové vysílání nakonec přineslo několik výrazných střetů, osobních výpadů i momentů, které působily až bizarně, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz. Divák, který má rád, když se ve studiu nejde jen po povrchu, ale diskutující do sebe skutečně »šijí«, si tentokrát přišel na své.

Pořad nabídl ohlédnutí za týdnem, který byl ve středoevropské politice mimořádně turbulentní. Řeč byla o obnovení česko-slovenských mezivládních vztahů, o výroku ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) na adresu jeho předchůdce Martina Baxy (ODS), ale také o maďarské diplomacii a kontaktech s Moskvou. Do toho se promítlo i mezinárodní napětí spojené s výhrůžkami amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k NATO a s otázkou, zda by Evropa obstála při dlouhodobém výpadku klíčových surovin.

Do studia moderátorka Jana Fabiánová pozvala etika a kněze Marka Váchu, geologa a esejistu Václava Cílka, herečku Zuzanu Zlatohlávkovou, hudebníka a někdejšího tajemníka prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla a influencerku Terezu Koubkovou. A už první velké téma, tedy zásah ministra kultury do vedení Pražského jara po sporu o filmové dotace, rychle ukázalo, že o klidný večer nepůjde.

Fabiánová připomněla, že ministr Klempíř znepokojil část kulturní sféry, včetně vedení činohry Národního divadla, které mu vzkázalo, že úkolem ministra kultury v demokratické zemi je podpora svobodného umění, nikoli nepřímé určování toho, co se má hrát nebo natáčet. Zároveň podotkla, že o rozdělování dotací na film nerozhoduje politik, ale odborné rady sestavené z lidí z branže. Pak položila otázku Marku Váchovi, co vlastně ministr tímto krokem »vyřešil«.

Vácha odpověděl bez obalu a velmi stručně. "Já si dělám naději, že tento současný ministr kultury už dlouho ministrem kultury nebude, takže za pár týdnů tahle debata už bude zbytečná," uvedl. Jeho věta zazněla jako jasný ortel.

Odlišnou pozici zaujal Ladislav Jakl, který debatu posunul od Klempířova stylu k samotné podstatě veřejné podpory kultury. "Já rozumím, že pan exministr Baxa navzdory svým slibům prosadil zvýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, takže se mu tady chvíli musíme věnovat. Ale mě tam zaujal jiný moment, že svobodná kultura, svobodné umění. Já myslím, že zatím ještě pořád nikdo nenařizuje kapelám zpátky, aby měly přehrávky a povolovačky, a neschvalují se různé dramaturgické plány, ale někdo si tady představuje svobodné umění jako právo na cizí prachy. Nemyslím si, že má někdo právo na cizí prachy. A říkat nezávislá kultura, nezávislé umění tomu, kdo se bez cizích prachů neobejde, tak to já nevím, co je na tom nezávislého. Je velmi závislý na každém poplatníkovi z Horní Dolní, který možná v životě ani nemá žádnou potřebu po nějakém takovém kulturním statku, ale platit musí. Aby se někdo měl dobře a dělal si prostě to, co se mu zlíbí. Ať si dělá, co se zlíbí, ale za své," prohlásil.

Když moderátorka připomněla, že dotace do filmového průmyslu se mohou státu vracet, Jakl odvětil: "Nevěřím tomu." V tu chvíli mu do řeči vstoupila Zuzana Zlatohlávková i Marek Vácha a ve studiu se rozjel první z výrazných střetů večera. Vácha se pokusil debatu přesměrovat na Terezu Koubkovou a opakovaně Jakla přerušoval. "Počkejte, pane Jakl. Počkejte," říkal, načež po ironické Jaklově otázce, zda bude nyní moderovat on, reagoval s ještě větší ironií: "Jo, jo. Budu, budu, budu." Moderátorka pak musela oba hosty uklidnit a vrátit diskusi do rámce pořadu.

Další silný blok přišel ve chvíli, kdy se vysílání přesunulo k Maďarsku a ke zprávám, podle nichž měl šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó předávat ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi informace z jednání Evropské unie. Po odvysílání nahrávky dala Fabiánová slovo znovu Marku Váchovi.

Ten navázal na předchozí část debaty a zároveň téma zasadil do širšího civilizačního rámce. Řekl, že ho zajímá, zda si ještě udržíme svobodu, nebo o ni nezačínáme přicházet. Ve chvíli, kdy se mu Ladislav Jakl pokusil vstoupit do řeči, ho Vácha začal rázně brzdit opakovaným »počkej, počkej«, které v rychlém sledu znělo téměř jako »pčk, pčk, pčk«, a zároveň u toho gestikuloval i se ho dotýkal, aby ho umlčel. Poté pokračoval s tím, že právě vývoj v Maďarsku a na Slovensku je ukázkou toho, jak se stát může skrze volby posouvat od demokracie k systému s rysy totality. Připomněl také, že Szijjártó byl za poslední čtyři roky šestnáctkrát v Moskvě a že Maďarsko se tím pro českou perspektivu stává nedůvěryhodným partnerem. Současné dění v této zemi podle něj vyvolává »nejhlubší obavy« a českým voličům takovou inspiraci »vřele nedoporučuje«.

V následující pasáži se odehrál i jeden z nejpodivnějších momentů večera. Když se moderátorka obrátila na Zuzanu Zlatohlávkovou s otázkou, jak jako Slovenka sleduje dění v Maďarsku a tamní volby, herečka vytáhla časopis Reflex, na jehož titulní straně byl ministr zahraničí Petr Macinka, na zadní straně pak byl přicvaknutý papír s nápisem »Kultura se projevuje i v chování«.

Zlatohlávková odpověděla, že má dost starostí »s našou krajinou (Slovenskem)« a že ji maďarské téma až tolik nezajímá (zejména předseda maďarské vlády Viktor Orbán), přičemž si během odpovědi začala obličej zakrývat právě zmíněným časopisem. Moderátorka ji musela požádat, aby si tiskovinou tvář nezakrývala. Během následných slov Ladislava Jakla se pak Zlatohlávková časopisem opakovaně kryla tak, aby byl dobře viditelný jak Macinka na obálce, tak připevněný nápis. Celé to působilo neobvykle, demonstrativně a ve výsledku až bizarně.

Jakl poté dostal prostor reagovat na otázku, zda by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. A jeho odpověď šla zcela proti tónu, který ve studiu předtím nastavil Vácha. "Myslím si, že premiéru Orbánovi my jako Češi něco dlužíme. Spousta těch, kteří se teď nadýmají demokracií, tak seděla na zadku, když on přijel do Prahy a na Václavském náměstí pronesl projev vůči Čechoslovákům, aby se pokusili svrhnout komunistický režim, jak se o to celá léta snažil a nakonec úspěšně i on. Myslím, že mu něco dlužíme. A například mu také dlužíme i pochopení pro některé jeho kroky a jeho zakořeněnost v některých tradicích," uvedl.

Následně Orbána hájil i kulturně-civilizačním argumentem. "Kdyby si někdo poslechl některý z jeho zásadních projevů pro třeba čtvrt milionu lidí v Budapešti, divil by se, jak hodně obecné a neúčelové a kulturně a civilizačně silné věty dokázal pronášet. A myslím si, že Maďarsko, doufám, že při jakémkoli výsledku jakýchkoli voleb, by určitě mělo zůstat naším dobrým sousedem, dobrým spojencem. A nemáme se snažit při jakékoli konstelaci, která tam z vůle voličů nastane, o ochlazení nebo vyhrocení těch vztahů," dodal. Následně moderátorka přenesla dění na další téma.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.