Během lockdownu jí bylo smutno i v přírodě. Žena našla štěstí v kočce, se kterou podniká výlety a chce procestovat svět
Mladá designérka Aaricia Wiesenová (24) byla během lockdownu doma nešťastná. S kamarády se nemohla stýkat tak často, jak by si přála a do společnosti nebylo možné chodit. Proto si našla novou zábavu a začala chodit na dlouhé túry a výlety. Během nich se ale cítila sama a tak si pořídila parťačku, která jí na cestách dělá větší radost než kdejaký člověk. Čas doma i venku nyní tráví se svou kočkou Munro, kterou během první vlny pandemie adoptovala z útulku.
Aaricia Wiesenová z Glasgow patřila mezi lidi, kterým pandemie koronaviru značně narušila život. Během lockdownu jí chyběly společenské akce, stýskalo se jí po kamarádech a naučila se trávit svůj čas v přírodě. I během výletů se ale cítila osamělá a proto se rozhodla ke kroku, nad kterým uvažovala už dlouho - z útulku adoptovala kočičku, které dala jméno Munro a jež se stala její společnicí doma i na cestách.
"Když jsem byla malá, měli jsme kočku a já jsem vždy chtěla další. Když zemřela, rodiče už žádného mazlíčka nechtěli. Pak jsem se odstěhovala, žila jsem jen sama se sebou a v lockdownu to začalo být náročné. Dospěla jsem k tomu, že jestli jsem si chtěla někdy kočku opravdu znovu pořídit, nastal nejlepší čas. Munro jsem adoptovala, když jí bylo jen 12 týdnů," řekla Aaricia Wiesenová pro deník Mirror.
Mladá Belgičanka, která odešla do Skotska za svobodnějším životem a lepšími pracovními příležitostmi, se s kočkou sblížila velmi rychle. "Okamžitě si mě omotala kolem packy. Naše kočka chodívala ven, ale Munro jsem se bála pouštět, nejsem na vesnici, mohla by se snadno dostat pod kola aut. Hledala jsem alternativu a napadlo mě, že jí pořídím speciální postroj a budu s ní chodit na zahradu," svěřila Aaricia pro britský deník.
Munro si na zahradu i postroj rychle zvykle a Aaricia spatřila šanci, jak se svou kočkou trávit čas i mimo domov. "Nejprve jsem postroj vyměnila za obyčejné vodítko, začala jsem s ní chodit na procházky i mimo zahradu a pak jsem ji jednoduše začala dávat do batohu. Pochopitelně byl vždy otevřený, Munro seděla, byla opřená o má záda a koukala po okolí. Teď už spolu chodíme i na celodenní výlety," pochlubila se mladá designérka, od které se její kočka bez vodítka nehne skoro ani na krok.
"Když je Munro v batohu, ví, že nesmí vyskočit. Maximálně mi občas vleze na ramena, aby měla lepší výhled. Během výletů ji pak dávám i na vodítko, aby se proběhla. Sním o tom, že s Munro procestuji svět. Ráda bych ji vzala do Belgie, aby ji viděla má rodina. Reakce okolí na výletech jsou k nezaplacení, všichni se otáčejí a leckdo se nebojí zeptat, jak se s kočkou cestuje a jak si na to zvykla. Vím, že nás čeká ještě spousta dobrodružství a už teď se těším," dodala Aaricia Wiesenová pro Mirror.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
