Šéf lékařské komory Milan Kubek odhadl temný scénář zdravotní péče v Česku bez nouzového stavu
Nedořešeným tématem zůstává nouzový stav, o němž stále probíhá jednání ve Sněmovně. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (50) uvedl, že neschválení prodloužení nouzového stavu by vedlo ke zhoršení epidemické situace do dvou týdnů a velký dopad by to mělo především na nemocnice. S ním souhlasí i prezident České lékařské komory Milan Kubek (52), který už dlouhodobě apeluje na kritický stav v zemi. "Většina lidí si neumí představit, že by zdravotnictví mohlo zkolabovat, ale je nutné si uvědomit, že opravdu může," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.
Koronavirová epidemie v Česku sílí. Ukazuje se to na průměrném nárůstu nakažených a neustále se zhoršujícím stavům nemocnic po celé České republice. Ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci oznámil omezení pohybu pro tři okresy, mezi nimiž je Sokolov, Cheb a Trutnov, kde je aktuální situace nejkritičtější. Současně se jedná o nouzovém stavu, který platí do neděle 14. února a pokud nyní nebude schváleno jeho prodloužení, tímto dnem definitivně skončí a s ním vše související.
Premiér Andrej Babiš (66) se obrátil na opozici a vyzval ji, aby dala vládě dva týdny na to, aby mohla projednat řešení a zajistit opatření k tomu, aby nedošlo k chaosu a nekontrolovaným následkům. Na to, že je Česká republika ve stavu nouze, apeluje v poslední době stále více odborníků, kteří varují před fatálními následky propuknutí epidemii v plné síle a rozsahu.
"Nikdo asi nepochybuje o tom, že naše země je opravdu v nouzi. Jak se tomu právně říká je celkem lhostejné, ale je jasné, že pokud by se přestala dodržovat protiepidemická opatření, tak během několika dnů dojde ke katastrofě. Většina lidí se neumí představit, že by zdravotnictví mohlo zkolabovat, ale je nutné si uvědomit, že opravdu zkolabovat může," řekl Milan Kubek pro ŽivotvČesku.cz.
Šéf České lékařské komory poukazuje na reálný příklad z jara loňského roku, kdy kolaps zdravotnického systému zažilo nejlidnatější město Spojených států New York, kde se teorie staly skutečností.
"Stalo se tak na přelomu dubna a května v New Yorku a v důsledku toho, že nemocnice byly úplně přehlcené pacienty s covidem, nemohli pak ve finále poskytovat péči už ani covidovým pacientům, natož lidem, kteří měli jiné zdravotní problémy nebo jiná onemocnění," uvedl pro ŽivotvČesku.cz uznávaný lékař, který od roku 2006 působí jako prezident ČLK. Porovnal také míru úmrtnosti, která v době newyorského kolapsu enormně vzrostla.
"Průměrná úmrtnost, která ve městě New York dosahuje týdně 1200 až 1500 lidí, se v té kritické době zvedla na 6000 až 8000 zemřelých. A je zcela irelevantní bavit se o tom, jestli ti lidé zemřeli s covidem nebo z jiného důvodu. Řada z nich zemřela, aniž by vůbec koronavirus měla, ale důvodem bylo to, že pro ně zdravotnictví v té situaci už nebylo schopné nic udělat. Nebyla lůžka v nemocnici, nebyli zdravotníci," popsal pro ŽivotvČesku.cz Milan Kubek hrůzu, kterou zažily Spojené státy americké.
Ty měly nakonec obrovské štěstí, ale situace se nemusí opakovat. "New York to zvládl hlavně díky protiepidemickým opatřením, ale taky díky tomu, že měl za zády celou obrovskou zdravotnickou »mašinerii« velikána Spojených států. Což Česká republika nepochybně nemá. Takže bych něco takového rozhodně nerad zkoušel," dodal Milan Kubek pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
