Černochová se podivila, koho jí poslali do studia. Obranu vůbec neřešíte, vpálila Kotenovi a pustila se do Zůny
Debata o budoucnosti české armády v České televizi dostala osobní rozměr hned při první odpovědi Jany Černochové (ODS). Bývalá ministryně obrany zpochybnila, proč proti ní za vládní koalici sedí právě poslanec Radek Koten (SPD), který se podle ní obraně vůbec nevěnuje. Zatímco Koten ujišťoval, že věří v postupné vybudování bojeschopné armády, Černochová upozornila na rozdíl mezi plány a penězi na jejich uskutečnění. V pořadu Události, komentáře se tak střetla důvěra vládního poslance s konkrétními výhradami exministryně, která se přihlásila ke kritice prezidenta Petra Pavla.
Pondělní vydání pořadu moderovaného Terezou Řezníčkovou se věnovalo nově schválené Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2040. Vysílalo se několik hodin před začátkem ohlášené úterní stávky pracovníků České televize a Českého rozhlasu, kteří vyjadřují obavy o nezávislost veřejnoprávních médií.
Moderátorka v úvodu připomněla prezidentovy výhrady. Pavel po jednání na úřadu vlády upozornil, že navržená koncepce nezajistí plné naplnění spojeneckých závazků ani připravenost armády na konflikt vyšší intenzity. Kotena se proto zeptala, co je tedy cílem schváleného dokumentu.
"Já si myslím, že hlavním cílem je obrana území České republiky. Chtěli bychom dosáhnout toho, aby Armáda České republiky ty schopnosti postupně získala. Nejde to samozřejmě ze dne na den," odpověděl místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru.
Argumentoval růstem armádního rozpočtu a náborem vojáků. Podle něj se může podařit vybudovat kvalitní armádu schopnou bránit české území. Na přímou otázku, zda bude bojeschopná v roce 2040, odpověděl: "Já věřím tomu, že ano."
Řezníčková se následně vrátila k rozporu mezi jeho optimismem a hodnocením hlavy státu.
"Pan prezident to určitě vnímá ze svého pohledu. Věřím tomu, že až uvidí výsledky, jak se budou postupně plnit, začne tomu věřit stejně jako my," uvedl Koten.
Černochová však svou odpověď nezačala rozborem koncepce. Nejprve si všimla samotného obsazení diskuse a neodpustila si poznámku na adresu svého protějšku.
"Už jenom to, jak vládní koalici záleží na resortu ministerstva obrany, dokazuje, že tady se mnou sedí, při vší úctě, Radku, pan poslanec Koten, který se obraně vůbec nevěnuje. Není ani členem výboru pro obranu, je členem bezpečnostního výboru," prohlásila.
Vzápětí svou výtku rozšířila i na ministra obrany Jaromíra Zůnu a nejsilnější vládní hnutí.
"Se mnou pan ministr Zůna odmítá chodit do debat a vlastně nechtějí hájit pana ministra Zůnu ani členové hnutí ANO," uvedla Černochová.
Poté se exministryně vrátila k podstatě sporu. Koten podle ní zdůrazňoval především personální stránku, jenže samotný nábor vojáků budoucí obranyschopnost nezajistí.
"Pan Koten tady mluví jenom o lidech. Ono to není jenom o těch lidech, je to samozřejmě o modernizaci, o jejich vybavení, o tom, jak plánujete věci pro rozpočet na rok 2027 a pro další rozpočty," zdůraznila.
Vládě vytkla, že zásadní kroky odsouvá až za rok 2029. Prezidentovu kritiku přitom chápe především jako výhradu vůči politickému rozhodování o penězích, nikoli jako zpochybnění práce vojáků, kteří koncepci připravovali.
"Koncepce není špatná z hlediska obsahu, kam by se měla armáda posunout. Ale kritizuje to, že vedle té koncepce vaše vláda nezajistila dostatek finančních prostředků," obrátila se ke Kotenovi.
Právě v tom podle ní spočívá hlavní slabina celého dokumentu.
"Armáda si něco napsala na papír do koncepce, ale její realizace nebude možná, protože vláda armádě neposkytne dostatek finančních prostředků," řekla.
Obdobně prezidentovy výhrady vysvětloval také náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč při odpoledním představení koncepce. Podle něj Pavel kriticky hodnotil především přidělené zdroje, jejich rozložení mezi jednotlivé etapy a uskutečnitelnost stanovených cílů.
Z dokumentu vyplývá, že plánované financování do roku 2030 ve výši dvou procent hrubého domácího produktu umožní pouze omezený rozvoj vybraných schopností. Česko podle koncepce neplní 70 procent cílů výstavby schopností vyplývajících ze spojeneckých závazků. U těch finančně nejnáročnějších dosahuje zpoždění pěti až deseti let.
Pavel přitom zdůraznil, že armáda musí vycházet z prostředků, které jí přidělí politická reprezentace. "Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země," uvedl.
Černochová v televizní debatě kritizovala také chybějící dohodu napříč politickým spektrem. Připomněla, že v březnu 2025 pořádala s tehdejším premiérem Petrem Fialou jednání o obraně před summitem NATO v Haagu. Zástupci ANO a SPD se podle ní nezúčastnili. Když pak chtěli s tehdejším náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou informovat poslance o nových aliančních cílech, zástupci obou tehdy opozičních uskupení podle jejího vyjádření opustili sál.
"Chtěli jsme, aby na modernizaci armády vždycky byla nějaká dohoda. Tak jako je to v Polsku, abychom se tady nedohadovali, jestli dáme dvě procenta, dvě a půl procenta, nebo tři procenta," uvedla.
Úvodní poznámka o tom, kdo proti ní ve studiu usedl, tak přivedla debatu k podstatnější otázce. Nová koncepce počítá s dokončením těžké brigády, modernizací střední brigády i posílením ochrany proti vzdušným hrozbám. Spor se však vede o to, zda armáda na uskutečnění těchto plánů dostane prostředky v době, kdy je bude potřebovat. Koten vyjádřil důvěru, že se cíle podaří naplnit. Černochová žádala, aby za touto důvěrou stály také odpovídající rozpočty.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
