Analytik Kraus: Z Ukrajiny k celní válce. Trumpova strategie selhává na více frontách
Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to v úvodu týdne uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil »militarizaci Ukrajiny«. Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale nebylo dosud dohodnuto. Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž USA podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa mají vysoký obchodní deficit. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak se na kroky Trumpa, které činí v posledních týdnech, dívá komentátor, politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus. Nastínil pozoruhodný vzorec, ve kterém se americký prezident pohybuje.
Trump v posledních týdnech předvedl, že je velmi široce rozkročený ohledně řešení řady geopolitických problémů. Pokud jde o válku na Ukrajině, tak Spojené státy v březnu předložily návrh na 30denní úplné zastavení bojů. S návrhem souhlasila Ukrajina, Moskva ho zatím neodmítla, ale ani ho nepřijala.
Peskov řekl, že ruský prezident Vladimir Putin podporuje úmysl dojednat příměří, ale než se tak stane, musí se vyřešit řada sporných bodů. Rusko čelí kritice od evropských zemí, které podporují Ukrajinu, že se nesnaží dosáhnout klidu zbraní na Ukrajině. Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden řekl, že chce, aby Moskva brzy odpověděla na americký návrh na příměří. Washington ale žádné konkrétní datum nezveřejnil.
Pokud jde pak o cla, Trump v úterý připustil, že vyhlášení cel bylo »poněkud výbušné«, zároveň vyloučil odklad jejich zavedení. Toto opatření považuje za nepostradatelné k posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti ve Spojených státech. Obavy, které obchodní politika jeho administrativy vyvolala na světových trzích, označil za krátkodobou potíž.
"V hlavě Donalda Trumpa a jeho poradců určitě nějaký plán existuje, ale podle jeho činů se rozhodně nejedná o strategii, která by působila sofistikovaně. Naopak, jeho kroky budí dojem, že jde o snahu vytloukat klín klínem. Je tam patrná snaha dosáhnout dílčích cílů, ale když se nedaří, pozornost se rychle přesouvá jinam. A ani tam se často nedostavuje výsledek," popsal pro ŽivotvČesku.cz v úvodu Josef Kraus.
"V některých oblastech může tato forma tlaku fungovat, v jiných ale přináší destrukci – především ve vztahu k tradičním spojencům USA. Vzájemné vazby tím trpí a budou se z takového přístupu vzpamatovávat ještě dlouho poté, co Trump opustí Oválnou pracovnu. Výsledkem je rostoucí nedůvěra Evropy vůči Spojeným státům. To ale zatím neznamená definitivní zlom v transatlantických vztazích – Trump je u moci relativně krátce a vývoj může nabrat různý směr. Co ale osobně vnímám jako zásadní problém, je skutečnost, že americká administrativa vyvíjí tlak především tam, kde si to může dovolit – tedy na slabší partnery. Ne však tam, kde by to bylo skutečně zapotřebí – vůči režimu Vladimira Putina v Rusku," doplnil politolog a expert přes bezpečnost.
"Z toho lze vyvodit, že Trump potřebuje na Ukrajině vykázat nějaký úspěch. Proto vyvíjí tlak spíše na ukrajinskou stranu, zatímco ta ruská zůstává relativně pasivní a vyčkává. To může být do budoucna obrovský problém. A protože se mu nedaří ani na tomto poli, přesměrovává pozornost jinam – například k obchodní válce nebo na Blízký a Střední východ. Ani tam ale zatím nezaznamenal žádné zřetelné vítězství, což pro něj může být frustrující," dodal pro ŽivotvČesku.cz Kraus.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
