Očkování má větší a delší efekt, říká genetik Jan Pačes. Upřesnil, proč je prodělání nemoci horší způsob ochrany
Očkování nepřestává být diskutovaným tématem, které vzbuzuje rozporuplné názory. Počty očkovaných sice narůstají, ale ve společnosti nadále panují obavy z nežádoucích účinků vakcín proti koronaviru. Podle renomovaného genetika Jana Pačesa z Akademie věd ČR je lepší volbou vakcinace nežli prodělání nemoci, která je pro tělo poměrně velkou zátěží. "Je třeba myslet na to, že nemoc je stále něco, co není pro tělo zdravé a poškozuje ho. V informačním prostoru se šíří, že prodělání covidu je lepší než očkování, což není pravda," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Ministerstvo zdravotnictví eviduje od začátku očkování, které bylo v Česku zahájeno 27. prosince loňského roku, již 10,4 milionu vydaných dávek. Přitom 4,98 milionu lidí má již ukončené očkování. Data instituce poukazují z hlediska vakcinace na nejvíce zastoupenou skupinu, kterou jsou senioři ve věku 70 až 79 let. Proočkovanost je naopak nižší u mladších skupin.
"Lidé, kteří onemocnění prodělali, mívají silnější imunitu – nicméně po kratší dobu. Očkování má větší efekt, delší a také silnější. Kombinace prodělání a očkování pak dává zatím zdaleka nejlepší výsledky. Vakcinace se dělá v podstatě ve dvou vlnách a pokud člověk onemocnění prodělá, tak už je vlastně ta první dávka druhou vlnou, je to posílení. Pokud se tělo setká jenom jednou s nějaký patogenem, tak si vůči němu pochopitelně vytvoří protilátky. Jestli se ovšem s tím patogenem setká opakovaně, tělo si to zapamatuje a buduje si mnohem silnější imunitu. Předpokládá totiž, že se s ním znovu setká," vysvětlil Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky pro ŽivotvČesku.cz s tím, že obecně očkování funguje lépe než pouhé prodělání nemoci.
"Je třeba myslet na to, že nemoc je stále něco, co není pro tělo zdravé a poškozuje ho. V informačním prostoru se šíří, že prodělání je lepší než vakcinace, což není pravda. I když má naše tělo skvělé nouzové mechanismy – například si zlomíte ruku, sroste vám to a nějakou chvíli jsou kosti dokonce pevnější. To však neznamená, že si člověk bude každé dva týdny lámat ruku. Úplně stejně je to i s proděláním nemoci - zatěžuje organismus a určitě nám zkracuje život. Z tohoto pohledu je lepší očkování, protože člověk nemoc neprodělá a přesto se může do budoucna bránit," popsal pro ŽivotvČesku.cz molekulární genetik, jak působí jakákoli nemoc na lidské tělo.
"Za mě jsou protilátky dobré, určitě je lepší je mít. Obecně jsem však skeptický, že by se podařilo najít na ně protokol," uzavřel Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz.
Kdo je Jan Pačes:
● Uznávaný molekulární genetik na Akademii věd ČR.
● Zabývá se studiem struktury genomů.
● Zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy.
● Přednáší ve studijním programu bioinformatiky.
● Je koordinátorem velké vědecké infrastruktury ELIXIR.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
