Babiš je jediný premiér, Pavel musí dát slovo, říká Havlíček. Promluvil o Turkovi i jmenování vlády

Rozhovor: Do konce týdne by měli koaliční partneři SPD a Motoristé sobě předložit předsedovi hnutí ANO a pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi definitivní seznam kandidátů na ministry. Příští týden má Babiš seznam předat prezidentu Petru Pavlovi. Hrad zároveň očekává, že Babiš veřejně vysvětlí, jak po případném jmenování premiérem vyřeší svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Teprve poté je prezident připraven ho jmenovat předsedou vlády. Místopředseda ANO Karel Havlíček v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vysvětluje, proč považuje Babišův požadavek na určitou formu garance, že ho prezident bude jmenovat premiérem, za legitimní, jak velký zásah by případné kroky kolem Agrofertu znamenaly a proč podle něj není na stole žádná jiná varianta než vláda vedená Babišem.

Prezident po Andreji Babišovi chce veřejnou garanci, jak střet vyřeší, a předseda hnutí ANO říká, že dříve potřebuje jistotu, že bude jmenován premiérem, protože kroky, které chystá, mají nevratný charakter. Jak se na to díváte?

Je to naprosto legitimní požadavek. Pan Babiš je připraven jít nad rámec zákona, který jasně říká, že v tuto chvíli žádný střet zájmů nemá. Pokud by byl jmenován premiérem, má třicet dnů na to, aby vše vyřešil. On je připraven to udělat i dříve, jinými slovy sdělit panu prezidentovi víc, než mu ukládá zákon.

Na druhou stranu je potřeba vnímat, že pokud má dělat zásadní nevratné kroky týkající se Agrofertu, firmy, která dělá obrat ve stovkách miliard, zaměstnává desítky tisíc lidí, je jedním z největších investorů v Česku, v Německu, Rakousku a dalších zemích, tak jde o naprosto zásadní změnu v dotčeném podniku. Ta bude mít dopad na rodinné vztahy, na dodavatelsko-odběratelské vazby, na stabilitu firmy, na bankovní vztahy. A takový krok, má-li se udělat, musí být na druhé straně garantován tím, že bude naplněno vše, co se v těch dohodách řeklo. Není to jen o tom, že se něco prohlásí, musí existovat vzájemné záruky.

Na tom není nic špatného, není to otázka nedůvěry. Je to jenom o tom, že si musíme uvědomit, že jde o transakci, která v historii českého podnikání nemá obdoby.

Můžete přiblížit, jaké konkrétní kroky Andrej Babiš zvažuje, jak by chtěl střet zájmů řešit?

Není to možné. Jsou to tak citlivé a důležité věci, že se musí říct v naprosto správnou chvíli a správnou formou, i s ohledem na to, co jsem teď popsal. To není situace typu, »že pan Jurečka převede zemědělskou firmu na manželku a tváří se, že s ní nemá nic společného a že všechno spravuje manželka«. Každý přece vidí, že ta firma je nadále firmou pana Jurečky, že ji fakticky spravuje on. A tváří se, že nárokové dotace jsou naprosto v pořádku a že je vlastně čerpá manželka.

Tohle může někdo udělat na koleni, každý si na to udělá svůj názor, ale je to relativně rychlá a jednoduchá transakce. To ale rozhodně neplatí v případě, kdy se bavíme o aktivech ve stovkách miliard korun. Tam musí být všechno připravené a načasované naprosto přesně.

Prezident i Andrej Babiš teď působí jako hráči šachové partie. Vypadá to, že taktizují, vyjednávají podmínky. Je ve hře i varianta, že byste se případně stal kandidátem na premiéra vy místo Andreje Babiše?

Ne, to vůbec není varianta. Je to dnes naprosto mimo jakoukoliv diskusi. Kandidátem na premiéra je pan Babiš a kandidátem na premiéra zůstane. Je to naprosto logické. Hnutí ANO vyhrálo volby se ziskem 35 procent, vytvořilo koalici s partnery, kteří mají programově blízké názory. Jinými slovy: máme jednoho jediného kandidáta.

Naše ústava jasně říká, že zdrojem státní moci je lid a ten ji vykonává prostřednictvím zákonodárné, výkonné a soudní moci. A lid rozhodl tak, že zde zvítězila koalice, která s největší pravděpodobností sestaví příští vládu. Z toho jednoznačně plyne, že premiérem má být Andrej Babiš. Tady není nad čím spekulovat, jiná možnost tu fakticky není.

Jak by měl podle vás v ideálním případě vypadat harmonogram dalších kroků mezi prezidentem a Andrejem Babišem?

Pokud pan prezident nyní vysloví jasnou záruku, že pana Babiše jmenuje premiérem, tak se bavíme už o řádu dnů, kdy Andrej Babiš vystoupí a řekne: »Udělám s Agrofertem toto a toto«. A pak bude řada na panu prezidentovi, aby ho jmenoval. Podle mého názoru by si měli ještě vyjasnit finální scénář, posloupnost kroků tak, aby tam byla vzájemná garance.

Pan Babiš ale jasně deklaruje, že je připraven postupovat dříve, než mu ukládá zákonná lhůta. Už to samo o sobě je podle mě jasný vstřícný krok. Každý vidí, že on to bude muset reálně prokázat – jiná varianta ani neexistuje. Nemyslím si, že jde o nějaké »vzájemné držení se v šachu«. Vnímám to spíš jako trochu nečekané taktizování ze strany pana prezidenta. Ale to je potřeba řešit bez emocí, nehrát to zbytečně přes média a nepřetahovat se o moc. Chceme tady vládnout příští čtyři roky v nějaké rozumné symbióze s prezidentem.

