25 milionů m3 smrkových lesů loni padlo za oběť kůrovci. Chladnější a deštivější počasí kalamitu tento rok zpomalí, ale nezastaví, varují experti

Podle dat Lesní ochranné služby (LOS) bylo za rok 2020 napadeno podkorním hmyzem na 25 milionů m3 smrkového porostu. Zdá se, že i navzdory chladnějšímu a vlhčímu počasí, které obecně nahrává spíše regeneraci dřevin, kůrovcová kalamita v některých tuzemských regionech stále akceleruje. S problémy se navíc stále častěji potýkají lesní plochy především na území Čech, zatímco na Moravě a ve Slezsku se situace pomalými krůčky stabilizuje. Ekologové proto nabádají širokou veřejnost, aby ve světle celosvětové pandemie nezapomínala ani na krize environmentálního typu, které se mohou nezměnitelným způsobem podepsat na stavu životního prostředí, které nás obklopuje.

Díky zimě a dešti letos jen dvě generace škůdců 

Výhled na letošní rok je paradoxně docela příznivý. Nahrává tomu dosud převládající chladné a deštivé počasí, které podkornímu hmyzu tolik neprospívá. Odborníci se domnívají, že díky tomu se do konce roku 2021 stihnou vyrojit pouze dvě generace škůdců. „V současné situaci tu máme první generaci, která zatím hledá, kde by se nakrmila. S tou bohužel nic neuděláme, protože kůrovce je v hrabance velmi těžké najít. Lesníci tak teď hledají napadené stromy a snaží se bránit vývoji druhé generace,“ sdělil pro Českou televizi Ladislav Půlpán z portálu Nekrmbrouka.cz. Dodal, že nepředpokládá, že by letos došlo i na potenciálně devastující vývin třetí generace. Počty napadených dřevin by se tak oproti předchozím letům mohly snižovat. 

Experti ale apelují, že to není důvod rezignovat na ostražitost a důkladnou přípravu obranných strategií. Tisková mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová informovala Českou televizi, že jejich zaměstnanci se už teď na druhou generaci aktivně připravují: „Nasadili jsme různé typy lapáků a lapačů a pokračujeme v těžbě a asanaci napadených stromů. S tím nám zároveň pomáhají i studenti lesnictví, kteří se zapojili do projektu Adjunktem na léto.“ Těžiště preventivních aktivit je přitom soustředěno hlavně do oblasti Vysočiny a severních Čech, kde je situace letos zatím nejzávažnější. 

Nejhorší situace je teď v českých regionech 

Tuzemské lesy se nemusí potýkat s přemnožením pouze jednoho zástupce podkorního hmyzu. Už řadu let ale práci lesníků a hospodářů komplikuje především lýkožrout smrkový. Ve většině regionů je ale evidován i výskyt dalších jemu příbuzných druhů – hlavně lýkožrouta lesklého a lýkožrouta severského. Stromy napadajícím škůdcům obecně svědčí spíše teplé a suché dny, které nejsou v několika posledních teplotně nadprůměrných letech žádnou výjimkou. Převahu napadených lesních porostů bychom hledali zejména v nižších nadmořských výškách, cca do 800 m. n. m.

Kůrovcová kalamita se nadále vyvíjí i geograficky. Zatímco ještě nedávno bylo její ohnisko situováno především do moravských a slezských regionů, nyní kůrovec nejvíce ohrožuje hlavně lesy na území Čech. Nejdramatičtější vývoj LOS v loňském roce zaznamenala na Vysočině, a v Jihočeském a Středočeském kraji. V prvním jmenovaném regionu přitom eviduje alarmujících 3,3 milionů m3 smrků odstraněných v důsledku napadení kůrovcem. Lesníci taktéž varují, že podkorní hmyz stále častěji napadá i další dřeviny mimo smrků – hlavně borovice a jedle. 

Výše zmíněné regiony vévodí i nelichotivému žebříčku Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ilustruje počty vytěžených dřevin v konkrétních krajích v roce 2020. Jen na Vysočině došlo loni k vytěžení 8,7 milionů kubíků dřeva, v Jihočeském kraji to bylo 4,8. V drtivé většině případů šlo o výsledek tzv. nahodilé těžby, která je prováděna za účelem odstranění poškozených stromů. Suverénně nejčastějším důvodem je právě napadení stromů podkorním hmyzem. Celkem se loni v České republice pokácelo 36 milionů m3 dřeva, z dat ČSÚ vyplývá, že až 26 milionů z nich muselo být odstraněno právě kvůli kůrovci či obdobným škůdcům. 

Kácet nebo nechat být? 

Kůrovcová kalamita začíná být opět problémem například i v Lužických horách, k čemuž přispívají velmi specifické lokální důvody. Správa Národního parku České Švýcarsko totiž na svém území přestala před dvěma lety likvidovat kůrovcem napadené dřeviny. Podle mluvčího organizace Tomáše Salova je k tomuto rozhodnutí vedl fakt, že pokud by správa parku vykácela všechny stromy zasažené podkorním hmyzem, došlo by k závažným a nevratným změnám krajinného profilu tamního ekosystému. Vlastníci okolních soukromých lesů to však považují za důvod, proč se jejich dřeviny stávají čím dál častěji obětí kůrovcových útoků. 

„Z jednoho kůrovcem napadeného stromu, pokud nebude pokácen a asanován, se může brouk rozšířit do deseti dalších stromů. V Českém Švýcarsku, které sousedí s Lužickými horami, skončili se zásahy proti kůrovci před dvěma lety. Letos jsou Lužické hory nejvíce postižené kůrovcovou kalamitou,“ uvedla pro server Aktuálně.cz tajemnice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Marie Růžková. Jejímu tvrzení dávají za pravdu i odborníci a experti na ochranu přírody a krajiny. 

Kácení stromů napadených škůdci v chráněných krajinných oblastech a národních parcích je ale v České republice stále předmětem konfliktů mezi jeho zastánci a odpůrci. Například na konci července napadly Hnutí Duha Jeseníky a Společnost přátel Jeseníků výjimky, které vydala Chráněná krajinná oblast Jeseníky a umožnila tak kácení i v nejcennějších přírodních lokalitách na jím spravovaném území. Podle správy CHKO jde o jediný možný postup, jak degradaci místního ekosystému zpomalit a dopřát mu tak čas k regeneraci. Odpůrci ale namítají, že jde o nepřiměřený a nanejvýš destruktivní zásah do krajiny pod ochranou nejvyššího stupně.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.