Paroubek se v ČT utrhl ze řetězu. Klepetko ho musel brzdit kvůli útoku na redaktory

Sobotní odpolední vysílání ČT24 přineslo ve studiu pořadu Politické spektrum vyhrocený moment. Debata, která dává prostor menším a neparlamentním stranám, se stočila k vládnímu návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Když se ke slovu dostal bývalý premiér Jiří Paroubek, zazněla ostrá slova o České televizi, redaktorech i údajné neobjektivitě. Moderátor Bohumil Klepetko musel Paroubka v jednu chvíli zastavit a vyzvat ho ke korektnějšímu vyjadřování, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Politické spektrum je diskusní pořad České televize vysílaný na ČT24, který se zaměřuje na prezentaci názorů menších, neparlamentních politických stran a hnutí. V sobotním vydání byli hosty Adam Hanka za Volt Česko, Jiří Paroubek za ČSSD – Českou suverenitu sociální demokracie a Vojtěch Ryvola za GEN. Jedním z hlavních témat byla snaha vládní koalice změnit financování veřejnoprávních médií.

Moderátor Bohumil Klepetko téma uvedl slovy, že jde o další oblast reálné české politiky. "Další téma reálné české politiky, to je snaha vládní koalice změnit postavení veřejnoprávních médií. A to tak, že už od ledna příštího roku, pokud možno, zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu přímo pod státní rozpočet. S tím je spojená obava, kritika, mluví se o faktickém zestátnění veřejnoprávních médií, ztrátě nezávislosti, podřízení vůli vládnoucích politiků," uvedl Klepetko.

Jako první dostal slovo Ryvola. Ten řekl, že současné poplatky považuje za skrytou daň. "Pořád jsem v domnění, že naše poplatky jsou skutečně jenom skrytá další daň. Já bych to zrušil, ale zrušil bych to úplně jiným způsobem," uvedl.

Ryvola následně popsal vlastní zkušenost s Českým rozhlasem. "Já se dva roky honím s Českým rozhlasem, že jedna firma nepodniká a měla by zaplatit 270 korun. Nezlobte se na mě, ale jenom ta dáma, která to vyřizuje, už svým platem stála daleko víc než těch 270 korun. Nahánět tady, kdo má telefon a kdo nemá, já si myslím, že to už je dávno překonané. V dnešní době je to směšné," řekl.

Když se ho Klepetko zeptal, co by považoval za jasné financování, Ryvola odpověděl, že by mělo být dlouhodobé, předvídatelné a navázané na inflaci. "Že to bude financované daní, že to bude dlouhodobé a že to bude skutečně reagovat na inflaci. To je všechno. To znamená, že si nebude každá vláda dělat, co chce. Že to bude předem jasné na 20 let, klidně na 25 let, aby Česká televize a Český rozhlas věděly naprosto přesně, s čím mají počítat," uvedl.

Zároveň zpochybnil současnou nezávislost veřejnoprávních médií. "Protože tomu, že dneska jsou Česká televize a Český rozhlas nezávislé, já nevěřím. Když jsou tam dosazováni vždycky jednou za dva roky nějací političtí aspiranti," řekl Ryvola. Na dotaz moderátora upřesnil, že má na mysli volby do rad, které provádí Poslanecká sněmovna. Podle něj tak platí, že kdo má ve Sněmovně převahu, ten si zvolí lidi, kteří jsou mu bližší.

Klepetko ho upozornil, že Rada České televize momentálně neodpovídá za obsah vysílání. Ryvola přesto trval na tom, že současný systém není ideální. "Ten zákon si myslím, že je velmi nedokonalý. Kdyby tady bylo jasně dané, že vedení České televize a Českého rozhlasu je volené tak, aby bylo nezávislé na politice, tak to okamžitě podepíšu. Ale ještě jednou k těm poplatkům. Z mého pohledu je to opravdu nedůstojné a mělo by to být úplně jinak," dodal.

