Před 15 lety zemřela spisovatelka Monyová. Ze slov jejího syna o protihlukových dveřích v ložnici dnes mrazí
Přesně před patnácti lety, 3. srpna 2011, přišlo Česko o jednu z nejčtenějších autorek románů pro ženy. Spisovatelku Simonu Monyovou zavraždil po dlouholetém domácím násilí její manžel Boris Ingr. Přestože byl odsouzen na patnáct let vězení, loni v létě opustil brány věznice. Příběh Monyové navíc znovu ožil díky televizní minisérii. Její syn Dominik v podcastu Nory Fridrichové před nedávnem otevřeně promluvil o věcech, které pochopil až dlouho po matčině smrti.
Úterní den připomíná jeden z nejotřesnějších kriminálních případů novodobé české historie. Právě 3. srpna 2011 zemřela ve věku 44 let úspěšná spisovatelka Simona Monyová, kterou po dlouhých letech psychického i fyzického týrání ubodal její manžel Boris Ingr. Tragédie tehdy otřásla celou republikou a stala se symbolem toho, jak nebezpečné může být domácí násilí, které se často odehrává za zavřenými dveřmi.
Ingr byl o rok později pravomocně odsouzen k patnáctiletému trestu odnětí svobody. Přestože v minulosti několikrát neúspěšně žádal o podmíněné propuštění, loni v srpnu se dostal na svobodu poté, co si odpykal čtrnáct let trestu. Podle dostupných informací k tomu přispěl jeho zdravotní stav.
Osud Simony Monyové se letos znovu dostal do centra pozornosti díky televizní minisérii, která mapuje nejen její úspěšnou spisovatelskou kariéru, ale především život v toxickém manželství. K bolestným událostem se po letech otevřeně vyjádřil také její syn Dominik.
V podcastu novinářky Nory Fridrichové přiznal, že o skutečném rozsahu násilí neměl tehdy ani tušení. Stejně jako ostatní členové rodiny věřil vysvětlením, kterými jeho maminka zakrývala modřiny, poničené vybavení domu i dramatické hádky.
Jedna z historek mu utkvěla v paměti dodnes.
"Jednou byly vyražené dveře z nahrávacího studia a maminka si vymyslela, že měli doma návštěvu, která se opila. Nezvladatelného muže prý zamkli do studia, on dveře vylomil, napadl ji a utekl z domu. Její manžel ho pak údajně jel hledat," popsal Dominik příběh, kterému tehdy bezvýhradně uvěřil.
Teprve s odstupem let si začal jednotlivé události skládat dohromady. Nejvíce jím otřásla vzpomínka na speciální protihlukové dveře, které Boris Ingr nechal nainstalovat do ložnice své ženy.
"Mamka měla ložnici v prostředním patře domu a špatně spala. On jí koupil k narozeninám protihlukové dveře, prý aby měla klid. Když jsem se ale dozvěděl, co jí dělal, došlo mi, že je pořídil z úplně jiného důvodu. Aby nebylo slyšet, co se za těmi dveřmi děje," svěřil se.
Právě podobné detaily podle něj ukazují, jak promyšleně dokázali oba manželé skutečnost před okolím skrývat. Zatímco Simona Monyová se snažila chránit své děti i rodinu, její agresivní manžel vystupoval navenek jako starostlivý partner.
Dominik zároveň přiznal, že natáčení minisérie mělo pro celou rodinu nečekaně léčivý účinek. Díky otevřeným rozhovorům s tvůrci i mezi sebou navzájem si dokázali pojmenovat věci, o kterých se dlouhá léta mlčelo.
"Bylo to vlastně jako psychoterapie," uvedl s tím, že právě sdílení bolestných vzpomínek rodinu výrazně sblížilo.
Ani patnáct let od tragické smrti Simony Monyové tak její příběh neztrácí na síle. Naopak připomíná, jak obtížné může být rozpoznat domácí násilí i pro ty nejbližší a jak důležité je nebát se o něm mluvit. Zároveň zůstává mementem, že za zdánlivě obyčejnými dveřmi rodinného domu se někdy mohou odehrávat tragédie, které okolí odhalí až příliš pozdě.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
