Covid je vzácné onemocnění, ale obezitou trpí miliardy lidí. Jsme vyděšení z rýmy, říká lékař Lukáš Pollert

Lékař Lukáš Pollert
Lékař Lukáš Pollert
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 9. 2021

Anesteziolog Lukáš Pollert (51) říká, že není imunologem ani epidemiologem, že na svých sociálních sítích tlumočí hlavně názory a studie, které jsou volně dostupné. Přesto v posledním roce proslul jako kritik toho, jakým způsobem v Česku probíhá boj proti koronaviru. Podle Lukáše Pollerta jsou tu další choroby, o kterých se najednou nemluví a mají souvislost s tím, jak se lidé starají o své tělo a jakou mají životosprávu. "Nemyslím si, že rýma je něco, co bychom měli monitorovat, rýma se nikdy nemonitorovala. Teď máte rýmu a dítě vám nepustí do školy, do školky, musíte se testovat, ale pořád je to rýma, jsme vyděšení z rýmy," řekl Lukáš Pollert v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Pane doktore, v jaké fázi boje s koronavirovou epidemií podle vás jsme a co vy osobně očekáváte od podzimních měsíců?

Já nevím, jaká jsou kritéria na vyhlašování epidemie, zda je to jeden nemocný nebo 1000 nemocných nebo 100 000 nemocných. U chřipkové epidemie je to 1600 případů na 100 000 obyvatel. U této epidemie tu hranici neznám a nevím, zda se to vyhlašuje podle čísel pozitivních testů, což nejsou čísla nemocných lidí... Když to řeknu laicky, tak pokud se nemocnice zahlcují pacienty s jedním onemocněním, nyní to byl tedy Sars-Cov-2, jsou plné JIP, tak je to problém, který se musí řešit na celostátní úrovni a musí kooperovat nemocnice a zdravotní systém. Pokud je hospitalizací 50, což je nyní několik posledních měsíců, tak je to číslo, kterého nedosahují ani vzácné nemoci. V České republice máme asi 27 tisíc lůžek, myslím si, že 20 tisíc lůžek je zaplněno lidmi, kteří nedodržují životosprávu, mají nadváhu, kouří, mají vysoký cholesterol, nestarají se o sebe... To je závažný celorepublikový problém, který nikoho nezajímá, nezajímá to média, jsou to ale desetitisíce lidí, kteří leží v nemocnicích a zabírají místo jiným lidem. To říkám v kontextu toho, když někdo říká, že covid tady zabírá někomu místo. Podle mě je to marginálie, místa v nemocnicích tady zabírají lidé, kteří nedodržují životosprávu. Vezměte si epidemii obezity, na celém světě obezitou trpí pětina lidí, tedy miliarda lidí, u nás je to dva miliony lidí... To je opravdu moc. A covid? Podle mě jsme ve fázi, že covid je vzácné onemocnění, je vlastně ještě vzácnější než jiná vzácná onemocnění. Když hovoříme o nemocných v nemocnicích, tak ta čísla jsou opravdu zanedbatelná. Nevím, kolik lidí má rýmu, ale nemyslím si, že rýma je něco, co bychom měli monitorovat, rýma se nikdy nemonitorovala. Teď máte rýmu a dítě vám nepustí do školy, do školky, musíte se testovat, ale pořád je to rýma, jsme vyděšení z rýmy.

Vy si tedy myslíte, že opatření, která vydává vláda či ministerstvo zdravotnictví, jsou ve své přísnosti a naléhavosti v rozporu s reálnou situací?

Jsem anesteziolog, pracuji s mimotělním oběhem a neumím plánovat epidemiologickou situaci. Hygienici mají třeba zkušenosti s chřipkovou epidemií, já nikdy nezaznamenal, že by se zavíraly školy, nebo že by se rouškovali lidi v tramvajích, nebo že by se lidé plošně testovali na chřipku, to se nikdy nedělalo. Já si myslím, že ta opatření jsou předimenzovaná, ale říkám to jako laik, který má ze studia medicíny jen základy imunologie a epidemiologie. Když se podívám kolem sebe, tak si myslím, že v současné době jsou ta opatření neadekvátní. Větší nemocnost tady byla v lednu a únoru, ale nevím, zda to bylo způsobeno jen tím covidem. Podle mě mnohé způsobily i restrikce a plošná opatření, lidé se báli chodit ven, tak navštěvovali lékaře pozdě, lékaři často ordinovali po telefonech, primární péče podle mě půl roku dobře nefungovala. Péče fungovala omezeně a já si myslím, že plno lidí na to doplatilo, chronické nemoci se u mnoha lidí zhoršily a pak stačila běžná rýma a ti lidé umřeli. Rýma měla podstatu Sars-Cov-2, ale mohlo se jednat i o jinou rýmu. Dlouho se bude řešit, zda to bylo takto, či jinak, jiní zase říkají, že to bylo jen covidem. Covid podle mě nasedl na staré a nemocné lidi.