Poté dostal slovo Paroubek a debata výrazně přitvrdila. Bývalý premiér označil poplatky za přímou a rovnou daň pro všechny. "Ty poplatky jsou z mého hlediska přímá a rovná daň pro všechny. Pro babičku, která má nízký důchod, i pro miliardáře, který má příjmy bůhvíjaké, třeba bydlí v Monte Carlu a ani tu televizi nesleduje," řekl Paroubek.

Podle něj je financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu běžné v řadě zemí Evropské unie. "Chtěl bych říct, že to, co chce vláda v zásadě, a nebudu se bavit o těch různých peripetiích a zatáčkách v tom navrhovaném zákonu, ten se dá jistě ještě nějakým způsobem upravit, tak 17 zemí ze 27 zemí Evropské unie má způsob financování prostřednictvím státního rozpočtu," uvedl.

Paroubek odmítl argument, že by se platba pouze přesunula jinam a nakonec ji stejně zaplatili všichni. "Není pravda, že to stejně pak zaplatíme všichni z daní. Zaplatíme to jenom my, kteří platíme daně, takže ty babičky a dědečkové to nezaplatí. Takže i z tohoto hlediska si myslím, že je to spravedlivější systém. A ohrožení nějaké nezávislosti, názorové nezávislosti České televize, podle mého názoru nehrozí z jednoduchého důvodu, že si můžeme vzít těch 17 zemí jako příklad," řekl.

Klepetko mu oponoval, že v mnoha z těchto zemí předcházela podobným změnám dlouhá a hluboká společenská diskuse. Paroubek ale namítl, že o tématu se diskutovalo už před volbami. Následně přešel k ostré kritice České televize.

"Vy býváte vždycky dost objektivní, pane Klepetko, vás se nechci nějak dotknout. Ale když vidím v poslední době některé ty hysterické pořady pana Řezníčka nebo některých dalších, tak si musím říct, že Českou televizi ovládá neprůhledná skupina redaktorů, která má návaznosti na nejrůznější zájmové skupiny, a to je potřeba nějakým způsobem rozbít," prohlásil Paroubek.

V tu chvíli Klepetko Paroubka zastavil a upozornil, že pro takové tvrzení nejsou důkazy. Paroubek ale ve své kritice pokračoval a odkazoval na Nedělní debatu České televize.

"Mluvím o té jednostrannosti a neobjektivitě, kterou jsme viděli tuto neděli. Pánové Řezníček, pánové Daniel Kroupa. Když jsem se díval jenom na tato dvě individua, tak musím říct, že mi to stačilo," řekl Paroubek. Klepetko následně Paroubka požádal o korektní vyjadřování a předal slovo dalšímu hostovi.

Paroubek narážel na uplynulou Nedělní debatu České televize, která se změnila v ostrou přestřelku. Ve studiu se tehdy střetl místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček s moderátorem Martinem Řezníčkem a do sporu se následně vložil také Jan Lipavský z ODS. Věc později komentoval i šéfredaktor zpravodajství a publicistiky České televize Michal Kubal, který Vondráčkův výpad spojil s aktuální snahou kabinetu převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala článek.

Jádrem zmíněného střetu bylo téma, kdo povede českou delegaci na červencovém summitu NATO. Vláda podle schváleného usnesení vyčlenila armádní letoun pro premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, ministra zahraničí Petra Macinku za Motoristy a ministra obrany za SPD Jaromíra Zůnu, zatímco prezident Petr Pavel o účast dál usiluje a chce o ní s premiérem jednat. Slovní pře mezi Hradem a vládou se tak dál vyostřuje.

