Babiš se kvůli schodkům dostal pod tlak. Novinářce odsekl, ekonom pak pojmenoval největší zklamání vlády

Na tiskovém briefingu po jednání kabinetu došlo k napjaté výměně mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a novinářkou. Ptala se ho, kdy vláda přestane vinit předchozí kabinet a začne reálně snižovat rozpočtové schodky. Babiš kontroval otázkou, zda si »přišla natočit videjko«, a zopakoval, že snížit deficit během jednoho roku z 310 na 150 miliard podle něj není možné. Ekonom Štěpán Křeček pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že konsolidace je opravdu velmi náročná, zároveň ale připustil, že u Motoristů může jít o větší zklamání, protože slibovali rozpočtovou odpovědnost.

Spor o rozpočtová pravidla se z Hradu a Sněmovny přesunul v pondělí i na vládní tiskovou konferenci. Premiér Babiš tam čelil dotazu, který mířil přímo na jednu z nejslabších částí vládní argumentace: pokud kabinet tvrdí, že chce být rozpočtově odpovědný, kdy se to začne projevovat na schodcích?

Prezident Petr Pavel minulý týden vetoval novelu rozpočtových zákonů. Podle jeho odůvodnění zákon podstatně mění způsob, jakým stát hospodaří s veřejnými penězi, a může ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Koalice chce veto přehlasovat, Sněmovna by se jím měla zabývat 25. srpna. K přehlasování je potřeba nejméně 101 hlasů, vládní tábor jich má 108.

Na briefingu se Babiše ptala novinářka z DVTV. "Prezidentské veto líčíte jako krok, který ohrožuje fungování této země, zároveň zadlužení státu svalujete na předchozí vládu. Můžu se zeptat, kdy přestanete vinit ostatní a začnete rozpočtové schodky reálně snižovat? Kdy se toho občané dočkají?" položila dotaz.

Babiš reagoval podrážděně a novinářce vmetl otázku, zda si »přišla natočit videjko«. Poté přešel k číslům, která opakuje od prezidentova veta.

"Pokud jste se dívala na moje nedělní video, asi jste se nedívala, a pokud umíte počítat, zkuste mi vysvětlit, jak má naše vláda postupovat, když v roce 2025 byl deficit 290 miliard a nechali nám ještě díru 90 miliard. Tento rok je deficit 310 miliard. Jak se máme za jeden rok dostat na 150 miliard? Máte na to nějakou odpověď?" tázal se řečnicky premiér.

Novinářka namítla, že vláda má postupné snižování deficitu uvedené v programovém prohlášení. Skutečně v něm stojí, že vláda chce díky investicím, hospodářské strategii a úsporám v provozu státu dosáhnout postupného snižování deficitu veřejných financí.

Babiš ale trval na tom, že kabinet potřebuje čas a zároveň nechce škrtat investice. "Ano, a my tam ještě, já vím, že vás to naštve, budeme ještě tři roky. Chceme sestavit investiční rozpočet. Nechceme zastavit všechny investice do nemocnic. Nechceme ohrozit bezpečnost našich lidí tím, že by policie nedostala to, co potřebuje, nebo hasiči nebo obrana," uvedl.

Premiér zároveň odmítl, že by vláda neměla plán, jak s veřejnými financemi pracovat. Vrátil se ke svému působení na ministerstvu financí a připomněl kontrolní hlášení, EET, dodanění nadnárodních společností, zásahy proti hazardu a daňovou Kobru.

"My dva jsme byli ministři financí. Měli jsme nejlepší výsledky, měli jsme přebytky. Já jsem vybral 600 miliard daní. Na rozdíl od teoretiků a vašich expertů a ekonomů ve vybraných médiích víme, o čem mluvíme," prohlásil Babiš.

Podle premiéra není při schodku 150 miliard možné sestavit rozpočet bez zásadních škrtů. "Při schodku 150 miliard není možné rozpočet sestavit bez toho, abychom ohrozili celou ekonomiku. A za tím si trvám," dodal.

Redakce ŽivotvČesku.cz se v souvislosti s Babišovou odpovědí obrátila na ekonoma Štěpána Křečka. Ten premiérovi v jedné věci dal za pravdu: tak prudké snížení deficitu by podle něj skutečně bylo velmi těžké.

"Ano, je to velice náročné, zvláště ve chvíli, kdy má vláda mnoho významných výdajových priorit. Ať už jde o změny v důchodech, nebo o pokračování investičních projektů. Je to samozřejmě i otázka toho, že každý v koalici má trochu jiný akcent a vláda se to snaží vyvážit. Udělat úspory tak, aby byli spokojeni všichni v koalici, je dost náročné," uvedl ekonom pro ŽivotvČesku.cz.