Pro koho je tedy podle vás Sars-Cov-2 nebezpečný? Jde tedy pouze o staré a nemocné lidi?

Podle mě jsou to lidé s oslabenou imunitou. Starší lidé mají imunitu horší, starší lidé nemají v pořádku krevní oběh, mají další choroby, jako je diabetes... To jsou věci, které potencují selhání imunity. Tito lidé by měli být obezřetní, tito lidé jsou riziková skupina. Navíc Sars-Cov-2 je nový a nikdo ze starších lidí s ním v minulosti nepřišel do styku, navíc u starých lidí se imunita dál nevyvíjí tak jako u malých dětí. Všechny ty rýmy, které malé děti mají, je setkávání s viry, vlastně setkávání s životním prostředím. U malých dětí se to projeví rýmou, naučí se rozpoznávat viry, tuto paměť si pak nesou do dospělosti. V dospělosti už nemají brzlík a mají imunitu připravenou nějakým způsobem z dětství. Teď společností prochází Sars-Cov-2 a starší lidé na to nemají imunitu vyvinutou a může to i v kontextu chorob, které již mají, skončit fatálně. Znovu opakuji, že ty choroby, které mají, jdou z části na vrub životosprávě, takže za úmrtím nemusí být jen covid. Těm lidem dvacet let nevadí, že se přejídají, ale najednou jim během hodiny začne vadit covid... To je prostě to ucho, které se jednou utrhne. Je přeci logické, že pokud se o sebe dlouhodobě nestaráte, tak jednou zemřete. Stát tohle nikdy nezajímalo, stát tady zavřel všechny obchody, ale nechal otevřený tabák, to je přeci úplně špatně.

Kampaň ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že až bude proočkováno 75 procent populace, tak že dosáhneme tzv. kolektivní imunity...

Profesor Václav Hořejší, který je považovaný za gurua vládních odborníků, tak říkal, že kolektivní imunity nedosáhneme, že se s tím můžeme rozloučit, u tohoto viru kolektivní imunitu nevybudujeme. Je to virus, který tady bude pořád a bude mutovat, budeme se s ním setkávat, budeme mít na něj nějak připravenou imunitu, bude se množit v respiračním traktu horních cest dýchacích, bude to zánět, který se bude projevovat rýmou, kašlem... Kolektivní imunita asi není možná u respiračních virů, ty tady budou cirkulovat. Dále pak podle mě nejde jen o proočkovanost, ale i o promořenost. Odvážím se sloučit ty dvě skupiny - tedy ty, co nemoc prodělali a ty, kteří jsou po očkování, ty dvě skupiny by měly mít imunitu a ochranu před těžkým průběhem, společně tyhle skupiny už budou tvořit 75 procent, možná je to i 9 milionů Čechů a možná je to téměř deset milionů... Covid je tak infekční, že to měl skoro každý v rodině či na pracovišti. A že neměl teplotu, či se na to nepřišlo PCR testem? To se nemuselo ani přijít, prošlo to tady společností a bylo by divné, kdyby tady byli lidé, kteří se vůbec s tím nesetkali. Mohli tím projít i bezpříznakově. Odborníci napříč názorovým spektrem se začínají shodovat, že bude velké číslo lidí, kteří se s covidem setkali, já si myslím, že to číslo může být opravdu k těm deseti milionům.

Vy jste proslul tím, že jste proti očkování dětí. Odmítáte tvrzení, že děti musí být naočkované, aby došlo k ochránění lidí, kteří se očkovat nechtějí či nemohou. Proč není podle vás možné chránit seniory tím, že budeme očkovat děti?

Očkovat děti proti rýmě je nesmysl. Je to imunologický nesmysl, epidemiologický nesmysl, je to prostě nesmysl. Ti staří, kteří se chtěli nechat očkovat, na to měli čas. Možná se nenechali očkovat, protože to už prodělali. Není to tak, že každý, kdo to chytne, na to musí umřít. Je to podobné jako s chřipkou. Proč se staří lidé očkují na chřipku? Protože je to pro ně závažné onemocnění, na které mohou umřít. Někdo se chce očkovat a někdo nechce. Pokud se někdo očkovat nechce, tak je to jen jeho rozhodnutí.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.