Protilátky mohou vydržet 9 měsíců. Česká studie se na ně snaží vytvořit protokol, říká genetik Jan Pačes
Protilátky vytvořené proděláním onemocnění covid-19 se staly diskutovaným tématem především proto, že by mohly nabízet alternativu vakcinace. Právě očkování někteří lidé odmítají z obav, co by preparáty farmaceutických společností mohly znamenat do budoucna. "Protilátky jsou určitě dobré v tom smyslu, že lidé jsou na tom lépe s nimi, než pokud je nemají vůbec. Faktem však zůstává, že prodělání nemoci zatěžuje organismus a určitě nám zkracuje život. Jsem skeptický k tomu, že vzejde jedno pravidlo, podle něhož by se to řídilo," uvedl molekulární genetik Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz.
Koronavirus se šíří výrazně obtížněji mezi lidmi, kteří jsou očkovaní nebo osobami, jež koronavirus prodělaly. V obou případech jsou v těle vyvolány protilátky, které snižují riziko vzniku nových mutací - z nich by se pak mohly vytvořit zcela nové varianty. Zda však uznávat protilátky vytvořené proděláním onemocnění covid-19 jako alternativu vakcinace, vzbuzuje mezi odborníky řadu otázek.
"Ano, protilátky jsou určitě dobré, protože lidé jsou na tom lépe s nimi, než pokud je nemají vůbec. Pan doktor a imunolog Thón stojí za českou studií, která se pokouší věci týkající se protilátek standardizovat. Nicméně obecně jsem spíše skeptický, že se podaří najít protokol, který má například u prodělání onemocnění jednoduché pravidlo – 180 dní od prvního pozitivního PCR testu. Možná, že z nové studie pana doktora nakonec vzejde pravidlo, které pak bude možné aplikovat i na lidi s protilátkami. Ale faktem zůstává, že prodělání nemoci zatěžuje organismus a určitě nám zkracuje život. Z tohoto pohledu je lepší očkování, protože člověk nemoc neprodělá a přesto se může do budoucna bránit," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz genetik Jan Pačes z Akademie věd ČR, který se zabývá studiem struktury genomů a zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy.
Podle profesora imunologie Václava Hořejšího je protilátek (vyvolaným buď očkováním, nebo proděláním nemoci) na začátku hodně. "Postupně však klesají, záleží na mnoha různých faktorech a patogenu, který je vyvolán podle charakteru imunitní odpovědi. Hladina protilátek klesá třeba až skoro na nedetekovatelnou úroveň někdy po roce, v některých případech po 10 letech. I pokud hodně klesne, většinou jsou přítomny v dostatečném množství ještě paměťové B-lymfocyty, které se postarají o ochranu ve vzdálenější budoucnosti. U probíhající epidemie nevíme, jak dlouho vydrží primární protilátky a jak dlouho vydrží buněčná paměť. Zatím to vypadá, že minimálně devět měsíců. Dosud je to prozkoumané od doby propuknutí koronaviru, musíme počkat delší čas," dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