Podle Křečka není česká debata výjimečná. S deficity bojuje řada zemí a jen málo států dnes zvládá hospodařit vyrovnaně.

"Hospodařit s vyrovnaným rozpočtem je v současné situaci tak těžké, že to zvládá jen velmi málo zemí po celém světě. Když se podíváme okolo nás, často vidíme deficity ještě vyšší, než s jakými v současné době hospodaří Česká republika," řekl.

Zároveň ale dodal, že odpovědná vláda by se o snižování schodků snažit měla. "Určitě by bylo pěkné, kdybychom schodky snižovali, a myslím, že každá odpovědná vláda by se o to měla snažit. Zároveň ale platí, že jinde ve světě není výjimkou ani dvojnásobný deficit vůči HDP, než s jakým momentálně hospodaří Česká republika," doplnil pro ŽivotvČesku.cz.

Křeček se pozastavil zejména nad rozporem mezi sliby a realitou u Motoristů. Ti podle něj vstupovali do vlády s obrazem strany, která bude tlačit na rozpočtovou odpovědnost a hlídat veřejné finance.

"To samozřejmě není pěkné. Voliči, především Motoristů, je volili mimo jiné proto, že říkali, že budou skutečnou pravicí, že budou rozpočtově odpovědní a že to pohlídají. Ukazuje se, že to tak není. U této strany je to podle mě větší zklamání než u ostatních stran vládní koalice," uvedl Křeček pro ŽivotvČesku.cz.

U ANO a SPD podle něj část veřejnosti už před volbami počítala s tím, že řada slibů nebude ekonomicky snadno proveditelná. "Už před volbami se upozorňovalo, že mnohé programové priority nejsou zasazeny do reálného ekonomického kontextu. Dalo se čekat, že ANO nebo SPD sice něco říkají, ale ekonomická realita je trochu jiná a schodky pod nimi budou spíše růst než klesat," řekl dále ekonom.

Právě u Motoristů je podle něj rozpor mezi očekáváním a realitou nejvýraznější. "U Motoristů je to skutečně zklamání. Mnozí předpokládali, že budou rozpočtově nejodpovědnějšími členy koalice a že to budou hlídat. Teď se zdá, že právě oni z rozpočtové odpovědnosti nejvíc rezignovali," zdůraznil Křeček pro ŽivotvČesku.cz.

Ekonom zároveň neočekává, že by se v Česku během příštích let výrazně změnila veřejná poptávka po vyrovnaném hospodaření. Podle něj většina voličů stále spíše preferuje vyšší výdaje státu, případně nižší daně, což se s vyrovnaným rozpočtem obtížně slučuje.

"Myslím, že většina voličů bude preferovat zvyšování výdajů a naopak snižování daní nebo ponechání daní na současné úrovni. Jestliže lidé většinově chtějí větší výdaje státu a zároveň zachování příjmů, nebo dokonce jejich snižování, nemůže to vést k vyrovnanému rozpočtu," uvedl.

Podle Křečka proto nelze čekat zásadní obrat. "Že by najednou Češi ve své většině udělali myšlenkový zlom, chtěli se chovat rozpočtově odpovědně a podle toho volili, to si nemyslím. Spíš si většinu udrží politické strany, které odpovědnější hospodaření nebudou mít jako hlavní prioritu," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Za klíčovou hranici označil deficit kolem tří procent HDP. "Podle mě je důležité hlídat tři procenta HDP. Aby deficit nešel přes tuto úroveň. Pak už se stát dostává na tenký led a je velice snadné, aby dluhy naskákaly do astronomických výšek," varoval.

Pokud se deficit udrží kolem tří procent HDP a bude zároveň sloužit ke stimulaci ekonomiky, dá se podle Křečka takový vývoj zvládnout. "Když se to bude držet kolem tří procent a deficity povedou ke stimulaci ekonomiky, pak se to dá zvládnout a může to být udržitelné," uzavřel ekonom pro ŽivotvČesku.cz.

Výměna na vládním briefingu tak ukázala dvě roviny současného sporu. Babiš tvrdí, že rychlé snížení deficitu by znamenalo ohrožení investic, nemocnic, bezpečnosti i obrany. Zároveň ale při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou pro ČTK a Českou televizi uvedl, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude »významně pod 400 miliard korun«. Premiér připomněl, že vláda Evropské komisi nahlásila strukturální schodek veřejných financí do 2,9 procenta HDP, chce podle něj tlačit ministry k provozním úsporám, ale současně počítá s růstem investic do zdravotnictví, dálnic, obchvatů i obrany.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.