Pohádka pro malé děti a hazard s budoucností. Nečas s Rusnokem nešetřili vládu kvůli obraně
Nedělní debata České televize otevřela jedno z nejcitlivějších témat současné politiky – obranné výdaje a plnění závazků vůči NATO. Ve studiu, kterým provázela Jana Peroutková, usedli bývalý premiér Petr Nečas z ODS a bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Oba se shodli, že Česko musí do obrany investovat víc. V redakci ŽivotvČesku.cz jsme zaznamenali, že nejtvrdší formulace zazněly právě od Nečase, podle něhož je nereagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci výrazným navýšením výdajů hazardem s budoucností země.
Moderátorka v úvodu připomněla vyhrocenou debatu z doby před dvěma týdny, kdy se místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček dostal do ostrého střetu s moderátorem Martinem Řezníčkem kvůli tvrzení, že schválený rozpočet neplní dvouprocentní závazek na obranu. Následně však sám premiér Andrej Babiš nesplnění potvrdil.
Jako první dostal prostor Jiří Rusnok. Ten upozornil, že bezpečnostní situace v Evropě je výrazně jiná než před pěti nebo deseti lety.
"Zaprvé, doba se změnila. Změnila se v tom, že ohrožení bezpečnosti v Evropě je úplně jiné, než bylo před pěti nebo deseti lety. Většina zemí Evropské unie a členských zemí NATO navyšuje svoje vojenské rozpočty, protože bez toho nelze posílit vojenskou kapacitu," uvedl Rusnok.
Podle něj nelze obranyschopnost posilovat bez peněz. Kritizoval přitom argumenty současné vládní koalice, že podstatné nejsou procentní cíle, ale skutečná schopnost armády.
"Řeči, které slyším od současné vládní koalice, že to nebudeme dělat přes čísla, ale uděláme to skutečně, jsou opravdu pohádka pro malé děti. Bez peněz se to prostě udělat nedá. Navíc dnes, kdy jsou ty věci dražší než dříve, protože jsou dokonalejší a je o ně mnohem větší zájem. Poptávka je větší, nabídka tak rychle neroste, takže jsou spíš dražší," řekl.
Rusnok zároveň zdůraznil, že samotné navýšení peněz nestačí a stát musí dbát na jejich účelné využití. Zároveň ale odmítl představu, že lepší hospodaření může nahradit samotný objem prostředků.
"Samozřejmě je dobře, aby se s těmi penězi správně hospodařilo. To je stejně důležité. Ale jenom říkat, že to uděláme tím, že ty peníze správně utratíme, takže jich můžeme utrácet méně, tomu skutečně neuvěří ani děti," uvedl Rusnok.
Podle něj současná vláda nechce obranné výdaje skutečně zvyšovat a vytváří kolem toho různé příběhy. "Tato vláda nechce zvyšovat výdaje do bezpečnosti a obranyschopnosti. Vytváří kolem toho různé story a zkazky a vypadáme špatně navenek. Jsme skutečně černý pasažér v situaci, kdy jsme téměř frontovým státem. Nejsme Polsko nebo baltské státy, nejsme ještě na hranici Ruska, ale jsme těsně za linií dotyku. Je to špatně a bude to komplikovat naše vnímání mezi spojenci do budoucna," dodal.
Na otázku, zda souhlasí s tím, že Česko je černým pasažérem, navázal Petr Nečas. Bývalý premiér uvedl, že výdaje na obranu se zvyšovat musí, a to viditelně.
"Jsem přesvědčený, že výdaje na obranu se mají zvyšovat. Mají se zvyšovat citelně a viditelně. Parafrázoval bych staré české přísloví: bez peněz do zabezpečení obrany nelez. To tady platí naprosto jednoznačně," řekl Nečas.
Podle něj je bezpečnostní situace v Evropě dramaticky horší a ignorovat to by bylo nezodpovědné.
"Ty výdaje musí růst a je potřeba si říci několik věcí. Za prvé, zahraniční bezpečnostní situace se dramaticky zhoršila. Nereflektovat to výrazným nárůstem výdajů je podle mého názoru hazardování s budoucností této země," uvedl bývalý premiér.
