První výhled na léto je tu. Meteoroložka popsala, co čekat od června až do srpna
Po proměnlivé první polovině jara, které střídalo teplé dny s vpády studeného vzduchu, přichází první nástřely toho, jak by mohlo vypadat letošní léto. Podle meteoroložky Dagmar Honsové by si na své měli přijít hlavně milovníci vyšších teplot. Sezónní modely totiž zatím naznačují, že všechny tři letní měsíce by mohly skončit teplotně nadprůměrně. Pro ŽivotvČesku.cz ale zároveň upozornila, že proměnlivý charakter jara sám o sobě o létu nic nepředurčuje a že větším tématem může být sucho.
"Žádné souvislosti a závislosti v počasí mezi jednotlivými měsíci nebo ročními obdobími nejsou, takže proměnlivost jarního počasí na léto nebude mít vliv. Ještě příští týden k nám bude proudit studený vzduch od severu, poté už půjdou teploty rychle nahoru," uvedla pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová.
Meteorologické léto začíná 1. června a první sezónní výhledy podle ní vypadají poměrně jednoznačně. "Sezónní výhledy počasí na léto, která vydávají velká evropská a americká centra, potěší milovníky vysokých teplot. Všechny tři letní měsíce by měly přinášet kladnou teplotní odchylku," popsala meteoroložka.
To v praxi znamená, že červen, červenec i srpen mají zatím větší šanci skončit tepleji, než odpovídá dlouhodobému normálu. Nejde ale o předpověď konkrétních dnů nebo přesných hodnot na týdny dopředu. Sezónní modely spíš ukazují pravděpodobný celkový trend, tedy zda má období směřovat spíš k teplému, chladnějšímu, suššímu nebo vlhčímu rázu.
Podle Honsové navíc není důvod spojovat letošní vrtkavé jaro s tím, že by podobně rozkolísané muselo být i léto. Právě to bývá častá představa, která se mezi lidmi objevuje. Meteorologie ale takto jednoduše nefunguje. Každé roční období se vyvíjí podle aktuálního rozložení tlakových útvarů a proudění vzduchu, nikoli podle toho, jak se choval předchozí měsíc.
Velkým tématem letošního léta může být sucho. "Spíše to vypadá, že nás bude provázet sucho, které se bude v nejbližších týdnech ještě prohlubovat," upozornila Honsová. Pokud by se tento scénář potvrdil, znamenalo by to nejen menší zásobu vláhy v půdě, ale i zvýšené riziko problémů pro zemědělství, vegetaci a v krajním případě také vyšší nebezpečí požárů.
Meteoroložka se dotkla i otázky jevu El Niño, který bývá často spojován s extrémy počasí po celém světě. V českých podmínkách ale jeho vliv není podle ní jednoznačný. "A co El Niño? Ten jednoznačný vliv na počasí u nás nemá, spíš výrazně navyšuje průměrnou globální teplotu," vysvětlila.
Léto přitom v českých statistikách umí přinést opravdu extrémní hodnoty. Nejvyšší červencová teplota na území Česka dosáhla 40,2 stupně Celsia 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi. Ještě o něco vyšší byla rekordní srpnová hodnota, když 20. srpna 2012 naměřili v Dobřichovicích 40,4 stupně. V pražském Klementinu pak činí historické maximum 37,8 stupně, a to z 27. července 1983.
Výrazné byly i některé vlny veder. Například v srpnu 1994 trvala vlna vysokých teplot 19 dnů a v Poděbradech tehdy 1. srpna vystoupala teplota na 39,2 stupně Celsia.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
