S návratem dětí do škol přichází i povinnost plnit domácí úkoly. Rodič by měl být klidný a rozhodný, říká psycholog
Se začátkem nového školního roku, kdy děti znovu usedly do lavic, se vrací i povinnost plnit domácí úkoly a připravovat se doma. Obzvláště mladším žákům základních škol s tím pomáhají rodiče a stává se, že atmosféra při učení doma je napjatá - stačí, aby dítě právě nemělo chuť se do práce pustit, nebo aby rodič zrovna neoplýval trpělivostí. Psycholog popsal, jak k učení a plnění domácích úkolů ideálně přistupovat. "Větší šance na úspěch je, když dítě bude odpočaté a pokud možno dobře naladěné. Jako rodič budu úspěšnější, když budu klidný, rozhodný a srozumitelný," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Petr Pražák ze Střediska výchovné péče pro děti a mládež Archa.
Domácí příprava často nebývá povinností, která by rodičům a dětem dělala radost. Žákům se mnohdy po dni stráveném ve škole už k učivu vracet nechce, rodiče na druhou stranu bývají unavení nebo vystresovaní z práce. Podle renomovaného psychologa je pro úspěch při plnění školních povinností důležité rozpoložení žáka i jeho rodiče. Pro různé typy dětí je vhodný trochu jiný přístup.
"Větší šance na úspěch je, když dítě bude odpočaté a pokud možno dobře naladěné. Jako rodič budu úspěšnější, když budu klidný, rozhodný a srozumitelný. Mám-li dítě spíše živější, hlavní je právě ta rozhodnost a pevné vedení. U dítěte spíše úzkostnějšího bude mít hlavní vliv pocit bezpečí a srozumitelnost. Lépe bude fungovat, dáme-li mu strukturu, časový rámec. Teď si dáme svačinu a pak se podíváme na učení. Čtvrt hodiny budeme počítat, pak si přečteme cvičení v čítance," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Petr Pražák.
Pokud se dítěti domácí úloha povede, je velmi důležité, aby mu rodiče dali najevo, že jsou na něj hrdí. Pevná ruka ale nesmí chybět. "Významná je také motivace, třeba už jenom tím, když dítěti ukážeme, jak je šikovné, že zvládne tenhle úkol. U mladších dětí dobře funguje jasná autorita," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz psycholog.
Za předpokladu, že se dítě učí či plní domácí úkol z předmětu, ve kterém se mu úplně nedaří, je potřeba trpělivosti. Pomoc zkušeného lektora v takovém případě také není od věci. "S takovým dítětem by se měl učit ten trpělivější z rodičů. Pokud to finanční možnosti dovolí, může velmi pomoci zajistit dítěti doučování," vysvětlil Petr Pražák pro ŽivotvČesku.cz, co pomůže dítěti s pro něj složitým předmětem.
"Dodal bych, že každý jsme nějaký, každý máme své silné, ale i slabé stránky a největší chybou by bylo myslet si, že budu bezchybný. Když se budu snažit být něčím, co nejsem, dítě to vycítí a nebude se se mnou cítit dobře. Myslím, že lepší tedy bude přijmout sebe, jaký jsem, nic moc nepředstírat, být autentický. Nejsem-li v životě příliš důsledný, asi takový nebudu ani vůči svým dětem. Mám-li sklony být někdy vzteklý, no tak prostě občas vybouchnu. Příkladem pak dětem mohu být v jiných oblastech, kde jsem naopak silný," doplnil psycholog Petr Pražák pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