Nečas připomněl, že válka na Ukrajině není vzdálený konflikt, který by se Česka netýkal. "Konflikt, který zuří za našimi hranicemi, je nedaleko České republiky. To není žádný imaginární konflikt někde na Dálném východě, na Blízkém a Středním východě nebo v Africe. To je prostě tady kousek, o jednu hranici dál," řekl.
Jako příklad uvedl vzdálenost západoukrajinského Lvova. "Lvov, největší město západní Ukrajiny, je odtamtud blíž do Prahy než do Kyjeva. Vůbec nemluvím o Doněcku nebo Charkovu. Říkám to jen na demonstrování toho, jak blízko je tato napadená země. Výdaje na obranu proto musí růst a cokoliv, co se kolem toho dělá jinak, je podle mého názoru špatně," uvedl Nečas.
Bývalý premiér připustil, že peníze na obranu lze vynakládat účelněji. Zároveň ale varoval, aby Česko nepůsobilo jako země, která nechce nést svůj díl odpovědnosti.
"To, že peníze na obranu se mohou vynakládat účelněji, je pravda. Ale neměli bychom být černý pasažér," řekl.
Nečas také odmítl představu, že Česko je příliš chudé na to, aby si vyšší obranné výdaje mohlo dovolit. Podle něj patří Česká republika mezi ekonomicky silnější státy novějších členů EU.
"Z nových členských zemí Evropské unie je Česká republika v hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly spolu se Slovinskem nejbohatší. Předstihujeme i mnohé staré členy EU, nejen Řecko, ale i Portugalsko, Španělsko a podobně. Nejsme chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi. Máme je," uvedl.
Podle Nečase je Česko středně bohatý stát Evropské unie, který má prostor obranné výdaje zvýšit.
"Jsme stát, který prosperuje, má hospodářský růst 2,6 procenta HDP, stabilizované veřejné finance s dvouprocentním deficitem veřejných financí a veřejný dluh kolem 44 procent HDP. Prostor pro navýšení výdajů na obranu, které je nezbytné, tady bez debat je. Vláda by to měla respektovat," dodal Petr Nečas.
Debata se propsala do doby, kdy se vláda snaží řešit kritiku ohledně plnění aliančních závazků. Premiér Andrej Babiš v sobotu v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova uvedl, že bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Od jeho jmenování si Babiš slibuje, že Česko naplní cíl vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
"Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité," uvedl Babiš. Dodal, že cílem je dvě procenta nejen naplnit, ale dostat se i výš.
Premiér zároveň mluvil o možnosti zahrnout do obranných výdajů také náklady na novou vojenskou nemocnici v Praze. "Pokud to někdo kritizuje, tak neví, o čem mluví. Já jsem mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na čtyři oči. Já vím, co on mi řekl. Oni ne," uvedl Babiš.
Současná vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se Česko dostane pouze v případě, že do nich budou zahrnuty také projekty související s obranou na jiných ministerstvech. Právě kolem toho se vede politický spor.
Alianční státy se už v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP do roku 2025. Cíl měl posílit obranyschopnost NATO po zhoršení bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu. Loni v červnu se členské státy na summitu v Haagu shodly na novém cíli – navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho 3,5 procenta má jít přímo na zbrojení.
Obranné výdaje budou jedním z témat i letošního summitu NATO v Ankaře. Zájem účastnit se ho projevil prezident Petr Pavel. Babiš ale v pořadu uvedl, že nechápe, proč chce hlava státu na vrcholnou schůzku jet. Připomněl dřívější kritická slova Pavla na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Potom, co deklaroval vůči Trumpovi, tak já bych tam nejel na jeho místě," řekl Babiš.
Babiš a Pavel by o cestě na summit NATO měli jednat 8. května. Debata o obranných výdajích se tak propojuje s dalším citlivým sporem – kdo bude Českou republiku na aliančním summitu reprezentovat a jakou pozici tam bude země obhajovat.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