Někomu se výsledek voleb líbit může, jinému ne, ale rozhodli lidé. Je tu pevná »stoosmička« mandátů, která se nebude měnit a která se shodla na tom, kdo má být premiér. Tady skutečně není prostor pro jinou variantu.

Kdy podle vás může dojít ke jmenování vlády?

Myslím si, že je reálná šance, aby se vše dotáhlo do poloviny prosince. Ale pokud ne, jsme připraveni to akceptovat. Nebudeme tlačit na pilu, jen je potřeba vnímat, v jakém stavu je rozpočet, jaké díry jsou ve veřejných financích a co všechno se odehrálo v končící vládě, včetně porušování zákona. To samo o sobě nevěstí nic dobrého. Je jasné, že čím dříve někdo převezme odpovědnost, tím lépe. Ale v tuto chvíli už to není jenom v našich rukou.

Pan prezident například 21. srpna říkal, že ať už bude vláda jakákoliv, nebude si klást žádné podmínky pro její sestavení. Dnes vidíme, že ty podmínky na stole jsou. Já to ale beru s nadhledem, jako určité »kolíkování hřiště« ze strany prezidenta. V určité fázi ale musí všechny tyto hry ustoupit racionálnímu postupu v souladu se zákony a ústavními zvyklostmi. Nesmíme nikdo prodlužovat stav, který je vždy nepříjemný, předávání moci totiž není jen o tom, že jedna vláda končí a druhá začíná, ale i o tom, že mezitím nefungují úřady tak, jak by měly.

Zmiňoval jste rozpočet a atmosféru na ministerstvech...

Stačí se podívat, co se děje kolem rozpočtu. Dnes má zasedat rozpočtový výbor a měli tam přijít klíčoví lidé z ministerstev potvrdit ty díry, které v rozpočtu jsou. Na ně ale »zaklekl« dosluhující kabinet a ministři začínají těmto klíčovým lidem »vyhrožovat«, že nikam chodit nesmějí, aby náhodou neřekli, jak velký průšvih tam je. Umíte si představit, jaká je potom na ministerstvech atmosféra. Je katastrofální. Tenhle stav neprospívá nikomu a do značné míry destabilizuje Česko.

V koaličních jednáních se hodně diskutuje i jméno Filipa Turka ohledně postu ministra zahraničí. Jak složité je to téma pro ANO?

Samozřejmě je to problém. Nemá smysl před tím strkat hlavu do písku a bagatelizovat to. Myslím si, že si to na první místě uvědomuje sám Filip Turek. To, co v minulosti řekl, byla chyba, fatální chyba.

Na druhou stranu nehodláme obětovat vládu, která má dnes solidní podporu 108 hlasů, ambiciózní program, skvělou hospodářskou strategii, vládu, která jasně ukotvila Česko v NATO a jasně pojmenovala svou pozici vůči Evropské unii – být její součástí, ale snažit se ji reformovat. Máme velmi rozumné cíle v oblasti zdravotnictví, školství, vědy a dalších odvětví. To rozhodně nejsme připraveni obětovat jen kvůli tomu, že se neshodneme na jednom jménu.

Do značné míry je to na Motoristech, částečně i na panu prezidentovi. My nemáme v koalici právo veta. Snažíme se argumentovat, ukazovat plusy a minusy všech řešení, ale finální shoda musí vzniknout uvnitř koalice. Vždy jsme se nakonec dokázali dohodnout, uvidíme, jak dopadnou finální personální jednání. Tahle vláda má velké ambice a na to se musíme soustředit.

Čekal jste, že vstup do povolební »šachové partie« o jmenování vlády bude tak komplikovaný?

Upřímně, trochu jsme to tušili. Na druhou stranu ale tohle provázelo prakticky všechny vlády, které byly v minulosti jmenovány. Vzpomeňte si, když se vyjednávala vláda Petra Fialy. Kdyby tehdy do toho nevstoupil Pavel Blažek a nedohodl to s panem Nejedlým, tak se pan Fiala nikdy premiérem nestane. Nebyla to žádná jednoduchá situace.

Vzpomeňte si také na spor kolem pana Lipavského, a to se tehdy ještě nevědělo o jeho výrocích typu »věšet kapitalisty«, kdy citoval Vladimira Iljiče Lenina, což se objevilo až později. Vidíte, že každá vláda měla při svém vzniku nějaký problém a nějaká jména, která se na začátku zdála nepřekročitelná. Nakonec se vždy nějak našla dohoda. Není to tedy nic úplně mimořádného.

Pokud bude vláda nakonec jmenována a získá důvěru, co bude podle vás jejím nejtěžším úkolem?

To je jednoduché: dát zemi do pořádku. Po téhle »mafiánské vládě«, která tady byla a tvářila se jako věrozvěstové. Můžeme se bavit o tom, co všechno je potřeba udělat v energetice, ve zdravotnictví, ve školství. Toho je opravdu hodně a je to všechno v našem programu.

Ale to nejdůležitější je obnovit důvěru lidí ve stát a státní instituce. Tu důvěru zničila vláda Petra Fialy, která kudy chodila, tudy lhala, slibovala něco, co buď nešlo splnit, nebo to ani nikdy splnit nechtěla. A navíc povýšeně onálepkovala každého, kdo s ní nesouhlasil, a co je ještě horší, v době války ho rovnou posílala do Kremlu. To je hlavní příčina toho, proč lidé přestali věřit státu a jeho institucím v čele s vládou. A právě tohle musíme změnit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.