Největší pozornost v Nedělní debatě České televize vzbudil moment, kdy se Vondráček ohradil proti formulaci moderátora Řezníčka ohledně obranných závazků České republiky. Označil ji za manipulativní a mezi oběma muži se rozjela slovní přestřelka o tom, kolik Česko reálně vydává na obranu a zda vláda své závazky plní, nebo jen odsouvá. Když se Řezníček snažil debatu vrátit k původní otázce, Vondráček přitvrdil a v přímém přenosu mu řekl: "Dávejte si na to pozor. Zlepšete svoji práci."

Do Vondráčka se následně pustil i Lipavský, který jeho vystoupení označil za arogantní a prohlásil, že je mu z něj »úplně špatně«. Místo věcné debaty o roli prezidenta na summitu a o tom, jak má Česko v Ankaře vystupovat, se tak podstatná část vysílání proměnila ve střet o tón, pravdivost výroků a hranice toho, co si může politik k moderátorovi veřejnoprávní televize dovolit.

Spor o veřejnoprávní média mezitím pokračuje i na politické úrovni. Kvůli vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby, který mění financování České televize a Českého rozhlasu, vznikne pracovní skupina za účasti premiéra Babiše a odborníků. Pracovat má začít po 15. květnu, kdy skončí připomínkové řízení. Babiš to řekl novinářům po schůzce s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem.

Premiér zdůraznil, že jeho vláda má zrušení poplatků v programu, nevyloučil ale dílčí změny. Zmínil například možnost dobrovolného placení poplatků. Babiš hodlá vznik skupiny iniciovat a poté se její činnosti zúčastnit.

Chudárek po setkání uvedl, že předloha vyžaduje řadu změn a doplnění. "V tom zákoně musí být tolik změn, že to ani nedokážu vyčíslit, protože ten zákon je opravdu nedokonalý a chybí v něm spousta věcí," prohlásil šéf České televize.

Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy, převádí financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Česká televize by měla přijít zhruba o jednu miliardu. Klempířův návrh pro Českou televizi pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok částku 5,74 miliardy korun. Letos Česká televize hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy korun.

Babiš uvedl, že kvalita předloženého návrhu se ukáže až po vyhodnocení připomínkového řízení. "Poplatky by měly být zrušeny, jak jsme to našim voličům slíbili, ale musí být jistota, že budou mít obě média zdroje a jistotu," uvedl premiér. V zákoně by podle něj měla být pro Českou televizi a Český rozhlas garantovaná částka, případně možnost dobrovolného placení poplatků.

Situaci by podle Babiše prospělo i schválení zákona, který dává Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pravomoc kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Zopakoval, že obě instituce podle něj nikdo nekontroluje. Veřejnoprávní média přitom ze zákona kontrolují jejich rady a výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření schvaluje Poslanecká sněmovna. "Nepovažuji za normální, že když za něco platím, že nevím, kam ty peníze jdou," prohlásil Babiš.

Diskutovat se podle něj bude také o návrhu poslanců vládní koalice ANO, Motoristů a SPD na úpravu poplatků, který by měl některé skupiny obyvatel či firem od placení osvobodit do doby, než financování plně přejde pod státní rozpočet.

Česká televize a Český rozhlas vládní návrh kritizují. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování.

Pracovníci Českého rozhlasu i České televize kvůli chystanému zákonu vstoupili do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od zamýšlených změn upustila. Návrh by podle nich vedl k rozkolísání rozpočtu a hromadnému propouštění. Protest proti zákonu vyjádřili také studenti v Praze a několika dalších městech.

Babiš řekl, že chce vést věcnou a transparentní diskusi o změnách financování veřejnoprávních médií. Stávková pohotovost a další protesty podle něj nic neřeší a nic nepřinesou. "Myslím, že je to zbytečné," uvedl.

Chudárek označil vyhlášení stávkové pohotovosti v České televizi za očekávaný krok, který se podle něj odehrál poklidně a kultivovaně. Protestujícím studentům vzkázal, že nezávislost České televize ohrožena není. "Od toho jsme tam management, abychom to uhájili," dodal.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.