Pandemie je živnou půdou pro dezinformace. Šíří je tři skupiny lidí, jen jedna jim skutečně věří, míní sociolog
Koronavirová pandemie se stala živnou půdou pro dezinformace, především pak s příchodem očkování. Na sociálních sítích se objevují skupiny lidí, kteří například tvrdí, že setkání s očkovaným člověkem může u neočkovaného způsobit migrénu, nevolnost a u žen dokonce silnou a dlouhotrvající menstruaci. Dezinformací je na internetu ale mnohem víc a zdají se být jakýmsi fenoménem dnešní doby. Podle sociologa je šíří tři skupiny lidí, přičemž jen ta nejmenší jim skutečně věří. "Máme tu málo těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je to zlo, pak nějaký počet lidí, kteří informaci posilují z oportunistických důvodů. Potom je tu skupina, která tomu nevěří, dělá si z toho legraci, ale velmi tomu pomáhá, co se týká viditelnosti," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz renomovaný sociolog Vojtěch Bednář.
Během koronavirové pandemie se začala mezi lidmi šířit celá řada dezinformací, jejichž škála je skutečně pestrá. Od teorie, že covid-19 vlastně vůbec neexistuje, po nejrůznější smyšlenky o očkování. Na internetu není těžké dezinformace dohledat, ba naopak se lidem často ukazují samy, protože jsou sdíleny ve velkém. Jen málo z těch, kteří dezinformace sdílí, jim ale podle sociologa skutečně věří.
"Máte tvrdé jádro lidí v malém počtu, a to jsou lidé, kteří dezinformacím opravdu věří, obávají se jich a obavy kolem sebe šíří. Na tyto lidi se nabaluje početnější skupina lidí, kteří nejsou tak úplně přesvědčeni o pravdivosti těch informací, ale tyto věci šíří proto, že se baví nebo z toho mají prospěch. Jsou lidé, kteří šíří tyto věci nikoliv proto, že by o nich byly přesvědčeni, ale proto, že mohou té části, která jim věří, něco nabídnout nebo prodat. Třetí skupina si z toho dělá vyloženě legraci," řekl pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.
Podle sociologa na tom Češi nejsou v šíření dezinformací tak špatně, jako některé jiné národy. "Problém je v tom, že není možné poznat, která z těch skupin je jak velká, ale dá se předpokládat, že ta, která tomu opravdu věří, je skutečně malá. Ale díky tomu, že existují další dvě vrstvy, vzniká situace, kdy se ta informace více šíří, a pak to vypadá, jako bychom byli všichni úplně hloupí. U nás to ještě není v tak velkém měřítku, ale v Americe svého času existovala výzva, která spočívala v tom, že mládežníci na internetu polykali kapsle do pračky. Američani se tak stali jediným národem, který dokázal vyslat člověka na Měsíc a zároveň tam teenageři jedli prací prášek," vysvětlit Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz.
"Podstatné je, že když se podíváte na tento fenomén, tak je většina z nás schopná se shodnout na tom, že je to absurdní. Například vakcíny mohou mít vedlejší efekty, ale na druhé straně nám pomáhají. Máme tu málo lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je to zlo, pak nějaký počet těch, kteří informaci posilují z oportunistických důvodů. Potom je tu skupina lidí, kteří tomu nevěří, dělají si z toho legraci, ale velmi tomu pomáhají, co se týká viditelnosti. Další spousta lidí pak není schopná posoudit, co je a není pravda, a přidávají se k tomu, co aktuálně vypadá lépe," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz odborník.
Lidé, kteří dezinformace sdílejí, aby upozornili na jejich absurditu, se nevědomky podílejí na jejich šíření mezi vhodnou skupinu osob. "Spousta lidí, kteří berou dezinformace jako legraci, je sdílí nebo ukážou, aby se ostatní podívali, jak je to absurdní. Když se ta informace ale potká se správným publikem, stane se to, že změní znění - něco, co ukazujete jako absurdní, se pro druhé stává realitou. Nasdílím, že očkování je zlo, protože se mi to zdá jako hloupost, ale několik lidí si to přečte a pochopí to jako reálné," uzavřel renomovaný sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
